Střevní mikrobiota je u novorozenců značně nestabilní a může ji ovlivňovat řada faktorů včetně způsobu porodu a typu kojenecké výživy. U novorozenců a kojenců porozených císařským řezem jsou oproti dětem rozeným vaginálně pozorovány změny ve složení mikrobioty, což se může projevit například vyšším rizikem rozvoje onemocnění souvisejících se změnami ve fungování imunity. V útlém věku je mikrobiota podle dosavadních poznatků velmi vnímavá vůči modulaci pomocí probiotik, a to především u dětí porozených císařským řezem.
Do prezentovaného výzkumu byly zařazeny děti z rozsáhlé multicentrické randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie, která se zabývala dopadem podávání výživy s L. reuteri DSM 17938 na tvorbu D-laktátu. Vybráni byli donošení novorozenci porození buď vaginálně, nebo císařským řezem, kterým byla po porodu podávána buď běžná kojenecká výživa, nebo výživa obohacená o L. reuteri. Novorozenci tak byli rozřazeni do 4 skupin: skupina CCt byla po císařském řezu a užívala běžnou kojeneckou výživu (n = 10), ve skupině VCt byly děti po vaginálním porodu s toutéž výživou (n = 10); skupina novorozenců krmených výživou obsahující L. reuteri byla rovněž rozdělena podle způsobu porodu – děti po císařském řezu byly ve skupině CLr (n = 11) a po vaginálním porodu VLr (n = 9).
Kojenecká výživa s L. reuteri obsahovala 1,2 × 109 CFU na litr výživy, kontrolní výživa bez L. reuteri měla kromě absence tohoto probiotika totožné složení. Ve 2 týdnech a ve 4 měsících věku byly všem dětem odebrány vzorky stolice, z nichž byla analyzována mikrobiální DNA.
Cílem studie bylo posoudit bezpečnostní profil výživy s L. reuteri a vyhodnotit složení střevní mikrobioty u jednotlivých skupin.
Fylogenetické profily mikrobioty ve skupinách CLr, VCt a VLr nevykazovaly ve 2 týdnech ani 4 měsících věku dětí významné rozdíly, složení mikrobioty se však lišilo u skupiny CCt ve 2 týdnech věku. V tu dobu měla skupina CLr výrazně více aktinobakterií než skupina CCt (25,4 vs. 0,5 %; p = 0,015). Bifidobakterie nebyly detekovatelné u 50 % dětí ze skupiny CCt, zatímco ve skupině CLr byly zjištěny u 91 % novorozenců.
V porovnání s VCt měla skupina CCt nižší zastoupení bifidobakterií a vyšší podíl bakterií rodu Enterobacter, Enterococcus a Clostridium. Ve 4 měsících věku bylo u této skupiny opět zjištěno větší zastoupení rodu Enterococcus a také rodu Coprococcus, a naopak nižší zastoupení bakterií z rodu Collinsella.
U skupiny VLr bylo ve střevní mikrobiotě zjištěno výraznější osídlení laktobacily (ve 2 týdnech věku) a bakteriemi Coprococcus (ve 4 měsících věku) než u kojenců ze skupiny VCt. Více laktobacilů bylo přítomno ve střevní mikrobiotě také u skupiny CLr než CCt, a to jak ve 2 týdnech věku, tak ve 4 měsících.
U kojenců krmených výživou obsahující L. reuteri DSM 17938 bylo zjištěno vyšší zastoupení tohoto probiotika, a to bez ohledu na věk nebo způsob porodu. Výsledky dále ukazují, že kojenecká výživa s L. reuteri DSM 17938 hraje u kojenců po císařském řezu důležitou roli v utváření mikrobioty a má potenciál přiblížit její složení k běžně pozorované mikrobiotě u dětí porozených vaginálně. Mikrobiota u dětí po císařském řezu vykazuje řadu odchylek od obvyklé skladby novorozenecké mikrobioty; výrazný modulační potenciál L. reuteri lze vysvětlit absencí některých rodů bakterií, jež by novorozenec získal při vaginálním porodu.
(pak)
Zdroj: Garcia Rodenas C. L., Lepage M., Ngom-Bru C. et al. Effect of formula containing Lactobacillus reuteri DSM 17938 on fecal microbiota of infants born by cesarean section. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2016; 63 (6): 681–687, doi: 10.1097/MPG.0000000000001198.
