Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Kariérní portál
  • Praxe
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    „Psofesorská vizita“: Canisterapie v dětské onkologii a co si z ní můžeme vzít při hojení ran
    Jak na vysazování systémové kortikoterapie u pacientů se SLE – nová doporučení v kostce
    „Cítím se dobře“ může znamenat u karcinomu plic nebezpečnou iluzi
    Ministerstvo zdravotnictví otevřelo data ke 3 onkologickým diagnózám
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Svět praktické medicíny 1/2026 (znalostní test z časopisu)
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
    Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    2
    Časopis lékařů českých
    2026:Číslo 2
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    „Psofesorská vizita“: Canisterapie v dětské onkologii a co si z ní můžeme vzít při hojení ran
    Jak na vysazování systémové kortikoterapie u pacientů se SLE – nová doporučení v kostce
    Doporučení pro diagnostiku a léčbu pacientů se souběhem CHOPN a KV onemocnění − přehledně a v kostce
    Kombinace perindopril + indapamid jako vhodná volba pro terapii hypertenze u pacientů s diabetem 2. typu

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
    XLIV. konference SVL ČLS JEP: Časný záchyt a léčbu hypertenze mají ve svých rukou praktičtí lékaři. Které jednoduché kroky mohou učinit ke zlepšení jejích výsledků?
    Co zaznělo na kongresu Medicíny pro praxi: Nové modality léčby oHCM jsou realitou a BB/BKK již zdaleka nepředstavují jedinou možnost
    Vše se mění... včetně zastoupení respiračních virů. Jak tedy dnes na ně?
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Kariérní portál
    Kariérní portál

    Doporučené pozice

  • Praxe
    Praxe
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Kariérní portál
Praxe
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czTémaHypertrofická kardiomyopatie (HCM)
Z medicínyRozhovory

S doc. Milošem Kubánkem o cestě pacienta s hypertrofickou kardiomyopatií do specializovaného centra

Téma: Hypertrofická kardiomyopatie (HCM)
30. dubna 2025
5 min čtení
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je dědičné onemocnění s nezanedbatelnou prevalencí, které zkracuje délku života a zhoršuje jeho kvalitu. U části nemocných probíhá asymptomaticky, u jiných se objevují arytmie či srdeční selhání a u některých může být první manifestací až náhlá srdeční smrt. Inovativní terapie, která cílí na podstatu HCM, je omezena na podávání ve specializovaných centrech. Na to, jaká bude cesta pacientů od záchytu onemocnění až po péči ve specializovaném centru, jsme se zeptali doc. MUDr. Miloše Kubánka, Ph.D., z Kliniky kardiologie IKEM v Praze.

   

Reklama

Na úvod prosím připomeňme definici HCM...

Reklama

HCM je definována jako hypertrofie stěny nezvětšené levé komory (LK) bez přítomnosti jiného srdečního či systémového onemocnění, které by mohlo vést k zesílení stěn LK. Kritériem pro stanovení diagnózy je maximální tloušťka stěny LK na konci diastoly (v jakémkoliv místě) při 2D echokardiografii či kardiovaskulární MRI ≥ 15 mm, přičemž u pacientů s familiárním výskytem HCM nebo s pozitivním genetickým vyšetřením stačí tloušťka 13–14 mm. Více než třetina pacientů s HCM má klidovou obstrukci výtokového traktu LK a další třetina má obstrukci vyprovokovatelnou zátěžovým testem.

Jaká je přibližně prevalence HCM v populaci? Liší se u mužů a u žen?

Prevalence HCM zatím v Česku nebyla stanovena. Při jejích odhadech můžeme vycházet jednak z německého registru zdravotních pojišťoven, kde byla klinicky manifestní HCM evidována u 0,07 % jedinců. Častěji byla zachycena u mužů než u žen, její výskyt rostl s věkem. Další informace pocházejí z populační databáze UK Biobank z Velké Británie. Zde podstoupilo magnetickou rezonanci srdce více než 40 tisíc jedinců ve věku 40–69 let. Po vyloučení hypertoniků, pacientů s aortální stenózou a infiltrativními kardiomyopatiemi byla prevalence HCM stanovena na 0,11 %. I zde byla vyšší u mužů (0,22 %) než u žen (0,04 %).

