Pokud je organismus vystaven dlouhodobému působení především nízkých teplot, hrozí reálné riziko vzniku omrzlin. Ty však mohou vzniknout i za teplot nad bodem mrazu − zde jsou rizikovými faktory především silný vítr a nadměrná vlhkost vzduchu.
V organismu dochází k vazokonstrikci, kdy postižené místo není krevním oběhem dostatečně zásobováno. Tělo se dlouhodobě snaží udržet termostabilitu, a aby neohrozilo funkci životně důležitých orgánů, sníží nároky na průtok krve v akrálních částech. Jde především o hrot nosu, ucho, oblast lícní kosti, bradu, prsty na rukou a nohou. Právě prsty těla jsou postiženy nejčastěji − na těchto periferních místech dochází k velmi rychlé ztrátě teploty. Platí pravidlo, že všude tam, kde je tenká vrstva tuku a kůže těsně naléhá na šlachy, se jedná o riziková místa.
Jakého rozsahu postižení defekty v konečném důsledku dosáhnou, závisí na délce působení chladu, celkovém stavu postiženého a na časovém úseku od doby vzniku po poskytnutí první pomoci a následné léčby, zejména rozehřívání postiženého místa.
Rozlišujeme 4 stupně omrzlin:
Při dlouhodobém chladu organismu dochází k podchlazení a ke snížení tělesné teploty pod hranici nutnou k fyziologickému fungování těla. Vlivem hypotermie se sníží cirkulace krve v oběhovém systému. Pokud tato situace nastane, zabalíme postiženého do deky a podáme vysokoenergetické potraviny − například čokoládu.
Správně poskytnutá první pomoc v terénu je zásadní. Postižené místo je nezbytné zahřívat tělesným teplem. Je však kontraindikované tření! Jestliže je následná odborná pomoc v nedohlednu, nepokoušíme se postižená místa zahřívat. Hrozily by fatálnější následky. Jde o závažnou přidruženou komplikaci celkového stavu postiženého.
V rámci zdravotnického zařízení pokračujeme v pozvolném rozehřívání v teplé vodě (cca o 40 °C). Do zavedeného intravenózního vstupu kontinuálně podáváme teplé infuzní roztoky. Celkově je snahou zlepšení oběhové činnosti organismu. Je třeba čekat na demarkaci tkáně, kdy se postižení projeví v plném rozsahu. Cílem léčby je také zabránit vzniku infekce.
K omrzlinám 2.−4. stupně se v rámci hojení stavíme jako k chronickým ranám. Je vhodné aplikovat moderní technologie, kdy využíváme vlhké hojení. Převazy provádíme pravidelně podle charakteru rány. Před ošetřením je žádoucí podat analgetika dle ordinace lékaře. Používáme antiseptické krytí s absorpcí hojivých mastí nebo preparáty s obsahem stříbra, které nepřilnou ke spodině rány. Vždy bojujeme proti vzniku infekce a následného septického stavu. V některých případech je z vitální indikace indikovaná amputace postižené části těla.
(kaše)
Zdroje:
1. Learn first aid for someone who has hypothermia. British Red Cross, 2021. Dostupné na: www.redcross.org.uk/first-aid/learn-first-aid/hypothermia
2. Omrzliny. Léčba rány, 2021. Dostupné na: www.lecbarany.cz/odbornik/diagnozy/omrzliny
