Hemofilie je X-vázané recesivní krvácivé onemocnění vedoucí ke snížené či chybějící funkci srážlivého faktoru VIII (FVIII). Pro hemofilii je typické krvácení spojené s traumatem nebo i spontánní, zejména v případě těžkých forem onemocnění.
Vývoj nových účinných léků vedl k významnému zlepšení očekávané délky života, která je srovnatelná s obecnou populací. Nicméně vedle náchylnosti k rozvoji kloubních změn souvisejících s krvácením je u hemofilie diskutována také tendence k nižší kostní denzitě (BMD − bone mineral density).
Studie ukazují, že až 70 % hemofiliků má nižší BMD, větší část z nich splňuje obraz osteopenie a cca třetina obraz osteoporózy. Některé výsledky také naznačují vyšší podíl zlomenin ve srovnání s obecnou populací. Dokonce některé metaanalýzy spojily hemofilii se sekundární osteoporózou. Nicméně dosud nejsou známy všechny mechanismy spojené s rozvojem nižší BMD. Zdá se také, že profylaktické podávání koncentrátů faktorů VIII či IX od raného dětství může přispět k zachování normální BMD. Co zatím není zcela jasné, je skutečnost, zda je nízká BMD u hemofilie daná přímo koagulačním deficitem, nebo zda je sekundární komorbiditou ovlivněnou například životním stylem.
Obecně platí, že rizikovými faktory predisponujícími k redukci BMD jsou kouření, konzumace alkoholu, deficit vitaminu D a některé léky (např. glukokortikoidy, warfarin). Dále může být příčinou snížená fyzická aktivita, která bývá u hemofiliků obecně popisovaná – například ze strachu z traumatu či bolesti. Snížená fyzická aktivita může negativně ovlivnit rozvoj maximální kostní hmoty v dětství a následně také BMD v průběhu života.
V posledních letech se ovšem nabízí rovněž hypotéza, že deficit FVIII má přímý vliv na snížení BMD, a to nezávisle na již dříve zmíněných rizikových faktorech. FVIII by tak mohl hrát také přímou roli mimo koagulační systém – tedy v kostním metabolismu. Data z výzkumů naznačují vliv FVIII v metabolismu souvisejícím se signální dráhou jaderného faktoru κB (dráha RANK/RANKL/OPG), která reguluje tvorbu osteoklastů. Další důležitou signální kaskádou je dráha Wnt/β-katenin, jež řídí diferenciaci osteoblastů.
Některé z těchto poznatků zatím stále nejsou dostatečně objasněny, ale jistě stojí za to je při zkoumání vlivu jednotlivých faktorů na kostní metabolismus zvažovat, protože to může mít dopad také na terapeutickou rozvahu. Zejména v situaci, kdy dnes máme řadu dostupných efektivních léčebných postupů, jež nemusejí počítat s podáním substituční terapie koncentrátem chybějícího faktoru.
(eza)
Zdroj: Gebetsberger J., Schirmer M., Wurzer W. J., Streif W. Low bone mineral density in hemophiliacs. Front Med (Lausanne) 2022 Feb 2; 9 : 794456, doi: 10.3389/fmed.2022.794456.
