Funkce mikrobioty a možnosti jejího ovlivnění v raném dětství

13. 6. 2019

Následující článek přehledně shrnuje poznatky týkající se funkce, složení a možností ovlivnění mikrobioty v prvních 1000 dnech života dítěte a popisuje vliv probiotické terapie v tomto věkovém období.

Inzerce

Mikrobiota a její role ve zdraví i nemoci

Mikrobiální flóra člověka (nověji mikrobiota) reprezentuje společenství mikroorganismů v různých kompartmentech lidského organismu. Podle orgánové lokalizace pak rozlišujeme mikrobiotu např. gastrointestinální, kožní, respirační či urogenitální. Mezi jejich základní funkce patří zabezpečení bariérových, regulačních, epigenetických a metabolických procesů. Jako lidský mikrobiom pak označujeme kompletní set genů všech mikroorganismů v mikrobiotě vyskytující se u jednoho hostitele – člověka.

V současné době je známo, že mikrobiota hraje mnohem zásadnější roli v otázce zdraví a nemoci, než se ještě donedávna předpokládalo. Správné složení mikrobioty ovlivňuje řadu orgánových funkcí a hlavně fungování imunitního systému. Alterace vyvíjejícího se imunitního systému pak mohou v pozdějším věku vést ke vzniku autoimunitních či alergických chorob, chronických zánětlivých procesů nebo kardiovaskulárních chorob (metabolický syndrom), diabetu a malignit.

Vznik a rozvoj mikrobioty

Vývoj mikrobiální flóry dítěte začíná již v prenatálním období a prvních 1000 dnů života člověka představuje kritickou periodu pro vznik a rozvoj zdravé mikrobioty.

Prenatální období

Během intrauterinního vývoje dochází k těsné interakci mezi plodem a matkou, přičemž bakteriální kolonizace matky se významně podílí na vývoji bakteriální kolonizace střeva plodu. Vývoj fetálního bakteriálního osídlení je ovlivňován prostřednictvím hematogenního přenosu (orální a střevní osídlení matky) a ascendentní cestou (vaginální flóra matky). Původní představa o sterilním prostředí amniální dutiny je již opuštěna. Maternální bakteriální flóra je následně detekovatelná v pupečníkové krvi, amniové tekutině, placentě aj. a přispívá k vývoji slizničního imunitního systému v gastrointestinálním traktu plodu.

Existuje řada příčin, které mohou negativně ovlivňovat složení mateřské mikrobiální flóry a následně i mikrobioty dítěte. Mezi nepříznivé faktory se řadí infekce těhotných žen. Ty bývají spojeny s vyšší preskripcí antibiotik a následným rozvojem dysbiózy střevního i vaginálního mikrobiomu. Dalším nepříznivým faktorem je malnutrice matky, která významně negativně ovlivňuje vývoj plodu i jeho imunitního systému. Při nedostatečné mateřské výživě nebo absenci jejích důležitých součástí (esenciální mastné kyseliny, stopové prvky, vitamin D) dochází k atrofizaci thymu a snížené produkci imunokompetentních buněk u plodu. U novorozence pak může dojít ke zhoršení imunoprotektivní funkce střeva a zvyšuje se riziko neonatální sepse.

Porod

Střevní mikrobiota novorozence je dále významně ovlivněna způsobem porodu. Při průchodu porodními cestami při vaginálním porodu dochází k masivnímu osídlování dýchacího a trávicího traktu dítěte bakteriemi přítomnými v rektovaginální flóře matky. Důležitou roli hraje rovněž kožní kontakt dítěte s matkou po porodu. Tímto způsobem je pak vytvořeno optimální prostředí pro růst anaerobních laktobacilů a bifidobakterií. Naproti tomu děti porozené císařským řezem jsou osidlovány převážně kožními bakteriemi matek a bylo prokázáno, že mají ve stolici vyšší výskyt patogenních bakterií.

Narušení mikrobiální kolonizace střeva je spojováno se zvýšeným rizikem atopických onemocnění, astmatu, alergické rýmy, celiakie či obezity. K tomuto negativnímu trendu významnou měrou přispívá nárůst počtu operačních porodů, které nejsou indikované ze zdravotních důvodů (ať již z hlediska matky nebo dítěte). Recentní práce však naznačují, že potlačení mikrobiální dysbiózy indukované císařským řezem a rychlé obnovení prospěšné mikroflóry mohou podpořit probiotické bakterie. Ty jsou doporučovány především matkám při plánovaném porodu císařským řezem nebo po antibiotické léčbě.

Kojenecký a batolecí věk

Nezastupitelnou úlohu ve vývoji střevní mikrobioty má kojení. Normální mikrobiota dítěte v prvních dnech po porodu obsahuje koliformní bakterie, enterokoky, bifidobakterie a další mikroorganismy, ale právě mateřské mléko díky svému vysokému obsahu oligosacharidů a lyzozymů upraví složení mikrobioty ve prospěch bifidobakterií a tím i vyvíjejícího se imunitního systému.

