Správný tlak žilní stěny brání hromadění krve, zlepšuje její návrat zpět ke srdečnímu svalu a zmírňuje otoky dolních končetin. Kompresivní pomůcky je třeba přiložit vždy v ranních hodinách − dříve než pacient udělá první kroky. Volíme mezi kompresivními punčochami a elastickou bandáží.
Kompresivní punčochy jsou výrobcem navrženy tak, aby poskytovaly adekvátní oporu žilnímu oběhu, komprese je proto odstupňována. Nejsilnější podpora bývá v oblasti kotníků a postupně klesá směrem ke kolenům. Mechanismus komprese využívá činnosti lýtkových svalů. Na trhu je mnoho variant − liší se materiálem, pružností nebo rozměry punčoch. Tento typ kompenzační pomůcky předepisuje lékař na poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, kterou pacientovi vydají zdravotnické potřeby. Dolní končetiny je nezbytné správně změřit krejčovským metrem podle přiloženého schématu na poukazu, a to ráno před pohybem pacienta. Tím zajistíme vhodnou velikost a následně i samotnou kompresi. Většinou kompresivní punčochy volíme u pacientů bez poškození integrity kůže. Pro méně mobilní osoby může být problém pomůcku nasadit, proto sada obsahuje hladký návlek, s jehož pomocí je přiložení punčoch snazší. Na noc je vhodné je sejmout.
Elastické bandáže využíváme zejména u pacientů s kožními defekty. Rána není nijak ohrožena nadměrným tlakem. Pacienti často nejsou schopni kontinuálně po celý den vydržet tlak komprese z důvodu bolesti rány a jejího blízkého okolí. V tomto případě je možné s kompresí přes den manipulovat a bandáže dle potřeby uvolnit.
Při hojení chronických ran používáme obinadla krátkotažná. Ta zajišťují správný tlak na žilní systém, a podporují tak i činnost hlubokého žilního oběhu. Poskytují tažnost 60−90 %. Po jejich přiložení je vyvinut nízký klidový tlak a vysoký tlak při pohybu pacienta, čímž podporují hojení defektu. Nepruží a jsou ideální také pro imobilní pacienty. Lze je používat opakovaně a prát do 60 °C.
Dlouhotažná obinadla zajišťují tažnost nad 100 %. Vyvíjejí vysoký klidový tlak a nízký tlak pracovní. Nejsou proto vhodná při léčbě kožních defektů nebo pro imobilní pacienty.
Nespočet studií potvrdil, že hojení je snazší a rychlejší s kompresivní terapií. Před její aplikací musíme ošetřit samotný defekt terapií indikovanou lékařem. Ideální je použití vlhkého hojení, kdy jsou v ráně kontinuálně udržovány stálé prostředí i teplota nutné pro granulaci a epitelizaci.
Provedeme débridement rány, ošetříme okraje a okolí defektu, přiložíme indikované primární krytí, které fixujeme sekundárním krytím. Následně přiložíme kompresivní terapii.
Mezi výhody vlhkého hojení patří nižší frekvence převazů, lepší stav spodiny rány, zkrácení délky léčby, zmírnění bolestivosti při převazu a také snížení finančních nákladů na zdravotnický materiál.
(kaše)
Zdroje:
1. What is compression therapy?. Dostupné na: www.veinforum.org/patients/what-is-vein-disease/what-is-compression-therapy
2. Kompresivní terapie. Dostupné na: www.lecbarany.cz/kompresivni-terapie
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
