Diskuse ohledně profylaktické terapie hemofilie se obvykle zaměřuje na krvácení do kloubů, zatímco o významu profylaxe v souvislosti s nitrolebním krvácením není k dispozici takové množství informací. Mezinárodní kolektiv autorů proto ve své studii analyzuje četnost výskytu a následky nitrolebního krvácení u dětí trpících hemofilií léčených různými terapeutickými režimy.
Tento typ krvácení je potenciálně život ohrožující (mortalita pozorovaná v různých studiích dosahuje až 20 %) a může vést k významným dlouhodobým následkům, jako jsou např. neurologické problémy, jež se popisují u zhruba 50−60 % případů. Podle informací z odborné literatury je výskyt nitrolebního krvácení u hemofiliků léčených on demand (tedy jen při krvácení) přibližně 20−50× častější než u nehemofilické populace.
Světová federace pro hemofilii (WFH) a Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučují profylaktickou léčbu srážecím faktorem VIII/IX jako optimální terapeutický režim pro děti a dospělé trpící těžkou hemofilií A či B. Důvodem je zamezení krvácivým příhodám, popisované výsledky terapie se obvykle zaměřují na snížení výskytu krvácení do kloubů a s ním souvisejících artropatií. Vliv profylaktické léčby na riziko nitrolebního krvácení zatím nebyl dostatečně prozkoumán.
Ve 33 centrech pro léčbu hemofilie ze 20 zemí byla provedena retrospektivní (doba sledování 5 let) a prospektivní (doba sledování až 4 roky) studie, ve které bylo sledováno 1515 dětí a adolescentů (medián věku 8,9 roku, rozpětí 0,2−22,3) s těžkou hemofilií A (n = 1250) nebo B (n = 265), u kterých nebyl inhibitor přítomen během posledních 5 let. Účastníci byli rozděleni do skupin podle nastavení terapeutického režimu (dle dávky a frekvence pravidelných infuzí).
Do skupiny s plnou profylaxí spadali pacienti, kterým byla podávána léčba pravidelně 2× týdně v dávce > 20 IU/kg nebo nejméně 3× týdně bez ohledu na dávku. Ve skupině s částečnou profylaxí byli pacienti léčení nejméně 1× týdně bez ohledu na dávku nebo 2× týdně dávkou < 20 IU/kg. Skupina bez profylaktické léčby dostávala terapii on demand (nepravidelně nebo méně často než 1× týdně).
Nitrolební krvácení bylo diagnostikováno pomocí výpočetní tomografie (CT), magnetické rezonance (MRI) nebo ultrazvuku (UZ). Celkem se během 8038 pacientoroků vyskytlo 29 případů nitrolebního krvácení. Incidence ve skupině s plnou profylaxí (0,00033 případu/pacientorok) byla signifikantně nižší než u skupiny léčené on demand (0,017 případu/pacientorok, poměr rizik [RR] 50,06; p < 0,001) i skupiny s částečnou profylaxí (0,005 případu/pacientorok, RR 14,92; p = 0,007).
Ve skupině léčené on demand 2 ze 24 (8 %) pacientů, kteří prodělali nitrolební krvácení, zemřeli a 8 pacientů (33 %) mělo dlouhodobé následky včetně problémů s intelektem a chováním, parézy nebo jiných motorických problémů a epilepsie. U pacientů z ostatních skupin nebyly pozorovány dlouhodobé následky.
Autoři velké multicentrické pediatrické studie prokázali, že nitrolební krvácení je klinicky významnou a potenciálně fatální hrozbou u osob trpících těžkou hemofilií léčených bez profylaxe. Plný profylaktický režim téměř úplně chránil pacienty před vznikem nitrolebního krvácení a i částečná profylaxe přinesla lepší výsledky než léčba on demand.
(este)
Zdroj: Andersson N. G., Auerswald G., Barnes C., et al. Intracranial haemorrhage in children and adolescents with severe haemophilia A or B − the impact of prophylactic treatment. Br J Haematol 2017 Jul 12, doi: 10.1111/bjh.14844 [Epub ahead of print].