S postupujícím věkem dítěte se rozšiřuje rovněž skladba jeho stravy a složení mikrobioty se postupně přibližuje mikrobiotě dospělého člověka, čehož je dosaženo obvykle kolem 3. roku života. Obecně lze konstatovat, že ubývá bifidobakterii a narůstají počty laktobacilů a nekultivovatelných kmenů. Mezi postnatální faktory, jež formují mikrobiotu dítěte v časném věku, patří např. užívání antibiotik, odstavování a zavádění solidní stravy, genetické dispozice dítěte a expozice vnějším faktorům. To vše přispívá k redukci oligosacharidů a mikrobiální nálože přenesené od matky.

Období od 6. měsíce lze charakterizovat jako interval, ve kterém dochází k modifikaci mikrobioty před jeho stabilizací ve věku kolem 2 let. Prebiotickou podporu pro udrženi optimální mikrobioty představují přirozené zdroje vlákniny z potravy. Zevní faktory mohou negativně ovlivňovat střevní ekosystém a jsou spojeny se zvýšenou vnímavostí k infekcím a výskytem některých chorob. V kojeneckém věku má až 26 % kojenců diagnostikovanou koliku, za jejíž hlavní podporující faktory se považují dysmotilita střev a viscerální hypersenzitivita. U kojenců trpících kolikou byly pozorovány nízké hladiny kmenů Lactobacillus a Bifidobacterium a současně vysoké hladiny E. coli v porovnání se zdravými kojenci.

Probiotika v prevenci a léčbě dětských onemocnění

Aktuální poznatky ukazují, že perorální podávání probiotik může být prokazatelně terapeuticky užitečné u některých onemocnění v pediatrii. Potenciálně zdraví prospěšné účinky na dětský organismus u probiotik podávaných ať již preventivně či léčebně byly zkoumány v různých situacích, ale jen některé v prospektivních randomizovaných kontrolovaných studiích. Tab. 1 ukazuje vybraná onemocnění, u kterých je efekt probiotik prokázán.

Tab. 1  Indikace probiotik v pediatrii

Indikace

Účinek

Probiotika s prokázaným nebo slibným účinkem

akutní gastroenteritida

redukce trvání přibližně o 1 den

Lactobacillus GG, Lactobacillus reuteri DSM 17938, Saccharomyces boulardii

prevence průjmů asociovaných s podáváním antibiotik

redukce rizika

Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardi

prevence nozokomiálního průjmu

redukce rizika

Lactobacillus GG

prevence infekce v kolektivních zařízeních

redukce rizika

Lactobacillus GG, Lactobacillus reuteri DSM 17938

kojenecké koliky

redukce neklidu

Lactobacillus reuteri DSM 17938

Účinek probiotik je závislý na konkrétním kmeni, dávkách a výrobní technologii. Mezi probiotickými kmeny jsou tak značné rozdíly, pokud jde o jejich účinnost. Výroba probiotik ovlivňuje jejich přežití, růst a viabilitu. Probiotika jsou deklarována jako potravinové doplňky, pro které platí méně náročná regulační kritéria než pro léky. Probiotické preparáty, zvláště pro vulnerabilní populaci v terapeutických indikacích, ovšem vyžadují přísnější regulaci.

Maximalizace účinnosti a bezpečnosti

Pro správný výběr probiotického kmene z hlediska účinnosti a bezpečnosti existuje 10 základních pravidel, jež jsou uvedena v tab. 2. Jedním z probiotik, která zmíněná pravidla splňují, je Lactobacillus reuteri Protectis obsažený v přípravku BioGaia. Účinnost zmíněného probiotického kmene byla prokázána v řadě klinických studií.

Tab. 2  Pravidla pro výběr probiotického kmene

Pravidlo – doporučení

L. reuteri Protectis 

1.

Znalost přesné definice probiotika 

ANO

splňuje všechny 3

2.

Mikrobiální lyzáty, neživé bakterie a nekolonizující spory nepatří mezi probiotika 

ANO

živé bakterie 

3.

Získat vyčerpávající identikit probiotika 

ANO

sekvence genomu 

4.

Monokmenový nebo multikmenový probiotický přípravek: vybrat ten správný

ANO

monokmenový 

5.

Vyvarovat se přípravků s probiotickými kmeny s přenositelným genem ATB rezistence 

ANO

6.

Zvolit probiotický kmen rezistentní vůči agresivnímu prostředí GIT  

ANO

7.

Probiotické kmeny musejí být schopny kolonizovat střevo 

ANO

8.

Dát přednost probiotikům, která jsou schopna pozitivně interagovat se střevní mikrobiotou  

ANO

9.

Ujistit se o bezpečnosti probiotického kmene a zhodnotit zdravotní stav pacienta před podáním probiotika 

ANO

10.

Dát přednost probiotikům s prokázaným klinickým účinkem 

ANO

(moa)

Zdroje:
1. Janáková A., Boženský J. Probiotika pro prvních 1000 dnů života. 77. kongres pro lékárníky a farmaceutické asistenty, Plzeň, 8. 3. 2019.
2. Walker W. A. The importance of appropriate initial bacterial colonization of the intestine in newborn, child and adult health. Pediatr Res 2017; 82 (3): 387–395, doi: 10.1038/pr.2017.111. 



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se