Karcinom prostaty patří mezi nejčastěji diagnostikovaná maligní onemocnění v mužské populaci. Jen v Evropě je roční počet nově odhalených případů odhadován na 2,6 milionu, s meziročním nárůstem o 2–3 %. Děje se tak díky zlepšujícím se diagnostickým metodám v čele s PSA v kombinaci s jeho volnou frakcí (fPSA). Široká klinická implementace PSA vede na jedné straně ke zlepšení včasného záchytu CP, na straně druhé jeho rutinní odběr zvyšuje nadbytečnou detekci nízce rizikového tzv. klinicky nesignifikantního karcinomu, který by v dlouhodobém horizontu pacienta pravděpodobně zdravotně neohrozil. Z tohoto důvodů je neustále diskutována potřeba nových biomarkerů, jež by pomohly správně klasifikovat pacienty s klinicky významným CP.
Pro zvýšení senzitivity i specificity PSA je snahou zavést do praxe další vhodné parametry. Jedná se například o izoformy fPSA, především [−2]proPSA (p2PSA), jež je predominantně exprimována v periferní zóně prostaty. Kombinací výsledků celkového PSA, fPSA a p2PSA je možné stanovit takzvaný index zdraví prostaty (PHI − prostate health index). PHI ukázal v řadě studií velký potenciál pro zlepšení detekce CP. Slibný je i jeho přínos v predikci agresivity karcinomu a v rozhodování o optimálním postupu u daného pacienta. Navíc se v některých studiích ukazuje jako vhodný marker, který pomáhá rozhodnout, zda je u pacienta se zvýšeným PSA nezbytná biopsie.
Recentní studie z České republiky, na níž participovala 4 zdravotnická zařízení, si kladla za cíl zjistit přesnost p2PSA a parametrů z něj odvozených v predikci patologického nálezu u pacientů, kteří podstoupili radikální prostatektomii pro klinicky lokalizovaný CP. Do studie bylo zařazeno 472 pacientů operovaných v letech 2014–2018.
Klinická data zahrnovala věk pacienta v době výkonu, PSA, fPSA, p2PSA, %p2PSA (p2PSA/fPSA), PHI, výsledek vyšetření per rectum (DRE), Gleasonovo skóre (GS), celkový počet odebraných vzorků a počet pozitivních vzorků. Hodnocený patologický nález (na základě pooperační histologie po radikální prostatektomii) uváděl staging onemocnění, GS, GS upgrading (tj. změnu proti GS stanoveném biopticky) a pozitivitu okrajů resekátu.
U pacientů se signifikantním CP dle pooperační histologie byla zjištěna vyšší předoperační hodnota PHI (p < 0,001), vyšší předoperační hladina PSA (p = 0,002) i vyšší frekvence pozitivních DRE (p < 0,05) v porovnání s ostatními pacienty.
Podíl pacientů s GS ≥ 7 při biopsii činil 37,3 %, zatímco dle pooperační histologie se zvýšil na 71,8 %. Z 296 pacientů s biopticky stanoveným GS 6 mělo 60 % dle pooperačního nálezu GS ≥ 7. Tito pacienti měli předoperačně významně vyšší hodnotu PHI než pacienti s hodnotou GS 6 při biopsii i dle patologického nálezu (p < 0,001). PHI byl významně silnějším prediktorem patologického GS ≥ 7 než konvenční PSA i v multivariační analýze.
Významně vyšší hodnota PHI byla zjištěna také u pacientů s nálezem pT3 a pozitivními okraji resekátu.
Je známo, že řada již diagnostikovaných karcinomů prostaty se chová indolentně, a tudíž neohrožují pacienta na životě, naopak jejich léčba může přivodit zbytečné komplikace podílející se na zhoršení kvality života. Na druhou stranu až u 30 % pacientů s biopticky ověřeným nízce rizikovým CP je při následném histologickém vyšetření resekátu po radikální prostatektomii zjištěn karcinom s agresivním chováním.
Studie českých autorů naznačuje, že PHI by mohl být přínosným prediktorem agresivity a šíření nádoru po radikální prostatektomii.
(mraf)
Zdroje:
1. Novák V., Veselý S., Lukšanová H. et al. Preoperative prostate health index predicts adverse pathology and Gleason score upgrading after radical prostatectomy for prostate cancer. BMC Urol 2020; 20 (1): 144, doi: 10.1186/s12894-020-00711-5.
2. Novák V., Veselý Š. PSA a jeho izoformy jako moderní markery karcinomu prostaty. Česká urologie 2019; 23 (3): 194−202.
