Prevalence a projevy alergie na bílkoviny kravského mléka

Aktuální statistiky

Prevalence potravinové alergie na bílkoviny kravského mléka dosahuje podle údajů z databáze DAFALL (Database of Food Allergies) u kojenců a batolat v evropském měřítku 2–5 %. Více pacientů je mezi chlapci (59,3 %) než mezi dívkami (40,7 %). V České republice je podle údajů z databáze DAFALL z let 2014–2017 tato alergie diagnostikována u 84 % kojenců trpících některou z potravinových alergií.

První projevy alergie na bílkoviny kravského mléka jsou obvykle pozorovány již v době kojení, neboť kojenci reagují na tyto bílkoviny obsažené v mateřském mléce. Podle registru DAFALL se u 5 % pacientů první projevy alergie vyskytují do 1 měsíce věku, u 59 % dětí se tak stane do 3 měsíců věku a menšina (14 %) alergiků začíná mít potíže ve věku 7 měsíců a později. U 65,6 % kojenců s ABKM se první projevy objevily již při plném kojení. U části dětí se reakce objevují při přechodu z kojení na umělou výživu nebo při podání prvního mléčného příkrmu. Ve většině případů (90 %) je ovšem vznik alergie na bílkoviny kravského mléka záležitostí prvního roku života.

Alergeny v kravském mléce

Alergická reakce může být vyvolána některou ze 40 bílkovin obsažených v kravském mléce.

Hlavními alergeny jsou kaseiny (bílkoviny tvarohu) a alfa-laktalbumin a beta-laktoglobulin (bílkoviny syrovátky). Kasein je termostabilní alergen a alergické reakce bývají v případě kaseinu závažnější než u termolabilních bílkovin syrovátky. U výlučně kojených dětí je však hlavním alergenem beta-laktoglobulin.

Část pacientů reaguje též na vedlejší alergeny: sérový albumin, laktoferin a imunoglobuliny (bílkoviny pocházející ze séra dojnic).

Pacienti, kteří mají alergii na bílkoviny kravského mléka, se mnohdy potýkají s alergickými reakcemi na další druhy živočišného mléka, například na kozí mléko (homologie s kravským mlékem dosahuje až 95 %), ovčí mléko a buvolí mléko

Projevy alergie: časné a pozdní

Projevy alergie na bílkoviny kravského mléka se dělí na časné a pozdní.

Časné projevy jsou obvykle mediované protilátkami typu IgE, objevují se přibližně do 2 hodin od požití bílkoviny a patří mezi ně rýma, kašel, dušnost, kopřivka či svědění. Vyskytnout se může také otok, bolest břicha či zvracení. Časné projevy jsou podle záznamů v databázi DAFALL zaznamenávány u 48 % pacientů s alergií na bílkoviny kravského mléka.

Pozdní projevy alergie vznikají v rozmezí od 2 hodin do 3 dnů po konzumaci bílkoviny kravského mléka a bývá pro ně typický jiný typ imunopatologické reakce, bez průkazu protilátek typu IgE (tzv. non-IgE mechanismus). Pozdní projevy zahrnují ekzém, trávicí obtíže (průjem, příměs krve a hlenu ve stolici), dále odmítání stravy, poruchy spánku a změny chování.

Nejzávažnější reakcí na bílkoviny kravského mléka je anafylaktický šok. Anafylaxe se podle dostupných údajů z databáze DAFALL týká přibližně 2 % pacientů.

(pak)

Zdroje:
1. Bělohlávková S. a kol. Registr potravinových alergií v ČR DAFALL – 3 roky sledování. XXXIV. kongres SSAKI a ČSAKI, Tatry, říjen 2017.
2. Bělohlávková S. Alergie na bílkoviny kravského mléka – výskyt a projevy. Ewopharma, 2018.
3. Fuchs M. a kol. Potravinová alergie a intolerance. Mladá fronta, Praha, 2016.