Močová inkontinence postihuje až 75 % žen v těhotenství a po porodu přetrvává u více než 37 % žen. Jedná se většinou o přechodnou situaci, pokud ovšem potíže přetrvávají déle než 3 měsíce, má močová inkontinence tendenci stát se dlouhodobějším problémem.
Cílem prezentované práce bylo vyhodnotit účinnost opatření doporučovaných k prevenci inkontinence, přičemž autoři vycházeli z poznatků studií vyhledaných v databázích Medline, Cochrane, Scopus a Virtual Library on Health.
Ve všech 6 vybraných studiích figurovalo jako hlavní způsob léčby a prevence močové inkontinence cvičení na posílení svalů pánevního dna. Ve 3 studiích bylo cvičení doplněno tréninkem močového měchýře. Jednotlivé vzorky čítaly od 40 do 1800 žen a délka tréninkového programu se pohybovala od 4 do 8 týdnů. Kontroly probíhaly v různých intervalech, nejdelší byl 12 měsíců po porodu.
Cvičení bylo zahájeno nejdříve 24 hodin po porodu a nejpozději 40 dní po narození dítěte. Obvyklá frekvence cvičení byla 3× denně, v některých studiích byla nastavena zcela individuálně a ženy měly praktikovat cviky na posílení pánevního dna, kdykoliv si na ně vzpomněly. Další variantou bylo cvičení 2× týdně po dobu 40 minut.
Cvičení mělo různou formu a spočívalo například v rychlých stazích pánevního svalstva, které trvají přibližně dvě vteřiny, nebo naopak probíhalo v pomalém tempu. To znamená vědomé svalové kontrakce v maximální intenzitě, jež trvají až 10 vteřin.
Zapojení žen do cvičebního programu probíhalo různými způsoby – jednalo se o ústní či písemné instrukce, vedené cvičební lekce, individuální instruktáž či domácí cvičební program.
Výsledky analyzovaných studií dokládají účinnost cviků na posílení pánevního dna, které přispívají k prevenci inkontinence jak bezprostředně po porodu, tak později v poporodním období. Efektivita intervencí byla hodnocena objektivně pomocí měření síly svalstva perineometrem a metodou pad test (měření úniku moči zvážením inkontinenční pomůcky použité při předem definované fyzické zátěži) i subjektivně na základě palpačního vyšetření a pozorování projevů inkontinence.
Přestože v největší ze zahrnutých studií nebyl mezi ženami z cvičící a kontrolní skupiny pozorován zásadní rozdíl přímo v závažnosti inkontinence, ženy z intervenční skupiny udávaly po 3 měsících cvičení méně bolesti v perineální oblasti a lepší psychickou kondici než ženy z kontrolní skupiny.
V jiné sledované studii se 198 účastnicemi se prokázalo, že posilování svalů pánevního dna zlepšilo sílu svalstva jak v krátkodobém horizontu 16 týdnů po porodu, tak po 12 měsících. Intervenční skupina dosáhla lepších výsledků také v rámci pad testu, který prokázal u cvičících žen menší únik moči. Obdobně pozitivní výsledky vyplynuly i z dalších sledovaných studií.
Předložená zjištění dokládají, že posilování svalů pánevního dna po porodu zvyšuje svalový tonus, snižuje výskyt močové poporodní inkontinence a lze ho považovat i za účinný způsob prevence inkontinence. Pozitivní výsledky cvičení se dostavují jak při zahájení posilování svalstva bezprostředně po porodu, tak s větším časovým odstupem.
Cvičení je konzervativní léčbou první volby a je vhodné ho doplnit také o trénink močového měchýře a řádnou edukaci pacientek na téma inkontinence, případně o doporučení vhodných režimových opatření.
(pak)
Zdroj: Saboia D. M., Bezerra K. C., Vasconcelos Neto J. A. et al. The effectiveness of post-partum interventions to prevent urinary incontinence: a systematic review. Rev Bras Enferm 2018; 71 (Suppl. 3): 1460–1468, doi: 10.1590/0034-7167-2017-0338.
