Přes překážky ke hvězdám – cesta k vývoji zdravé střevní mikrobioty dítěte: Co jí brání a co pomáhá?

Hlavní zdroj mikrobioty a překážky jejího přenosu

Střevní mikrobiota plní řadu důležitých funkcí, jako je trávení některých složek stravy, syntéza vitaminů, modulace imunitního systému či stimulace metabolických funkcí. Utváření mikrobioty v raném dětství navíc koinciduje s fyzickým a imunologickým vývojem novorozence a bylo prokázáno, že alterace v jejím složení jsou mj. prediktorem rozvoje alergií, diabetu 1. typu či obezity.

Hlavním zdrojem mikrobioty je matka. Současný způsob života nepříznivě ovlivňuje přirozený přenos mikrobioty z matky na dítě. Nejde jen o nadměrnou hygienu a užívání antibiotik. Dvěma hlavními překážkami tohoto přenosu jsou císařský řez a umělá strava.

Císařský řez – plánovaný není totéž co urgentní

Císařský řez jako stále se rozšiřující alternativa vaginálního porodu obchází průchod novorozence porodními cestami a brání tak jeho kontaktu s vaginální a fekální mikrobiotou matky. Vliv však mají zřejmě i další faktory spojené s porodem, například ruptura vaku blan.

Ukázalo se, že z tohoto pohledu existuje rozdíl mezi plánovaným a naléhavým císařským řezem. Urgentní císařský řez vykazuje podobnosti s vaginálním porodem, protože probíhá v době, kdy porod již začal. Po urgentním císařském řezu je mikrobiota dítěte bohatší a vykazuje větší diverzitu v porovnání s elektivním císařským řezem.

Mikrobiota dětí narozených císařským řezem se od dětí narozených vaginální cestou liší až do počátku dospělosti. Vykazuje jiné zastoupení kmenů, nižší diverzitu a pomalejší dozrávání. U dětí narozených císařským řezem chybějí v mikrobiotě zejména kmeny ze střevní mikrobioty matky. Umělá kolonizace dětí po císařském řezu stěrem z vaginy pomocí gázy není doporučena z důvodu nejednoznačných výsledků a rizika přenosu infekcí.

Bylo také zjištěno, že po císařském řezu se liší zastoupení bakteriálních kmenů v mateřském mléce, a to po celou dobu kojení (od kolostra až po přechod na pevnou stravu). Císařský řez je spojen také s použitím antibiotik a oddálením kojení, což může dále ovlivnit přenos mikrobioty z matky na dítě.

Vliv kojení na složení mikrobioty dítěte

Rovněž kojení výrazně ovlivňuje mikrobiotu dítěte z důvodu přítomnosti kmenů v mateřském mléce a kontaktu dítěte s pokožkou matky. U dětí krmených umělým mlékem byla potvrzena nižší diverzita kmenů mikrobioty. Kolonizace střeva dítěte ovšem záleží i na dalších faktorech, jako je dávka potenciálních kolonizujících bakterií, jejich diverzita, aktivita, rychlost množení a frekvence přísunu, ale také na stavu stávající mikrobioty dítěte a na užívání antibiotik.

Závěr

Kombinace způsobu porodu a výživy v prvních letech života je faktorem určujícím složení mikrobioty dítěte v pozdějším životě. Ta může mít zásadní zdravotní dopady přetrvávající po celý život jedince.

Současné poznatky již umožňují vyvinout preventivní a léčebné postupy k dosažení zdravé mikrobioty. Kromě jednoznačné preference přirozeného porodu před císařským řezem a kojení před umělou výživou v situacích, kdy je to možné, do nich lze započítat mimo jiné suplementaci probiotiky u novorozenců i matek. Bylo prokázáno, že suplementace probiotiky u novorozenců narozených císařským řezem nebo léčených antibiotiky vede k obnově normálního složení a funkce střevní mikrobioty.

(zza)

Zdroj: Van Daele E., Knol J., Belzer C. Microbial transmission from mother to child: improving infant intestinal microbiota development by identifying the obstacles. Crit Rev Microbiol 2019 Sep-Nov; 45 (5−6): 613−648, doi: 10.1080/1040841X.2019.1680601.