Přestože měření krevního tlaku (TK) patří mezi základní vyšetření v klinické praxi, jeho provedení s sebou přináší některá úskalí. Nepřesnost může být způsobena řadou okolností, například nesprávnou technikou měření či chybou přístroje.
Za arteriální hypertenzi považujeme zvýšení hodnot TK na ≥ 140/90 mmHg, zjištěné při 2 různých návštěvách ordinace.
V primární prevenci je u normotoniků doporučeno měření TK 1× za 1−2 roky. U hypertoniků s dobře nastavenou medikací a dlouhodobě korigovaným TK se doporučuje kontrola alespoň 4× za rok. Jiná je situace u hypertoniků, kde se nastavuje medikace; tam je frekvence měření dána výškou TK. Obvykle se doporučuje kontrola za 2–4 týdny po nasazení terapie. Spolu s měřením TK by měly být zhodnoceny i eventuální nežádoucí účinky léčby.
Měření TK vestoje je důležité u starších nemocných a u diabetiků s hypertenzí, protože je u nich větší nebezpečí ortostatické hypotenze. Provádíme jej většinou po 1 minutě vzpřímené polohy.
Ambulantní monitorování krevního tlaku po dobu 24 hodin nás nejlépe informuje o tlakové zátěži oběhového systému, ale není je možné provádět plošně u všech hypertoniků. Navíc prakticky všechna data o léčbě vycházející z farmakologických studií jsou založena na měření TK v ordinaci. Proto se doporučuje provádět toto měření jen ve speciálních situacích, jako je zvýšená variabilita TK, diskrepance mezi TK doma a ve zdravotnickém zařízení, rezistence hypertenze vůči léčbě, podezření na chybění nočního poklesu TK, podezření na epizody hypotenze, zvýšení TK v těhotenství a podezření na eklampsii. Nejdůležitějším parametrem pro hodnocení je 24hodinový průměr TK, který má nejlepší reprodukovatelnost. Prognosticky významným ukazatelem je také průměrný TK v noční periodě.
Vedle měření TK v ambulanci je pro zlepšení adherence možno provádět jej i v domácích podmínkách. Pacientovi doporučujeme, aby tak činil vsedě, v klidu, alespoň 2× po sobě, a to ráno a večer po dobu 7 dní, a tyto výsledky potom přinesl s sebou na kontrolu k lékaři. Domácí měření TK je ovšem pouze komplementární k měření ambulantnímu a samo o sobě nemůže být důvodem k zahájení antihypertenzní terapie. Jestliže má naopak dotyčný normální hodnoty TK při domácím měření a vysoké hodnoty v ordinaci, jedná se o tzv. hypertenzi bílého pláště.
Frekvence kontrol tepové frekvence (TF) obecně není určována její hodnotou, ale typem onemocnění, přičemž TF je pouze pomocným parametrem. Zvýšená tepová frekvence při sinusovém rytmu sice přináší vyšší riziko kardiovaskulární příhody, ale jako rizikový faktor je podstatně slabší než hypertenze a další konvenční rizikové faktory. Zde se doporučuje fyzický trénink, který vede mj. i k poklesu TF.
(ada)
Zdroje:
