Význam výživy v léčbě chronických ran
Správná výživa hraje zásadní roli při léčbě chronických ran, ovlivňuje rychlost hojení, celkovou kvalitu života pacientů a může výrazně snížit náklady na zdravotní péči. Mgr. Klára Šuhajová představila klíčové aspekty nutriční podpory, včetně nutričního screeningu, praktických metod podpory a důležitosti dostatečného příjmu bílkovin, vitamínů a minerálů. Přesvědčivě demonstrovala, jak mohou zdravotníci zlepšit péči o pacienty s ranami, prostřednictvím správné výživy.
Klára Šuhajová na úvod své přednášky zdůraznila, že nutriční terapeut by měl být vždy součástí multidisciplinárního týmu, který se stará o pacienty s chronickými ranami. „Výživa je často opomíjeným faktorem, přestože hraje zásadní roli v úspěšném hojení ran,“ vysvětlila potřebu zaměřit se při hojení ran také na oblast výživy „. Bez dostatečného přísunu živin, vitaminů a minerálů se proces hojení může výrazně zpomalit,“ zdůraznila a připomněla, že správná výživa může výrazně snížit náklady na zdravotní péči, protože zkracuje dobu hospitalizace a snižuje riziko komplikací. „Pokud pacient nebude přijímat dostatek makronutrientů a mikronutrientů, léčba se výrazně prodlouží a náklady se zvýší,“ upozornila.
Nutriční rizikový screening (NRS)
Jedním z prvních kroků v péči o pacienty s chronickými ranami by tedy měl být nutriční screening. Systém NRS umožňuje identifikovat pacienty ohrožené malnutricí, tedy podvýživou, což je podle Šuhajové častý problém u pacientů s chronickými ranami. Malnutrice může mít závažné důsledky na hojení ran a celkový zdravotní stav pacienta. Screening zahrnuje vyplnění dotazníku, který hodnotí různé aspekty výživy a rizikové faktory. Na základě výsledků se pak stanoví individuální plán nutriční podpory. „Pacienti často podceňují význam správné výživy, proto je nutné je edukovat a motivovat ke změně stravovacích návyků,“ zdůraznila Mgr. Šuhajová, podle níž správná výživa nejenže zkracuje dobu hojení, ale také zlepšuje celkovou kvalitu života pacientů.
Praktické aspekty nutriční podpory
Mgr. Klára Šuhajová ve svém vystoupení podrobně popsala různé metody nutriční podpory. Pacienti mohou přijímat stravu perorálně, enterálně nebo parenterálně. V případě, nedostatku některých živin, doporučuje se využití modulárních dietetika jako Fantomal (pro doplnění sacharidů), Fresubin a Protifar (pro doplnění bílkovin), které doplňují stravu o potřebné sacharidy a bílkoviny. Pro pacienty, kteří nemohou přijmout dostatečné množství energie perorálně, je vhodné zařadit sipping, například Cubitan, který je obohacen o bílkoviny a vitamíny. „Cubitan je nejčastěji používán při hojení dekubitů,“ vysvětlila Mgr. Šuhajová s tím, že sipping předepisuje vždy lékař. Kromě modulárních dietetik a správné nutriční podpory hraje klíčovou roli také hydratace, ke které se dostaneme dále.
Hydratace a příjem tekutin
Hydratace je kritická pro správné hojení ran. Dehydratace může hojení negativně ovlivnit kvůli nedostatečnému hospodaření tekutin a tvorbě koagulačních faktorů. Potřeba tekutin u dospělého člověka by měla být podle Mgr. Šuhajové kolem 30–35 ml/kg/den, což je obzvláště důležité sledovat u seniorů, kteří jsou náchylní k dehydrataci. Dehydratace může vést k závažným komplikacím, včetně zhoršení stavu ran a prodloužení doby hojení. Dehydratace může být způsobena různými faktory, jako je zvýšená ztráta tekutin při hojení ran, užívání diuretik nebo nedostatečný příjem tekutin. „Pacienti by měli být pravidelně sledováni, aby se zajistilo, že přijímají dostatečné množství tekutin,“ doporučila s tím, že je také důležité, aby pacienti rozuměli významu hydratace a byli motivováni k pravidelnému pití. To platí zejména pro již zmíněné seniory, kteří by měli přijímat minimálně 1,5 až 2 litry tekutin denně.
