#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Účinek profylaktické dávky nízkomolekulárních heparinů na hojení ran

7. 2. 2010

Hluboká žilní trombóza se i ve vyspělých zdravotnických zemích vyskytuje u 50–70 % pacientů, kteří podstoupili velký chirurgický či ortopedický zákrok a nebyla jim profylakticky podávána antitrombotika. Podávání nízkomolekulárních heparinů však kromě profylaxe trombóz může způsobovat i komplikace v hojení ran.

Hluboká žilní trombóza se i ve vyspělých zdravotnických zemích vyskytuje u 50–70 % pacientů, kteří podstoupili velký chirurgický či ortopedický zákrok a nebyla jim profylakticky podávána antitrombotika. Podávání nízkomolekulárních heparinů však kromě profylaxe trombóz může způsobovat i komplikace v hojení ran.

Turecká studie

Vědci z Experimentální zvířecí laboratoře z univerzity v turecké Ankaře zjišťovali, jaký vliv má podávání nízkomolekulárních heparinů jako profylaxe proti vzniku trombózy na hojení ran. Svoje poznatky publikovali v prosinci roku 2009 v odborném medicínském časopise Acta cirúrgica brasileira / Sociedade Brasileira para Desenvolvimento Pesquisa em Cirurgia.

Design studie

Pro studii bylo vybráno 40 potkanů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Všechna zvířata měla hmotnost mezi 280 a 330 gramy a podstoupila chirurgický zákrok, při němž jim byla ve fenobarbitalové narkóze provedena preparace postranních stehenních svalů. Operační rána byla poté sešita po anatomických vrstvách, přičemž pro kožní stehy byl použit nylon 4/0. Všechny operace byly navíc pro větší objektivitu provedeny stejným chirurgickým týmem.

První skupině zvířat byl pak podáván subkutánně enoxaparin v dávce 1 jednotka na gram tělesné hmotnosti, přičemž terapie byla zahájena 12 hodin před operací. Poté byla dávka aplikována 6 hodin po zákroku a bylo s ní pokračováno jednou denně po dobu 14 dní studie. Kontrolní skupině pak bylo podáváno 0,5 ml fyziologického roztoku. V období po zákroku byla pravidelně hodnocena epitelizace rány, její vaskularizace, buněčná infiltrace a jizva byla vystavena i zkoušce pevnosti v tahu.

Výsledky studie

V experimentální skupině, která dostávala pravidelné dávky nízkomolekulárního heparinu, bylo na základě histopatologické analýzy prokázáno signifikantní zpomalení epitelizace rány, její fibrotizace a vaskularizace. Stejně tak byla snížena i infiltrace rány buňkami, navíc se u experimentální skupiny prokázala i snížená pevnost v tahu testovaná pomocí speciálně upraveného tenziometru.

Ze studie tedy vyplynulo, že podávání nízkomolekulárních heparinů je sice účinné v prevenci trombóz, zpožďuje však hojení ran, a to kvůli své podpoře krvácení. Tím způsobuje sníženou koncentraci fibroblastů a růstových faktorů v ráně, jež jsou nezbytné pro správné hojení.

(kam)

Zdroj: Oken O. F. et al.: The effect of prophylactic dose of a low molecular weight heparin on skin wound healing of rats, Acta Cir Bras. 2009 Nov–Dec; 24 (6): 471–5.



Štítky
Dětská chirurgie Chirurgie všeobecná Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#