V jakém věku bývá HCM zpravidla zjištěna?

Onemocnění se obvykle manifestuje ve 3. až 4. deceniu. Může se však projevit kdykoliv od narození až do vysokého věku.

Jak je HCM obvykle zachycena – jde o suspektní nález u praktického lékaře? A kdo většinou stanoví finální diagnózu HCM?

HCM bývá nejčastěji diagnostikována při vyšetřování příčiny námahové dušnosti, anginy pectoris či poruch srdečního rytmu v ambulanci kardiologa nebo na akutním příjmu v nemocnici. Někdy na onemocnění upozorní systolický šelest na srdci při fyzikálním vyšetření nebo abnormální EKG v ambulanci praktického lékaře. Finální diagnózu již zpravidla stanoví ambulantní kardiolog nebo lůžkové kardiologické oddělení. Komplexní pohled na etiologii a prognózu onemocnění obvykle přinese až vyšetření ve specializovaném centru.

Je součástí diagnostiky i genetické vyšetření? Kde se toto vyšetření provádí?

Genetické vyšetření je vhodné pro většinu pacientů s obrazem sarkomerové formy HCM. Doporučuje se také u onemocnění napodobujících sarkomerovou HCM (takzvaných fenokopií HCM), pokud nemají zjevnou získanou příčinu, jako je například primární systémová (AL) amyloidóza.

Genetické vyšetření nelze chápat jako laboratorní test, který budeme u pacienta jednoduše indikovat. Předcházet musí podrobnější genetická konzultace s klinickým genetikem či jiným školeným pracovníkem. Během této konzultace je zásadní podrobně zhodnotit rodinnou anamnézu. Následovat musí vysvětlení důvodu vyšetření, kterým je hlavně provedení genetického screeningu v rodinách genotypově pozitivních jedinců, výjimečně potom jako součást specifického managementu u některých střádavých onemocnění, jako jsou například Fabryho, Pompeho či Danonova nemoc. Ještě před provedením testu musí být pacient s HCM srozuměn s tím, že záchyt patogenních variant se pohybuje jen okolo 30–40 % případů. Měl by také rozumět tomu, že negativní molekulárně genetický test nevylučuje dědičnou příčinu onemocnění. A konečně by měl deklarovat, zda chce být informován i o vedlejších nálezech, tedy genetických vlohách k nekardiálním onemocněním, jež můžeme rozsáhlejšími genetickými testy odhalit.

V ideálním případě konzultace probíhá u klinického genetika specializovaného na problematiku kardiovaskulárních onemocnění v rámci centra pro management kardiomyopatií.

Vyšetřují se pokrevní příbuzní pacienta s nově zjištěnou HCM?

Kardiologické vyšetření je doporučeno u přímých pokrevních příbuzných pacienta s HCM. Provádíme klinické vyšetření, EKG a echokardiografii. Výjimkou jsou jednoznačně získané případy HCM jako AL nebo wild-type transthyretinová amyloidóza srdce. V rodinách s pozitivním výsledkem genetiky s jednoznačně patogenní variantou u postiženého jedince dále sledujeme jen genotypově pozitivní rodinné příslušníky.

Jaký je přínos specializovaných center pro péči o pacienty s HCM?

Hlavním přínosem je dostupnost multidisciplinární péče. Kromě klinické expertízy v problematice kardiomyopatií a přístupu ke specifické léčbě mají centra k dispozici kvalitní zobrazovací metody včetně magnetické rezonance srdce, spolupracují s intervenčními kardiology a arytmology. Některá z nich mají letitou zkušenost s prováděním alkoholové septální ablace a dalších septálních redukčních terapií. Několik málo center má návaznost na excelentní kardiochirurgické kliniky s vynikajícími výsledky myektomie septa komor. Pro udržení vysoké kvality zmíněných invazivních výkonů je zásadní provádění dostatečného objemu výkonů... Do centrové péče se navíc zapojují také další odbornosti – vedle zmíněného specialisty na kardiogenetiku jsou to i kliničtí farmakologové, psychologové či sociální pracovníci.

Jaké pacienty s HCM je třeba do center poslat, v jakém stadiu onemocnění? A kdo tyto nemocné do centra referuje?