Bílkoviny a jejich význam
Bílkoviny jsou nezbytné pro růst svalové hmoty a obnovu tkání. Denní potřeba bílkovin u pacientů s chronickými ranami je vyšší než u běžné populace. Pacienti s dekubity by měli přijímat až 2 gramy bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Dostatečný příjem bílkovin totiž podporuje syntézu kolagenu a imunitní systém, což jsou klíčové faktory v procesu hojení. Nedostatek bílkovin může podle Mgr Šuhajové vést k narušení imunitního systému a zhoršení syntézy kolagenu. Pro zajištění dostatečného příjmu bílkovin mohou tedy pacienti využívat různé doplňky, jako jsou například již zmíněné doplňky Fresubin, Cubitan, které zvýší příjem bílkovin. Všechny tyto výživové prostředky jsou navrženy pro pacienty, kteří mají potíže s příjmem pevných potravin. „Pacienti by měli být pravidelně sledováni, aby se zajistilo, že jejich příjem bílkovin je dostatečný,“ dodala.
Vitamíny a minerály
Mgr. Klára Šuhajová rovněž zdůraznila důležitost vitamínů a minerálů. Vitamín C je nezbytný pro imunitní systém a tvorbu kolagenu, vitamín E je významný antioxidant a vitamín A podporuje buněčnou imunitu a hojení otevřených ran. Důležitý je však podle Kláry Šuhajové také příjem zinku a selenu, které hrají klíčovou roli v imunitním systému a procesu hojení. Například vitamín C a zinek jsou často podceňovány, ale jsou velmi důležité pro rychlé hojení ran. „Například příjem zinku zvyšujeme u těchto pacientů až na trojnásobek doporučené dávky pro běžnou populaci,“ dodala. Obecně by pacienti měli dbát na pestrou a vyváženou stravu, která zajistí dostatečný příjem všech potřebných živin. Ovoce a zelenina by měly být nedílnou součástí jejich jídelníčku, protože jsou bohaté na vitamíny a minerály. Pro pacienty s nedostatkem určitých živin je vhodná jejich substituce, avšak všechny doplňky je potřeba konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem, aby se předešlo předávkování.
Další klíčové faktory ve výživě
Mgr. Klára Šuhajová také vyzdvihla význam sacharidů a tuků ve stravě pacientů s chronickými ranami, které mohou být oproti bílkovinám někdy upozaďovány. Sacharidy jsou však podle Mgr. Šuhajové primárním zdrojem energie pro tělo, a jejich dostatečný příjem je pro hojení také nezbytný. Denní potřeba sacharidů by měla být kolem 3–6 g/kg/den. Tuky, zejména omega-3 mastné kyseliny, jsou zase důležité pro redukci zánětu a podporu imunitního systému. „Omega-3 mastné kyseliny mohou zlepšit hojení a snížit riziko infekcí,“ vysvětlila s tím, že pacienti by měli do své stravy zařadit potraviny bohaté na zdravé tuky, jako jsou ryby, ořechy a semínka. „Omega-3 mastné kyseliny mají protizánětlivé účinky a podporují hojení. Je však důležité dbát na vyvážený příjem tuků, aby se předešlo nadměrnému příjmu kalorií,“ upozornila.
Nutriční terapeut – nezbytný člen týmu
Na závěr svého vystoupení Mgr. Klára Šuhajová shrnula klíčové body své přednášky a poskytla praktické rady. Hlavním poselstvím byla však účast nutričního terapeuta v průběhu celého léčebného procesu. „Nutriční terapeut by měl být nedílnou součástí týmu péče o pacienty s chronickými ranami,“ zdůraznila v úvodu i závěru svého vystoupení. Akcentovala však také potřebu edukace pacientů v oblasti výživy a správného přístupu k hojení ran. „Pacienti musí být informováni o významu správné výživy a hydratace, aby mohli aktivně přispívat k procesu hojení,“ dodala s tím, že správná výživa není jen o jídle, ale o celkovém přístupu k životu. „Naším úkolem je podporovat pacienty a pomáhat jim najít cestu ke zdraví,“ uzavřela.
Mgr. Klára Šuhajová – Medicom’s
Nutriční terapeutka ve společnosti Medicom's
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.