Karcinom močového měchýře patří mezi nádorová onemocnění, jejichž incidence celosvětově narůstá, avšak mortalita zůstává relativně stabilní. V etiopatogenezi karcinomu močového měchýře se uplatňuje celá řada rizikových faktorů. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je kouření cigaret. Odhaduje se, že až 50 % všech karcinomů močového měchýře u mužů a 23 % u žen přímo souvisí s kouřením cigaret. Z tohoto hlediska je v současnosti zdůrazňována i role urologa, který může pacientům pomoci zanechat kouření. Jeho role by měla spočívat především v edukaci pacienta o urologických onemocněních, která jsou spojována s užíváním tabáku, a ve vysvětlení souvislosti mezi kouřením cigaret a jeho negativním dopadem na zdraví. Cílem následujícího textu je popis významu karcinomu močového měchýře a poskytnutí základního přehledu o kouření a jeho roli v etiopatogenezi tohoto nádorového onemocnění.
Karcinom močového měchýře představuje deváté nejčastěji diagnostikované nádorové onemocnění na celém světě (více než 330 000 nových případů a více než 30 000 úmrtí za rok) [1]. V populaci není příliš známo, že kouření cigaret je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik karcinomu močového měchýře, tak jako je tomu u karcinomu plic. Přitom kouření cigaret může až za polovinu případů karcinomu močového měchýře.
Na vzniku karcinomu močového měchýře se kromě významných rizikových faktorů, jako je kouření cigaret, profesionální expozice aromatickým aminům a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) a onemocnění parazitem Schistosoma haematobium v rozvojových zemích, podílí také především vysoká spotřeba arzenu v pitné vodě, některé medikamenty, radioterapie v oblasti malé pánve, chronické infekce močových cest a do jisté míry se uplatňující genetické faktory, a to většinou prostřednictvím interakce se zevními faktory [2,3].
Kouření cigaret je nejzávažnější rizikový faktor pro vznik karcinomu močového měchýře. Riziko jeho vzniku je u kuřáků 4× vyšší než u nekuřáků a také má horší prognózu onemocnění a výskyt agresivnějších forem tumorů. Riziko onemocnění úměrně stoupá s počtem vykouřených cigaret, délkou trvání kouření, věkem začátku kouření a hloubkou vdechování tabákového kouře [1,4,5]. Poměr postižení muži : ženy se odhaduje v některých zemích až na 3,8 : 1,0 [1]. Tento rozdíl je způsoben z části tradičními rozdíly spotřeby cigaret a poté dlouhým obdobím latence vzniku karcinomu (cca 30 let) [6]. Zejména v rozvojových zemích se dá předpokládat, že poměr rizika vzniku karcinomu močového měchýře se bude mezi pohlavími snižovat, a to vzhledem ke zvyšujícímu se počtu kouřících žen.
Na vznik karcinomu močového měchýře mají vliv chemické látky, které jsou přítomny v cigaretovém kouři. Tento kouř je směsí 4 000–5 000 chemických látek, z toho je více než 60 karcinogenních. Vliv je popisován na základě biologické podstaty ve způsobu vylučování metabolicky aktivních karcinogenů z tabákového kouře a také v přítomnosti chemických karcinogenů se specifickou afinitou k močovému ústrojí jako je 4-aminobifenyl a 2-naftylamin [7].
Užívání jiných tabákových výrobků, jako je doutník či dýmka, je také spojeno s vyšším rizikem vzniku karcinomu močového měchýře, avšak asociace je obecně slabší než s kouřením cigaret [4]. Je potřeba upozornit, že jsou ohroženy i osoby, které jsou dlouhodobě vystaveny kouři z okolí, tzv. pasivní kuřáci, a to zejména ženy, které jsou vystaveny tabákovému kouři již od útlého věku [4,5,8]. Výsledky studií jsou však v této oblasti stále nejednoznačné [6].
Po zanechání kouření klesá riziko vzniku karcinomu močového měchýře o 30 % během 2–4 let. Po 25 letech od zanechání kouření klesá riziko vzniku karcinomu močového měchýře až o 60–70 % [9]. Na základě studií bylo zjištěno, že odvykání kouření je velmi přínosné i u osob, kterým byla nemoc již diagnostikována, a to snížením rizika recidiv a především snížením progrese do invazivního stadia tumoru [7,8,10].
Mgr. Kateřina Vařechová
Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví
LF OU v Ostravě
Syllabova 19
703 00 Ostrava-Zábřeh
katerina.varechova@osu.cz
Zdroj: Urol List 2016; 14(1): 32-35