Do specializovaných center je třeba poslat osoby, u nichž panují pochybnosti o diagnóze HCM. Dále je možné poslat pacienty z pracovišť bez možnosti kardiogenetické konzultace.

Do specializovaných kardiomyopatických center patří také nemocní s HCM, kteří potřebují složitější diagnostické a léčebné zákroky. Řadí se sem zátěžová echokardiografie k průkazu obstrukční formy HCM, koronarografie s invazivním měřením obstrukce v levé komoře, implantace kardioverterů-defibrilátorů, ablace fibrilace síní u pacientů s HCM, podávání inhibitoru srdečního myosinu (mavakamtenu) u symptomatické obstrukční HCM a invazivní septální redukční terapie při selhání farmakoterapie.

Referovat je dále třeba pacienty se suspekcí na léčitelnou příčinu HCM. V této oblasti je soustřeďována péče o pacienty s Fabryho nemocí na 2. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Péči o pacienty se srdeční amyloidózou se vedle ní věnují  rovněž Klinika kardiologie IKEM v Praze, 1. kardioangiologická klinika LF MU a FNUSA v Brně a 1. interní klinika – kardiologická LF UP a FN Olomouc.

Nemocné s pokročilým srdečním selháním nebo kardiomyopatiemi s vysokým rizikem progrese do end-stage fáze (Danonova nemoc, syndrom PRKAG2) je dobré směřovat na pracoviště s transplantačním programem a dostupností dlouhodobých mechanických srdečních podpor, tady na Kliniku kardiologie IKEM v Praze a 1. kardioangiologickou kliniku LF MU a FNUSA v Brně.

Jak odeslání probíhá? Objednává se sám pacient na základě žádanky, nebo je vyšetření domluveno přímo mezi zdravotnickými pracovišti?

Pacienty budeme v našem Centru pro specifickou léčbu onemocnění myokardu a perikardu Kliniky kardiologie IKEM přijímat k vyšetření především na doporučení ošetřujícího kardiologa, internisty nebo praktického lékaře. V individuálních případech však budeme akceptovat i žádosti samotných pacientů.

Zásadním krokem bude zaslání zprávy ošetřujícího kardiologa, internisty či praktického lékaře doplněné o popis echokardiografického vyšetření. Pro objednávání pacientů jsme zřídili e-mailovou adresu: myokard.perikard@ikem.cz

Za jak dlouho od doporučení může být pacient v centru vyšetřen? A jak by to mělo časově vypadat optimálně?

Na našem pracovišti při objednávání zohledňujeme především klinický důvod vyšetření. Při výrazné symptomatologii nebo vysokém riziku arytmických příhod se budeme snažit pacienty vyšetřit do 2–4 týdnů od reference, popřípadě se o ně postaráme za hospitalizace na lůžkovém oddělení. V ostatních případech budeme usilovat o termín vyšetření nejpozději do 2 měsíců od reference.

Čím by měl být pacient odeslaný do centra vybaven? Jaké informace centrum potřebuje?

U nového pacienta bychom měli mít k dispozici zmíněnou zprávu ambulantního lékaře. Pokud nemocný podstoupil hospitalizaci na jiném kardiologickém pracovišti, genetické vyšetření nebo magnetickou rezonanci srdce, budeme vyžadovat zaslání těchto dokumentů do e-mailové schránky ve formátu PDF. Ve vybraných případech poprosíme také o odeslání obrazové dokumentace, například záznamů koronarografie a magnetické rezonance srdce, do PACS IKEM

Bude se cesta pacienta lišit mezi regiony?

Podle kapacitních možností budeme akceptovat pacienty ze všech regionů Česka. V některých oblastech bude nepochybně horší přístup pacientů k tomuto typu specializované péče.

Jaká je kapacita specializovaných center? Budou přebírat pacienty zcela do své péče, nebo bude péče probíhat ve spolupráci ambulantního lékaře a specializovaného centra?

Pokud se úspěšně rozběhne provoz všech 10 specializovaných center, jejich celková kapacita by měla být dostatečná. Předpokládám, že ve většině případů bude sledování probíhat ve spolupráci mezi ambulantním kardiologem a specializovaným centrem.

