Dětské koliky postihují asi 20 % kojenců a projevují se záchvaty pláče a křiku bez zjevné příčiny u dětí mladších 3 měsíců. Rodiče bývají dětským pláčem velmi frustrováni, proto by pediatři neměli v této situaci opomíjet podporu rodiny například formou doporučení různých postupů ke zmírnění projevů koliky. Mezi účinná opatření patří i nepříliš často zmiňované domácí masáže kojenců.
Přesná etiologie dětských kolik zůstává neobjasněna a dosud nebyla nalezena ani zcela účinná léčba. Existují různé organické i behaviorální teorie k objasnění příčin koliky. Behaviorální teorie, někdy nazývaná jako sociopsychologická, zmiňuje nedostatečnou interakci a bonding mezi matkou a dítětem nebo její napětí a úzkost. Za organické příčiny se považuje nesprávná či nedostatečná funkce trávicího ústrojí, křečovité stahy střev a nedostatečná peristaltika, eventuálně alergické reakce. Existují důkazy, že prostředí ve střevě se u dětí s kolikami liší od prostředí zjištěného u dětí bez kolik – při kojeneckých kolikách je střevo méně osídleno prospěšnými bakteriemi a vykazuje i menší stabilitu prostředí.
Lékař by měl všechny tyto aspekty rodičům vysvětlit a ujistit je, že za nadměrný pláč nenesou vinu oni. Společně by se měli pokusit najít vhodnou kombinaci kroků, které kojenci a celé rodině uleví. Rodiče někdy dětský pláč chybně připisují automaticky kolikám, a tak by měl pediatr využít tzv. Wesselova kritéria. Podle nich se jedná o koliku, pokud neutišitelný křik a pláč trvá alespoň 3 hodiny denně, opakuje se alespoň 3 dny v týdnu a je pozorován minimálně po dobu 3 týdnů. Intenzivní pláč se dostavuje především odpoledne a večer.
Pokud byly vyloučeny jiné příčiny záchvatů pláče, je namístě rodiče nejen uklidnit, ale především rozptýlit jejich obavy o zdraví dítěte. Záchvaty křiku pro ně představují velkou zátěž a v citlivém období po narození potomka, kdy se vyrovnávají s mnoha změnami, pro ně může intenzivní pláč znamenat extrémní stres a být zdrojem rostoucí úzkosti.
Často doporučovaným krokem je úprava střevní mikroflóry, která může hrát roli nejen v terapii kolik, ale i při jejich prevenci. Potenciál zmírnit projevy koliky má Lactobacillus reuteri DSM 17938, který lze díky dobrému bezpečnostnímu profilu doporučit právě při dětských kolikách. Řada studií dokládá, že podávání L. reuteri DSM 17938 má při kolikách příznivý vliv na délku pláče. Ve třech randomizovaných klinických studiích bylo sledováno celkem 244 dětí. Po 3 týdnech podávání L. reuteri DSM 17938 došlo ke zkrácení doby dětského pláče v průměru o 43 minut (95% interval spolehlivosti [CI] 19−68). Ještě výraznější byla tato redukce pláče u dětí výhradně nebo převážně kojených, a to o 57 minut (95% CI 46−67).
Doporučení, jak zmírnit dětské koliky, by se ovšem neměla omezit jen na informace o podávání doplňků stravy či zavedení obohacené kojenecké výživy – pediatr může rodičům představit také fyzikální terapii (například masáže a specifické způsoby manipulace). Zdrojem informací může být pro lékaře například íránská studie, ve které se autoři zaměřili na porovnání účinnosti houpání a masírování kojenců.
Do randomizované studie bylo zapojeno 100 kojenců mladších 12 týdnů s kolikou, kteří byli rozděleni do dvou stejně velkých skupin. Kojenci, které měli rodiče uklidňovat pomocí masáží, byli masírování po dobu 15–20 minut 1× během dne a 1× před spaním. Masáže byly naplánovány na 1 týden. Ve druhé skupině byli kojenci tišeni jemným houpáním v náruči přibližně 15 minut 3× denně. Mezi jednotlivými skupinami nebyly zásadní rozdíly ve způsobu porodu, počtu kojených a nekojených dětí ani ve stravě matek, které by mohly mít na výsledky vliv.
Autoři studie hodnotili průměrný rozdíl mezi délkou a intenzitou pláče na začátku týdenního sledování a po něm. Jak průměrná délka pláče, tak i počet záchvatů a jejich intenzita ukazují, že masírování kojenců přináší výraznější zmírnění projevů dětské koliky. U masírovaných dětí klesl počet záchvatů o 30 %, ve druhé skupině se jejich počet nesnížil. Délka pláče se u kojenců, kteří byli tišeni masážemi, zkrátila z počátečních téměř 5 hodin za den na 1,3 hodiny denně. Ve druhé skupině byl zaznamenán pokles ze 3 hodin na 2,1 hodiny denně.
Jakékoliv dílčí zlepšení projevů koliky má pro rodiče velký význam. Pediatr má tedy ideální příležitost vysvětlit jim různé postupy. Masáže mohou účinně přispět k tišení kojenců s kolikami a ukazují se jako efektivnější než houpání. Právě pomocí cílených harmonických pohybů je možné uvolnit napětí svalů i vnitřních orgánů. Stimulace, kterou provádí matka dítěte, také podporuje intenzivnější kontakt a snižuje vzájemný stres. Podle behaviorální teorie může toto hrát roli ve zmírnění příznaků dětské koliky. Masáže podporují také kvalitu spánku a vzhledem k bezpečnosti této metody je lze po odborném zaškolení rodičům dětí s kolikami jednoznačně doporučit.
(pak)
Zdroje:
