Imunitní trombocytopenická purpura je získané onemocnění, při němž dochází k destrukci krevních destiček. V řadě případů je etiologie neznámá, nicméně tak jako u jiných autoimunitních onemocnění byly i v případě ITP identifikovány jako potenciální spouštěč − ať již v prvotní fázi či při relapsu − některé viry.
Infekční onemocnění COVID-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2, přitom může ovlivnit krevní srážlivost nebo indukovat trombocytopenii.
Data španělských autorů vycházejí z kohorty 142 pacientů s ITP sledovaných v jednom centru. Zaměřili se na nemocné s ITP, u kterých bylo mezi 1. březnem a 30. dubnem diagnostikováno onemocnění COVID-19 (nazofaryngeálním stěrem nebo sérologicky). Celkově bylo v této kohortě COVID-19-pozitivních 10 pacientů (z toho 7 mužů), medián jejich věku činil 75 let (rozmezí 41−94). U 8 pacientů se jednalo o chronickou ITP, u 2 o nově diagnostikovanou epizodu ve spojení s onemocněním COVID-19. 4 pacienti s chronickou ITP dostávali v době diagnostikované infekce agonisty receptorů pro trombopoetin (TPO-RA), další 4 byli bez léčby.
V čase stanovení diagnózy COVID-19 měla polovina pacientů počet trombocytů < 100×109/l (2−86×109/l), lymfopenie byla pozorována u 5 pacientů. U 5 pacientů byla během prvního týdne po stanovení diagnózy COVID-19 pozorována trombocytóza s počtem trombocytů > 400×109/l. Všichni pacienti dosáhli počtu trombocytů > 100×109/l 7. den od průkazu infekce, s klesajícím trendem v následujících týdnech. Trombocytóza trvala od 1−6 týdnů.
Mezi pacienty s chronickou ITP bylo potřeba v některých případech upravit léčbu právě z důvodu trombocytózy. U 1 pacienta bez jakékoliv specifické léčby bylo pro trombocytózu > 700×109/l potřeba krátkodobě podávat kyselinu acetylsalicylovou (ASA). U 1 pacienta s relapsem ITP 14 dnů před stanovením diagnózy COVID-19 byly podány kortikosteroidy, intravenózní imunoglobuliny (IVIG) i TPO-RA s dobrou odpovědí. Během prvních 7 dnů od stanovení diagnózy COVID-19 vystoupal počet trombocytů na maximum 575×109/l, což umožnilo dočasné přerušení specifické léčby a poté úpravu v jejím dávkování.
U 2 pacientů s nově diagnostikovanou ITP v čase stanovení diagnózy COVID-19 byla zaznamenaná dobrá odpověď na léčbu, rychlejší než při klasické ITP. Normalizace krevního obrazu nastala do 7 dnů u obou pacientů.
V této malé observační retrospektivní studii byl pozorován vzestupný trend počtu trombocytů u pacientů s chronickou ITP a současnou infekcí SARS-CoV-2. Zda jde o důsledek snížené imunitní aktivity způsobené lymfopenií, je s otazníkem. Možná vysvětlení zahrnují i možnost imunitní deregulace indukované infekcí.
(eza)
Zdroj: de la Cruz-Benito B., Rivas-Pollmar M. I., Román Alvarez M. T. et al. Paradoxical effect of SARS‐CoV‐2 infection in patients with immune thrombocytopenia. Br J Haematol 2020 Sep 10, doi: 10.1111/bjh.17077 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
