Hojení ran je proces obnovení integrity kůže po poškození, jehož produktem je zjizvení. U lidských plodů bylo pozorováno hojení ran bez vzniku jizev, což vedlo k zahájení výzkumu, který by vysvětlil mechanismy tvorby jizev, za účelem zabránění jejich vzniku. Výzkum byl zaměřen na úlohu růstového faktoru TGF-β jak v procesu hojení ran, tak i při formování jizvy.
Obvykle se udávají tři izoformy proteinu TGF-β: TGF-β1, TGF-β2 a TGF-β3. Zdá se, že jejich funkce se vzájemně překrývají a své účinky zprostředkovávají převážně prostřednictvím intracelulární skupiny proteinů SMAD; tím se rodina mimobuněčných faktorů zapojuje do řady základních buněčných funkcí. Izoformy jsou vylučovány jako neaktivní prekurzory, které se aktivují vazbou na receptor. Jejich přítomnost byla dokázána i u nenarozeného lidského jedince. Nicméně u fetu se liší nejen v úrovni exprese a délce působení ve tkáni, ale také biologickou aktivitou.
Prvotní výsledky ukazují, že běžně je za vazivové zjizvení zodpovědný TGF-β1, zatímco u plodu, kde se jizva netvoří, byla naměřena zvýšená hladina TGF-β3. Ve skutečnosti půjde o složitější proces – je nepravděpodobné, že by pouhá změna poměru izoforem měla takové důsledky. Mechanismy, které mohou být základem patogeneze hypertrofických jizev, zahrnují nadměrné zanícení a angiogenezi, změněné hladiny metaloproteináz a růstových faktorů a opožděnou apoptózu fibrotických myofibroblastů. Na vině může být genetická změna proteinu p53 nebo působení tažné síly přes ránu.
Mezi slibné aspekty, které se objevily v souvislosti s výzkumem účinku proteinů TGF-β na hojení, patří další proteiny: faktor CTGF, proteoglykan dekorin a vazebný protein p311. Podle výzkumů se CTGF podílí na vzniku fibrózy. Vyšší koncentrace faktoru byla naměřena ve fibroblastech hypertrofických jizev, CTGF tedy může být potenciálním cílem v prevenci a terapii. Dekorin hraje roli při snižování hypertrofické proliferace fibroblastů a fibrilogenezi kolagenu. Ovlivňuje dokonce činnost růstových faktorů (např. CTGF). Funkce proteinu p311 zatím není příliš objasněna. Zjistilo se, že je více exprimován u fibrotických lézí (např. hypertrofických jizev).
Za vznikem abnormálního zjizvení může stát také exprese receptorů TGF-β, která je u hypertrofické jizvy trvalá, na rozdíl od běžného hojení, kdy se jejich exprese snižuje. Právě perzistence exprese receptoru může mít za následek vznik hypertrofické jizvy. Rovněž narušení expresního schématu izoforem TGF-β může mít stejný následek.
Hypertrofické zjizvení je běžným produktem hojení ran, které vznikly v důsledku tepelného působení. Mechanismus formování jizvy zůstává nejasný, současné výzkumy vidí potenciál v růstovém faktoru TGF-β1. Přesto dosud neexistuje léčba, která by ulevila pacientům, pro něž je jejich poškození nepřijatelné.
(ave)
Zdroj: Penn J. W., Grobbelaar A. O., Rolfe K. J. The role of the TGF-β family in wound healing, burns and scarring: a review. Int J Burns Trauma 2012; 2 (1): 18–28.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
