Studie publikovaná v The Journal of Paediatrics and Child Health v roce 2014 se zabývala vlivem suplementace bakterií L. reuteri na zmírnění symptomů funkčních bolestí břicha u dětských pacientů.
Funkční bolest břicha (FAP − functional abdominal pain) patří mezi časté příznaky, které postihují zhruba 10−20 % dětí ve školním věku, u dívek po 9. roku života se incidence příznaků lehce zvyšuje. FAP byla původně definována jako 3 epizody bolesti břicha během období nejméně 3 měsíců, jejichž intenzita negativně ovlivnila denní aktivitu dítěte. Bylo zjištěno, že pouze u 10 % těchto pacientů byl nalezen organický proces vyvolávající bolest.
Neorganická bolest břicha může být klasifikována jako funkční gastrointestinální onemocnění (FGID − functional gastrointestinal disorders), což zahrnuje kombinaci chronických či rekurentních symptomů, jako jsou dyspepsie, abdominální migréna a syndrom dráždivého tračníku, nevysvětlitelných známými strukturálními či biochemickými abnormitami. FGID reprezentují velkou skupinu příznaků, které jsou často chybně interpretovány a diagnostikovány, vedou k opakovaným návštěvám lékařů a přerušování školní docházky. V roce 1999 byla publikována první pediatrická Římská kritéria II pro FGID a v roce 2006 byla zveřejněna upravená pediatrická Římská kritéria III.
V současných terapeutických postupech u dětí s FAP je upřednostňován empatický a podpůrný přístup lékařů a rodiny se zdůrazněním, že se nejedná o závažné onemocnění. V léčbě je možno použít i peprmintový olej, který relaxuje hladkou svalovinu snížením množství kalcia vstupujícího do buněk hladké svaloviny, dietní vlákninu, eventuálně antidepresiva. Na základě uvedeného postupu dochází u 30−40 % dětí ke zmírnění jejich potíží.
Kvantitativní či kvalitativní změny intestinální flóry mohou rovněž přispívat k senzorické poruše dysfunkce a změnám střevní permeability. U pacientů s FAP byly nalezeny nižší počty laktobacilů, bifodobakterií a posun střevní flóry od dominantních kmenů jako Bacterioides spp. a Bifidobacterium spp. ve prospěch Clostridium spp. Probiotika jsou považována za živé mikroorganismy, které při podávání v adekvátních množstvích dokážou přispět k pozitivním změnám ve střevní flóře. U adultních pacientů jsou zkoušena v terapii syndromu dráždivého tračníku, a to s větším úspěchem než placebo. Existují však omezené informace o jejich použití v pediatrické populaci.
Prezentovaná práce měla za cíl zjistit efekt denní suplementace probiotikem Lactobacillus reuteri DSM 17938 u dětí s FAP. Dvojitě zaslepené randomizované a placebem kontrolované studie se zúčastnilo 60 dětí ve věku 6−16 let, které splnily diagnózu FAP podle Římských kritérií III. Studijní skupina pacientů dostávala perorálně probiotikum L. reuteri (2× 108 CFU denně), kontrolní skupina obdržela perorální placebo po dobu 4 týdny. Pacienti byli dále sledováni další 4 týdny bez suplementace. Dotazníkovou metodou za použití škály Wong-Baker Faces byly hodnoceny frekvence a intenzita bolestí. Výsledky prokázaly signifikantní snížení bolesti břicha u skupiny dětí užívajících L. reuteri ve srovnání s placebovou skupinou.
Závěrem studie bylo konstatováno, že suplementace bakterií L. reuteri, která vedla k redukci příznaků u dětí s funkčními bolestmi břicha, by se mohla stát další léčebnou modalitou v pediatrické populaci trpící těmito potížemi.
(moa)
Zdroj: Romano C., Ferrau V., Cavataio F. et al. Lactobacillus reuteri in children with functional abdominal pain FAP). J Paediatr Child Health 2014 Oct; 50 (10): E68−E71; doi: 10.1111/j.1440-1754.2010.01797.x.
