Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaGIT, koliky a mikrobiom
Z medicíny

Funkce mikrobioty a možnosti jejího ovlivnění v raném dětství

Téma: GIT, koliky a mikrobiom
13. června 2019
4 min čtení
Následující článek přehledně shrnuje poznatky týkající se funkce, složení a možností ovlivnění mikrobioty v prvních 1000 dnech života dítěte a popisuje vliv probiotické terapie v tomto věkovém období.

Mikrobiota a její role ve zdraví i nemoci

Mikrobiální flóra člověka (nověji mikrobiota) reprezentuje společenství mikroorganismů v různých kompartmentech lidského organismu. Podle orgánové lokalizace pak rozlišujeme mikrobiotu např. gastrointestinální, kožní, respirační či urogenitální. Mezi jejich základní funkce patří zabezpečení bariérových, regulačních, epigenetických a metabolických procesů. Jako lidský mikrobiom pak označujeme kompletní set genů všech mikroorganismů v mikrobiotě vyskytující se u jednoho hostitele –⁠ člověka.

Reklama

V současné době je známo, že mikrobiota hraje mnohem zásadnější roli v otázce zdraví a nemoci, než se ještě donedávna předpokládalo. Správné složení mikrobioty ovlivňuje řadu orgánových funkcí a hlavně fungování imunitního systému. Alterace vyvíjejícího se imunitního systému pak mohou v pozdějším věku vést ke vzniku autoimunitních či alergických chorob, chronických zánětlivých procesů nebo kardiovaskulárních chorob (metabolický syndrom), diabetu a malignit.

Reklama

Vznik a rozvoj mikrobioty

Vývoj mikrobiální flóry dítěte začíná již v prenatálním období a prvních 1000 dnů života člověka představuje kritickou periodu pro vznik a rozvoj zdravé mikrobioty.

Prenatální období

Během intrauterinního vývoje dochází k těsné interakci mezi plodem a matkou, přičemž bakteriální kolonizace matky se významně podílí na vývoji bakteriální kolonizace střeva plodu. Vývoj fetálního bakteriálního osídlení je ovlivňován prostřednictvím hematogenního přenosu (orální a střevní osídlení matky) a ascendentní cestou (vaginální flóra matky). Původní představa o sterilním prostředí amniální dutiny je již opuštěna. Maternální bakteriální flóra je následně detekovatelná v pupečníkové krvi, amniové tekutině, placentě aj. a přispívá k vývoji slizničního imunitního systému v gastrointestinálním traktu plodu.

Existuje řada příčin, které mohou negativně ovlivňovat složení mateřské mikrobiální flóry a následně i mikrobioty dítěte. Mezi nepříznivé faktory se řadí infekce těhotných žen. Ty bývají spojeny s vyšší preskripcí antibiotik a následným rozvojem dysbiózy střevního i vaginálního mikrobiomu. Dalším nepříznivým faktorem je malnutrice matky, která významně negativně ovlivňuje vývoj plodu i jeho imunitního systému. Při nedostatečné mateřské výživě nebo absenci jejích důležitých součástí (esenciální mastné kyseliny, stopové prvky, vitamin D) dochází k atrofizaci thymu a snížené produkci imunokompetentních buněk u plodu. U novorozence pak může dojít ke zhoršení imunoprotektivní funkce střeva a zvyšuje se riziko neonatální sepse.

Porod

Střevní mikrobiota novorozence je dále významně ovlivněna způsobem porodu. Při průchodu porodními cestami při vaginálním porodu dochází k masivnímu osídlování dýchacího a trávicího traktu dítěte bakteriemi přítomnými v rektovaginální flóře matky. Důležitou roli hraje rovněž kožní kontakt dítěte s matkou po porodu. Tímto způsobem je pak vytvořeno optimální prostředí pro růst anaerobních laktobacilů a bifidobakterií. Naproti tomu děti porozené císařským řezem jsou osidlovány převážně kožními bakteriemi matek a bylo prokázáno, že mají ve stolici vyšší výskyt patogenních bakterií.

Narušení mikrobiální kolonizace střeva je spojováno se zvýšeným rizikem atopických onemocnění, astmatu, alergické rýmy, celiakie či obezity. K tomuto negativnímu trendu významnou měrou přispívá nárůst počtu operačních porodů, které nejsou indikované ze zdravotních důvodů (ať již z hlediska matky nebo dítěte). Recentní práce však naznačují, že potlačení mikrobiální dysbiózy indukované císařským řezem a rychlé obnovení prospěšné mikroflóry mohou podpořit probiotické bakterie. Ty jsou doporučovány především matkám při plánovaném porodu císařským řezem nebo po antibiotické léčbě.

Kojenecký a batolecí věk

Nezastupitelnou úlohu ve vývoji střevní mikrobioty má kojení. Normální mikrobiota dítěte v prvních dnech po porodu obsahuje koliformní bakterie, enterokoky, bifidobakterie a další mikroorganismy, ale právě mateřské mléko díky svému vysokému obsahu oligosacharidů a lyzozymů upraví složení mikrobioty ve prospěch bifidobakterií a tím i vyvíjejícího se imunitního systému.

