Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) patří mezi nejčastější potravinové alergie raného dětského věku, s předpokládanou incidencí mezi 2 a 3 %. Postižené děti mají obvykle dobrou dlouhodobou prognózu. Přibližně 80–90 % dětí s ABKM získá přirozenou orální toleranci vůči bílkovinám kravského mléka ve věku okolo 5 let. Recentní vědecké studie však ukazují, že dosavadní průběh onemocnění ABKM se mění, klinické obtíže spojené s touto alergií přetrvávají delší dobu a jejich závažnost se zvyšuje.
Guidelines zabývající se optimálním terapeutickým přístupem k ABKM doporučují používání náhradních kojeneckých výživ (formulí), které jsou voleny dle jejich bezpečnosti, nutričních hodnot a finanční náročnosti. Otázka potenciálního vlivu těchto náhradních formulí na délku trvání choroby ABKM u dětí zatím nebyla zvažována z důvodu nedostatku srovnávacích údajů.
Autoři prezentované práce již dříve prokázali, že přidáním probiotika Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) do extenzivně hydrolyzované kaseinové formule (EHCF) se zvyšuje dosažení orální tolerance u dětí s ABKM ve srovnání s užíváním pouze samotné EHCF. Po 6 měsících dietních opatření to bylo téměř 3× více dětí tolerujících mléko a po 12 měsících 1,5× více. Cílem prospektivní klinické studie publikované v Journal of Pediatrics pak bylo porovnat efekt rozličných formulí na dosažení orální tolerance po 12 měsících u dětí s ABKM.
Do studie byly zařazeny děti ve věku 1–12 měsíců s diagnózou ABKM, která byla během první kontroly potvrzena na základě anamnestických dat, klinických symptomů a výsledků orálně zátěžového, náplasťového a kožního prick testu s čerstvým kravským mlékem.
Celkem se studie zúčastnilo 260 dětí, z toho 167 (64,2 %) chlapců. Průměrný věk probandů činil 5,9 měsíce, průměrná hmotnost 6,66 kg, u 111 byl prokázaný IgE zprostředkovaný typ ABKM. Následně byly děti rozděleny do 5 skupin dle podávané formule:
Pacienti pokračovali v eliminační dietě po dobu 6 a 12 měsíců (2. a 3 kontrola). Během dvou následujících kontrol byla zopakována identická vyšetření jako při první návštěvě s cílem zjistit, zda daný subjekt dosáhl orální tolerance vůči ABKM.
Ve skupinách dětí, které dostávaly EHCF nebo EHCF s LGG byl podíl pacientů s dosažením orální tolerance po 12 měsících diety statisticky významně vyšší (43,6 %, resp. 78,9 %) než v ostatních skupinách. Děti, které užívaly hydrolyzovanou rýžovou formuli, dosáhly orální tolerance ve 32,6 % případů, v případě sójové formule činil podíl dětí s dosaženou orální tolerancí 23,6 %. U pacientů dostávajících formuli založenou na aminokyselinách pak bylo dosaženo orální tolerance pouze v 18,2 % případů.
Podrobnou analýzou získaných výsledků bylo zjištěno, že podíl pacientů s dosaženou tolerancí byl zásadně ovlivněn 2 faktory: přítomností IgE mediované reakce na bílkovinu kravského mléka a typem podávané formule.
Na základě získaných výsledků bylo konstatováno, že extenzivně hydrolyzované kaseinové formule (EHCF) zrychlují dosažení orální tolerance u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka ve srovnání s ostatními dietními formulemi dětské výživy. Tento efekt je potencován přidáním probiotika Lactobacillus rhamnosus do EHFC.
(moa)
Zdroje:
1. Berni Canani R., Nocerino R., Terrin G. et al. Formula selection for management of children with cow's milk allergy influences the rate of acquisition of tolerance: a prospective multicenter study. J Pediatr 2013; 163 (3): 771–777.e1, doi: 10.1016/j.jpeds.2013.03.008.
2. Berni Canani R., Nocerino R., Terrin G. et al. Effect of Lactobacillus GG on tolerance acquisition in infants with cow's milk allergy: a randomized trial. J Allergy Clin Immunol 2012; 129 (2): 580–582.e1–5, doi: 10.1016/j.jaci.2011.10.004.