Týká se tato problematika také pediatrických pacientů?

Pro sledování pediatrických pacientů s kardiomyopatiemi je nejlépe vybavena Fakultní nemocnice Motol, která disponuje všemi nezbytnými modalitami, včetně programu transplantace srdce u dětí.

Jak bude probíhat cesta do specializovaného centra u nich?

Bude nejspíše podobná jako u dospělých. Bude záviset na spolupráci dětských kardiologů a FN Motol, která je tradičně na vysoké úrovni.

Shrňme prosím na závěr, jakou péči mohou centra pacientům s HCM poskytovat a jak tato péče a inovativní terapeutické modality ovlivní jejich prognózu?

Centra budou facilitovat diagnostiku HCM s širším uplatněním genetického vyšetření a magnetické rezonance srdce u těchto nemocných. Zvýší dostupnost zátěžové echokardiografie v diagnostice dynamické obstrukce ve výtokovém traktu. Nechybně zlepší identifikaci léčitelných fenokopií HCM (morbus Fabry a Pompe, srdeční amyloidózy). Umožní specifickou léčbu obstrukčních forem HCM inhibicí srdečního myosinu a přispějí k lepšímu přístupu pacientů s HCM ke katetrizační ablaci arytmií, prevenci náhlé srdeční smrti a srdeční transplantaci v indikovaných případech.

Centrová péče a inovativní léčebné metody by měly přispět ke zlepšení prognózy. Těší mě, že se mohu podílet na rozvoji tohoto programu a přispět k lepšímu životu našich pacientů.

  

Na závěr uvádíme přehled center pro péči o pacienty s HCM:

  1. FN Plzeň
  2. FN Motol v Praze
  3. VFN v Praze
  4. IKEM v Praze
  5. FN Hradec Králové
  6. FN Brno
  7. FN u sv. Anny v Brně
  8. FN Olomouc
  9. FN Ostrava
  10. Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí

  

MUDr. Zuzana Zafarová
redakce proLékaře.cz 

   

3500-CZ-2500041

Zkrácenou informaci o přípravku Camzyos naleznete zde.

Tagy:

Interní lékařstvíKardiologie

Partner

Bristol Myers Squibb

Populární články

Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Směnný provoz bývá pro zaměstnance náročný, což se může podepisovat na zdravotním stavu. Výzkumníci z Velké Británie se rozhodli zjistit, jaký má tento typ práce dopad na ženy – konkrétně je zajímala souvislost se vznikem astmatu.
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.
Z medicíny
Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Ve dnech 25. 11. 2025 a 26. 11. 2025 se v Praze uskutečnil jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“. Organizátorem odborné konference byla organizace HEALTHCARE INSTITUTE, o. p. s., která již více než 20 let pomáhá postupně zvyšovat bezpečnost a kvalitu českého zdravotnictví.
Z medicínyTéma měsíce
Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

26. května 2025
26. května 2025
V nemocnici se rodí vztahy jinak než jinde. Mezi službami, diagnózami a stresy může přeskočit jiskra, ale i vyhořet naděje. Co víme o vztazích mezi zdravotníky a proč si zaslouží víc než jen seriálový scénář?
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Psofesorská vizita“: Canisterapie v dětské onkologii a co si z ní můžeme vzít při hojení ran

„Psofesorská vizita“: Canisterapie v dětské onkologii a co si z ní můžeme vzít při hojení ran

Téma: Hojení ran18. května 2026
Téma: Hojení ran18. května 2026
Úvodní příspěvek letošní konference byl mimořádným zážitkem. Canisterapeut MUDr. Ondřej Rohleder z Kliniky dětské onkologie LF MU a FN Brno a Canisterapeutického sdružení Jižní Moravy totiž nepřednášel sám – asistoval mu jeho psí parťák Bohumil. Jádrem sdělení byla role canisterapie v nemocniční praxi, zejména na dětské onkologii, a její přenositelnost do péče o chronické rány.
Z medicíny
Jak na vysazování systémové kortikoterapie u pacientů se SLE – nová doporučení v kostce

Jak na vysazování systémové kortikoterapie u pacientů se SLE – nová doporučení v kostce

Téma: Systémový lupus erythematodes a lupusová nefritida18. května 2026
Téma: Systémový lupus erythematodes a lupusová nefritida18. května 2026
Dlouhodobé podávání glukokortikoidů se pojí s řadou vedlejších účinků i narůstajícím rizikem orgánového poškození. Ačkoliv aktuální guidelines shodně doporučují kortikoterapii u pacientů se systémovým lupusem erythematodes (SLE) co nejdříve vysadit, případně redukovat na nejmenší možnou efektivní dávku, v praxi to často bývá problémem. Mezinárodní panel odborníků proto připravil expertní konsenzus s konkrétním doporučením pro vysazování systémové kortikoterapie v různých klinických situacích.
Z medicíny
„Cítím se dobře“ může znamenat u karcinomu plic nebezpečnou iluzi

„Cítím se dobře“ může znamenat u karcinomu plic nebezpečnou iluzi

18. května 2026
18. května 2026
Český program časného záchytu karcinomu plic patří mezi nejrozvinutější v Evropě. Data z projektu SOLACE však ukazují nové výzvy, například rostoucí incidenci u žen, potřebu opakovaných screeningových vyšetření i význam přesné radiologické diagnostiky. Odborníci se shodují, že významnou roli pro včasný záchyt mají praktičtí lékaři.
Z medicínyInfografika
Ministerstvo zdravotnictví otevřelo data ke 3 onkologickým diagnózám

Ministerstvo zdravotnictví otevřelo data ke 3 onkologickým diagnózám

15. května 2026
15. května 2026
Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) pokračuje v otevírání dat o kvalitě péče u nás. Tentokrát přišly na řadu 3 onkologické diagnózy: karcinom prsu, plic a pankreatu. Podle MZ není cílem vytvářet prestižní žebříčky onkologických pracovišť ani jejich pranýřování za horší výsledky. Projekt má pomoci identifikovat mezery ve fast-trackových případech, kdy záleží na každém týdnu, a eliminovat je tak, aby pacienti měli stejný přístup k léčbě bez ohledu na to, kde v Česku bydlí.
Z medicíny
Doporučení pro diagnostiku a léčbu pacientů se souběhem CHOPN a KV onemocnění − přehledně a v kostce

Doporučení pro diagnostiku a léčbu pacientů se souběhem CHOPN a KV onemocnění − přehledně a v kostce

Téma: CHOPN15. května 2026
Téma: CHOPN15. května 2026
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a kardiovaskulární onemocnění (KVO) se často vyskytují společně. Mají společné rizikové faktory, podobné příznaky i nález při komplexním vyšetření. To ztěžuje diagnostický proces. Navíc neexistují doporučení pro screening KVO u pacientů s CHOPN. Před 2 lety byla publikována společná doporučení Španělské společnosti plicního lékařství a hrudní chirurgie a Španělské kardiologické společnosti pro optimalizaci péče o nemocné s CHOPN a KVO v rámci mezioborové spolupráce. Přinášíme stručné shrnutí praktických postupů vyplývajících z těchto doporučení.
Z medicíny
Autoimunitní sestřel, bezvědomý hipokampus, nejjednodušší změna pohlaví a temné proteiny – „jednohubky“ z výzkumu 2026/16

Autoimunitní sestřel, bezvědomý hipokampus, nejjednodušší změna pohlaví a temné proteiny – „jednohubky“ z výzkumu 2026/16

14. května 2026
14. května 2026
Jak porazit hned 3 těžká autoimunitní onemocnění najednou? Rozumí pacient v celkové anestezii mluvené řeči? Jak elegantně donutit myš ke změně pohlaví? A k čemu jsou „temné“ proteiny? To vše se dozvíte v dnešních mikronovinkách ze světových laboratoří.
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Z medicínyTéma měsíce
Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

26. května 2025
26. května 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Jaké jsou nutriční kompetence (nejen) lékařů napříč světem?

15. září 2025
15. září 2025
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

5. listopadu 2025
5. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Z medicínyTéma měsíce
Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska

26. května 2025
26. května 2025
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

5. listopadu 2025
5. listopadu 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jaké jsou nutriční kompetence (nejen) lékařů napříč světem?

15. září 2025
15. září 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025