Velmi recentní randomizovaná kontrolovaná studie zkoumala rozvoj NEC po přidávání probiotika (Bifidobacterium lactis), prebiotika (inulin) nebo synbiotika (Bifidobacterium lactis plus inulin) k mateřskému mléku nebo umělé mléčné výživě po dobu 8 týdnů novorozencům s velmi nízkou porodní váhou (VLBW). Klinické hodnocení probíhalo v pěti centrech na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče v Turecku. Novorozenci s VLWB (n = 400) byli náhodným výběrem rozděleni do jednoho ze tří ramen aktivní intervence (probiotikum –⁠ prebiotikum –⁠ synbiotikum) nebo placebové skupiny. Primárním výstupem studie byl výskyt NEC (stadium dle Bella ≥ 2).

Výskyt NEC byl statisticky významně nižší (p < 0,001) u ramene s probiotikem (2,0 %) a synbiotikem (4,0 %) než u skupiny, která dostávala prebiotikum inulin (12,0 %) anebo placebo (18,0 %). Oproti kontrole s placebem byly u všech třech intervenčních ramen následující výsledky: rychlejší přechod na plnou enterální výživu (p < 0,001), nižší četnost nozokomiálních sepsí (p = 0,004), kratší doba hospitalizace na lůžku novorozenecké intenzivní péče (p = 0,002), celkově nižší mortalita novorozenců (p = 0,003). Prenatálně podávané kortikosteroidy (OR 0,5; 95% CI 0,3–0,9) a postnatální podávání probiotik (samotných nebo v kombinaci s prebiotiky; OR 0,5; 95% CI 0,2–0,8) mělo vliv na riziko NEC u novorozenců s VLBW. Naproti tomu mateřská expozice antibiotikům riziko NEC významně zvýšila (OR 1,9; 95% CI 1,1–3,6).

Oproti kontrolám má podávání především probiotik nebo synbiotik, ne však prebiotik samotných příznivý vliv na zamezení rozvoje a následných komplikací způsobených NEC u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou.

(thom)

Zdroj: Dilli D. et al. The propre-save study: effects of probiotics and prebiotics alone or combined on necrotizing enterocolitis in very low birth weight infants. J Pediatr 2015 Mar; 166 (3): 545–551.e1, doi: 10.1016/j.jpeds.2014.12.004.