Svalová sympatická nervová aktivita přímo vypovídá o stavu aktivace sympatického nervového systému. Metaanalýza jejího využití pro studium esenciální hypertenze shrnuje zajímavá fakta, která metoda poskytuje o patofyziologii i léčbě tohoto civilizačního onemocnění.
Mikroneurografie, vyvinutá v 60. letech 20. století dvojicí švédských vědců, své uplatnění v běžné klinické diagnostice zatím nenašla. Do výzkumu však tato metoda, umožňující přímo detekovat impulzy z izolovaných nervových vláken bez jejich poškození, vnesla řadu nových možností.
Při mikroneurografickém vyšetřování je do tkáně (typicky kůže či svalu) zavedena velmi tenká jehlová elektroda. Jemným pohybem jehly vyšetřující vyhledá požadované nervové vlákno, které identifikuje dle charakteru zachycených impulzů či elektrickou stimulací. Poté může vyšetřovanou osobu, která je plně při vědomí, vystavovat různým mentálním či fyzickým vlivům a sledovat změny v nervovém přenosu.
Mikroneurografie byla využita například k bližšímu pochopení fungování propriocepce, aferentních impulzů z kožních i svalových mechanoreceptorů, termoreceptorů a nociceptorů. Prostřednictvím detekce eferentní svalové sympatické aktivity (MSNA – muscle sympathetic nerve activity) regulující konstrikční stav svalové cirkulace umožnila také studium role aktivace sympatiku u řady patologických stavů – například u esenciální hypertenze.
Řada studií pomocí MSNA ukázala, že aktivace sympatiku hraje roli jak při vzniku, tak při progresi esenciální hypertenze. U většiny z nich však byly limitací malá velikost souboru nebo problematický design. Recentní metaanalýza hodnotila a shrnula dosavadní stav poznání týkajícího se MSNA a hypertenze a měla odpovědět na následující klinicky relevantní otázky:
Ze 432 nalezených studií věnovaných tématu MSNA u EHT splnilo kritéria zařazení 63 prací s celkovým počtem 1216 účastníků. Analýza těchto prací ukázala, že MSNA je oproti normotenzním jedincům významně vyšší (1,5×; p < 0,001) u pacientů se středně těžkou a těžkou HT, stejně jako u pacientů s fenoménem bílého pláště, hraničním krevním tlakem a maskovanou HT. Byla spojena s hodnotou krevního tlaku měřeného v nemocnici i ambulantním monitorováním (r = 0,67 a 0,83; p < 0,001 pro obě). MSNA byla významně zvýšená jak u léčené, tak u neléčené HT (v obou případech p < 0,001). Překvapivě vykazovala nepřímou korelaci se srdeční frekvencí (r = –0,38; p < 0,001), zatímco přímo korelovala s plazmatickou hladinou noradrenalinu (r = 0,28; p < 0,001). Jak u hypertenzních, tak u normotenzních jedinců MSNA korelovala také s indexem hmotnosti levé komory srdeční (r = 0,27; p < 0,001), což ukazuje vliv sympatiku na růst myokardiální tkáně.
Esenciální hypertenze je onemocnění charakterizované setrvalou nadměrnou aktivitou sympatického nervového systému, jejíž intenzita je úměrná závažnosti hypertenze. O tom lépe vypovídá svalová sympatická nervová aktivita měřená pomocí mikroneurografie než jiné, více nepřímé markery adrenergní aktivity, jakými jsou srdeční frekvence nebo plazmatická hladina noradrenalinu.
(luko)
Zdroj: Grassi G., Pisano A., Bolignano D. et al. Sympathetic nerve traffic activation in essential hypertension and its correlates: systematic reviews and meta-analyses. Hypertension 2018 Aug; 72 (2): 483–491, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.118.11038.