S postupujícím věkem dítěte se rozšiřuje rovněž skladba jeho stravy a složení mikrobioty se postupně přibližuje mikrobiotě dospělého člověka, čehož je dosaženo obvykle kolem 3. roku života. Obecně lze konstatovat, že ubývá bifidobakterii a narůstají počty laktobacilů a nekultivovatelných kmenů. Mezi postnatální faktory, jež formují mikrobiotu dítěte v časném věku, patří např. užívání antibiotik, odstavování a zavádění solidní stravy, genetické dispozice dítěte a expozice vnějším faktorům. To vše přispívá k redukci oligosacharidů a mikrobiální nálože přenesené od matky.

Období od 6. měsíce lze charakterizovat jako interval, ve kterém dochází k modifikaci mikrobioty před jeho stabilizací ve věku kolem 2 let. Prebiotickou podporu pro udrženi optimální mikrobioty představují přirozené zdroje vlákniny z potravy. Zevní faktory mohou negativně ovlivňovat střevní ekosystém a jsou spojeny se zvýšenou vnímavostí k infekcím a výskytem některých chorob. V kojeneckém věku má až 26 % kojenců diagnostikovanou koliku, za jejíž hlavní podporující faktory se považují dysmotilita střev a viscerální hypersenzitivita. U kojenců trpících kolikou byly pozorovány nízké hladiny kmenů Lactobacillus a Bifidobacterium a současně vysoké hladiny E. coli v porovnání se zdravými kojenci.

Probiotika v prevenci a léčbě dětských onemocnění

Aktuální poznatky ukazují, že perorální podávání probiotik může být prokazatelně terapeuticky užitečné u některých onemocnění v pediatrii. Potenciálně zdraví prospěšné účinky na dětský organismus u probiotik podávaných ať již preventivně či léčebně byly zkoumány v různých situacích, ale jen některé v prospektivních randomizovaných kontrolovaných studiích. Tab. 1 ukazuje vybraná onemocnění, u kterých je efekt probiotik prokázán.

Tab. 1  Indikace probiotik v pediatrii

Indikace

Účinek

Probiotika s prokázaným nebo slibným účinkem

akutní gastroenteritida

redukce trvání přibližně o 1 den

Lactobacillus GG, Lactobacillus reuteri DSM 17938, Saccharomyces boulardii

prevence průjmů asociovaných s podáváním antibiotik

redukce rizika

Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardi

prevence nozokomiálního průjmu

redukce rizika

Lactobacillus GG

prevence infekce v kolektivních zařízeních

redukce rizika

Lactobacillus GG, Lactobacillus reuteri DSM 17938

kojenecké koliky

redukce neklidu

Lactobacillus reuteri DSM 17938

Účinek probiotik je závislý na konkrétním kmeni, dávkách a výrobní technologii. Mezi probiotickými kmeny jsou tak značné rozdíly, pokud jde o jejich účinnost. Výroba probiotik ovlivňuje jejich přežití, růst a viabilitu. Probiotika jsou deklarována jako potravinové doplňky, pro které platí méně náročná regulační kritéria než pro léky. Probiotické preparáty, zvláště pro vulnerabilní populaci v terapeutických indikacích, ovšem vyžadují přísnější regulaci.

Maximalizace účinnosti a bezpečnosti

Pro správný výběr probiotického kmene z hlediska účinnosti a bezpečnosti existuje 10 základních pravidel, jež jsou uvedena v tab. 2. Jedním z probiotik, která zmíněná pravidla splňují, je Lactobacillus reuteri Protectis obsažený v přípravku BioGaia. Účinnost zmíněného probiotického kmene byla prokázána v řadě klinických studií.

Tab. 2  Pravidla pro výběr probiotického kmene

Pravidlo –⁠ doporučení

L. reuteri Protectis 

1.

Znalost přesné definice probiotika 

ANO

splňuje všechny 3

2.

Mikrobiální lyzáty, neživé bakterie a nekolonizující spory nepatří mezi probiotika 

ANO

živé bakterie 

3.

Získat vyčerpávající identikit probiotika 

ANO

sekvence genomu 

4.

Monokmenový nebo multikmenový probiotický přípravek: vybrat ten správný

ANO

monokmenový 

5.

Vyvarovat se přípravků s probiotickými kmeny s přenositelným genem ATB rezistence 

ANO

6.

Zvolit probiotický kmen rezistentní vůči agresivnímu prostředí GIT  

ANO

7.

Probiotické kmeny musejí být schopny kolonizovat střevo 

ANO

8.

Dát přednost probiotikům, která jsou schopna pozitivně interagovat se střevní mikrobiotou  

ANO

9.

Ujistit se o bezpečnosti probiotického kmene a zhodnotit zdravotní stav pacienta před podáním probiotika 

ANO

10.

Dát přednost probiotikům s prokázaným klinickým účinkem 

ANO

(moa)

Zdroje:
1. Janáková A., Boženský J. Probiotika pro prvních 1000 dnů života. 77. kongres pro lékárníky a farmaceutické asistenty, Plzeň, 8. 3. 2019.
2. Walker W. A. The importance of appropriate initial bacterial colonization of the intestine in newborn, child and adult health. Pediatr Res 2017; 82 (3): 387–395, doi: 10.1038/pr.2017.111. 

Tagy:

PediatriePraktické lékařství pro děti a dorost

Partner

Ewo_pharma

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.
Z medicíny
Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyVideorozhovory
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit