Memantin se využívá v léčbě středně těžké a těžké Alzheimerovy nemoci, v rámci off-label podání potom často i v případě lehké formy. Má podle doposud publikovaných studií tento lék kýžený efekt? A převažují jeho benefity nad riziky? Má význam i u pacientů, kteří již užívají inhibitory cholinesteráz?
Memantin je nekompetitivní antagonista receptorů NMDA (N-methyl-D-aspartát) závislý na napětí, se středně silnou afinitou. Upravuje účinky patologicky zvýšené tonické hladiny glutamátu, která může vést k dysfunkci neuronů. Obecně je výborně tolerován. Nežádoucími účinky vzácně mohou být bolesti hlavy, závratě, nadměrná excitace či útlum, halucinace.
Do metaanalýzy byly zahrnuty dvojitě zaslepené randomizované, placebem kontrolované studie obsažené v registru ALOIS (Cochrane Dementia and Cognitive Improvement Group's register of trials) do 25. března 2018, ve kterých pacienti užívali 20 mg memantinu/den nebo 28 mg memantinu s prodlouženým uvolňováním/den. Studie musely trvat nejméně 6–7 měsíců a zkoumány byly zvlášť lehká, středně těžká a těžká forma Alzheimerovy demence.
Co se středně těžké a těžké Alzheimerovy nemoci týká, ve 14 studiích s celkem 3700 pacienty se prokázal signifikantní pozitivní účinek memantinu na kognitivní funkce, aktivity denního života i náladu a chování ve rovnání s placebem. Riziko přerušení léčby bylo u nemocných na terapii memantinem identické s pacienty na placebu. Souběžná léčba memantinem a inhibitory cholinesterázy neměla ve srovnání s placebem větší efekt než samotný memantin.
U 600 pacientů (4 studie) s lehkou Alzheimerovou nemocí (Mini Mental State Exam – MMSE skóre 20–23) nebyl prokázán efekt memantinu ve srovnání s placebem.
Celkem 2 studie s přibližně 750 účastníky se zabývaly vlivem memantinu na mírnou a středně těžkou vaskulární demenci. Jejich analýza poukazuje na možný účinek memantinu zejména ve vztahu ke kognitivním funkcím, náladě a chování. Co se týče dalších neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, frontotemporální demence, demence u AIDS), i zde byl naznačen efekt memantinu – ne však dostatečně průkazný.
Memantin má ve srovnání s placebem 1,6× vyšší pravděpodobnost vyvolat závrať a 1,3× vyšší pravděpodobnost vyvolat bolest hlavy. Četnost pádů je však u memantinu i placeba srovnatelná.
Recentní metaanalýza prokázala dle očekávání u pacientů se středně těžkou i těžkou Alzheimerovou nemocí po podání memantinu významné zlepšení v testech hodnotících kognitivní funkce, celkovou výkonnost, psychické příznaky a poruchy chování ve srovnání s placebovou skupinou. Současné poznatky tedy stvrzují postavení memantinu v léčbě tohoto onemocnění.
(dos)
Zdroj: McShane R., Westby M. J., Roberts E. et al. Memantine for dementia. Cochrane Database Syst Rev 2019 Mar 20; 3 (3): CD003154, doi: 10.1002/14651858.CD003154.pub6.
