Léčba imunitní trombocytopenie: volba TPO mimetika v klinické praxi

Úvod

Primární imunitní trombocytopenie (ITP) je vzácné onemocnění, pro něž je typický imunitně podmíněný pokles počtu trombocytů, a to jejich zvýšenou destrukcí a narušenou tvorbou a dozráváním megakaryocytů v kostní dřeni. V poslední dekádě došlo k významné změně v managementu ITP, a to též s ohledem na dostupnost agonistů trombopoetinového receptoru (TPO-RA). Tyto látky zvyšují počet trombocytů aktivací receptoru c-mpl, podporou přežívání, proliferace a diferenciace megakaryocytů.

TPO-RA, z dostupných látek romiplostim a eltrombopag, patří do 2. linie léčby ITP. V současné době závisí výběr konkrétní látky především na zkušenostech lékaře a preferenci pacienta, zatímco jasná doporučení založená na důkazech spíše chybějí. Nejsou známé ani prediktivní faktory odpovědi na léčbu TPO-RA, kromě časného zahájení jejich aplikace nebo zřetelného vzestupu trombocytů po zahájení léčby.

Data z reálné praxe

Cíle studie

Observační studie publikovaná v prosinci 2019 hodnotila údaje ze sledování dospělých pacientů, kteří začali užívat TPO-RA v období leden 2012 až prosinec 2014. Cílem bylo analyzovat, jak se s TPO-RA zachází v reálné klinické praxi (s ohledem na indikaci léčby, její bezpečnost a eventuální přechod na jiný přípravek ze skupiny TPO-RA), a také pochopit možné charakteristiky pacienta, jež povedou k preferenci jednoho přípravku oproti druhému.

Sledovaná populace

Do studie bylo zařazeno 121 pacientů. V době zahájení aplikace TPO-RA mělo 67,8 % z nich chronickou formu ITP s mediánem doby od stanovení diagnózy 65,6 měsíce, 15,7 % perzistující ITP a 16,5 % nově diagnostikovanou ITP.

Výsledná zjištění

Celkově u 32,2 % pacientů došlo k výměně TPO-RA, přičemž trendem byla častější změna u pacientů původně léčených eltrombopagem. Důvody k záměně TPO-RA byly různé: k hlavním patřila nedostatečná účinnost (zejména u nemocných léčených eltrombopagem), dále preference pacientů či lékařů, popřípadě nežádoucí účinky a další.

Data ukázala, že počet trombocytů ≤ 25 × 10⁹/l v době zahájení léčby TPO-RA byl spojen s 2,8× vyšší pravděpodobností, že pacientovi bude předepsán romiplostim oproti eltrombopagu (p = 0,010). Podávání romiplostimu jako TPO-RA první volby bez následujícího převedení na eltrombopag bylo spojeno s 50% pravděpodobností dosažení odpovědi bez další léčby (TFR – therapy free response) po 2,9 roku trvání léčby (3,3 roku u chronické ITP). Romiplostim jako TPO-RA 1. volby byl spojen s 3× vyšší pravděpodobností dosažení TFR (p = 0,011), zatímco výměna TPO-RA byla spojena s 8,8násobným rizikem nedosažení TFR (p = 0,004).

Závěr

Tato studie poskytuje další možný dlouhodobý pohled na využití léčiv na bázi TPO-RA v reálné klinické praxi. Více než čtvrtina pacientů byla schopná dosáhnout po vysazení TPO-RA stabilní odpovědi bez další terapie, přičemž se zdálo, že tento výsledek je více spojen s nasazením romiplostimu jakožto první volby v rámci této lékové skupiny.

(eza)

Zdroj: Lozano M. L., Mingot-Catellano M. E., Perera M. M. et al. Deciphering predictive factors for choice of thrombopoietin receptor agonist, treatment free responses, and thrombotic events in immune thrombocytopenia. Sci Rep 2019 Nov 13; 9 (1): 16680, doi: 10.1038/s41598-019-53209-y.