Mateřská mikrobiota a prvních 1000 dnů života jsou klíčovými faktory ovlivňující vznik a formování mikrobioty dítěte. Ta se vytváří během tohoto období, tedy 270 dní těhotenství, 365 dní kojeneckého období a 365 dní batolecího věku, a je poté udržována po celý život. V těhotenství začíná mikrobiální kolonizace přes placentární bariéru a následně pokračuje při porodu, kdy je tento proces nejmasivnější. Vývoj mikrobioty trvá přibližně do 2 let věku dítěte.
Fyziologické změny v těhotenství, jakými jsou snížená kapacita plic, zhoršený odtok moči nebo hormonální změny, mohou přispívat k závažnějšímu průběhu infekčních onemocnění respiračního či močového ústrojí. Pro ochranu organismu před těmito i dalšími infekcemi je zásadní dostatečně silný imunitní systém. Na jeho fungování se významně podílí právě střevní mikrobiota, neboť přibližně 80 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Péče o zdravou a vyváženou střevní mikrobiotu je proto zejména v těhotenství klíčová. Klinicky prověřenou ochranu před infekčními onemocněními představuje L. reuteri Protectis, který snižuje výskyt respiračních a gastrointestinálních infekcí u dospělých jedinců o 60 %.
Antibiotická léčba v době těhotenství, která ovlivňuje mateřskou mikrobiotu, může zapříčinit nevyvážený vývoj imunitního systému u plodu a narušit střevní mikrobiotu dítěte. L. reuteri Protectis omezuje nežádoucí účinky antibiotické léčby, jako jsou nevolnost, zvracení nebo kvasinkové infekce. Užívání L. reuteri Protectis během léčby antibiotiky snižuje o 75 % výskyt nežádoucích účinků postihujících trávicí ústrojí. Účinnost byla prokázána během léčby i po jejím ukončení.
Přibližně polovina těhotných trpí během těhotenství zácpou. Příznivý vliv L. reuteri Protectis na střevní motilitu prokázala italská studie, která sledovala dopady 4týdenního užívání L. reuteri DSM 17938 v dávce 108 CFU 1× denně. Po měsíci terapie se zvýšila četnost stolic během 1 týdne až o 56 %.
Časné dětství, během něhož pokračuje formování střevní mikrobioty, navazuje na prenatální období, v němž hrála klíčovou roli mateřská mikrobiota. Na postnatální vývoj střevní mikrobioty a imunitního systému dítěte mají vliv jak způsob porodu, tak i další faktory. Zatímco při vaginálním porodu dochází k mikrobiální kolonizaci vaginální a fekální mikrobiotou matky, při císařském řezu se jedná o kolonizaci mikrobiotou kůže a z nemocničního prostředí. Důsledkem tedy může být střevní dysbióza, kterou lze účinně upravit podáváním L. reuteri Protectis dětem narozeným sekcí. Randomizovaná studie z roku 2016, do níž byli zapojeni kojenci po vaginálním porodu a porodu císařským řezem, prokázala, že po 2 týdnech užívání L. reuteri Protectis dosáhl podíl bifidobakterií ve stolici dětí narozených císařským řezem podobných hodnot jako u dětí po vaginálním porodu.
Kojenecké koliky, které postihují až 26 % kojenců, mají spojitost se složením střevní mikrobioty dítěte, narušením funkce střev a vyšší produkcí střevních plynů. Kojenci, kteří kolikami trpí, vykazují snížený podíl bifidobakterií a laktobacilů ve stolici a naopak vyšší podíl koliformních bakterií, jako je E. coli. Podávání L. reuteri Protectis má podle výsledků italské studie, do níž bylo zapojeno na pět desítek kojenců, příznivý dopad na dobu pláče a neklidu, který kojenecké koliky provází. Výsledky se dostavují již po 7 dnech užívání probiotika. Doba pláče a neklidu se zkracuje o 70 % a s přibývající délkou užívání tohoto probiotika se dále redukuje.
Současné poznatky ukazují, že střevní mikrobiota má zásadní vliv na zdravotní stav jedince a jejímu utváření v prvních 1000 dnech života je vhodné věnovat řádnou pozornost. Užívání L. reuteri Protectis je podle řady studií bezpečné a kojenci i dospělí ho dobře snášejí. Perorální podávání probiotik lze podle současných poznatků označit za terapeuticky prospěšné u řady dětských onemocnění.
(pak)
Zdroje:
1. Janáková A., Boženský J. Probiotika pro prvních 1000 dnů života. 77. kongres pro lékárníky a farmaceutické asistenty, Plzeň, 8. 3. 2019.
2. Pro spokojené bříško od úplného počátku. Probiotické přípravky BioGaia. Ewopharma, 2019.
3. Savino F., Cordisco L., Tarasco V. et al. Lactobacillus reuteri DSM 17938 in infantile colic: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Pediatrics 2010 Sep; 126 (3): e526–533, doi: 10.1542/peds.2010-0433.
4. Garcia Rodenas C. L., Lepage M., Ngom-Bru C. et al. Effect of formula containing Lactobacillus reuteri DSM 17938 on fecal microbiota of infants born by cesarean-section. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2016; 63 (6): 681–687, doi: 10.1097/MPG.0000000000001198.
5. Ojetti V., Petruzziello C., Migneco A. et al. Effect of Lactobacillus reuteri (DSM 17938) on methane production in patients affected by functional constipation: a retrospective study. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2017; 21 (7): 1702–1708.
