V roce 2014 byla v časopise Transfuze a hematologie dnes publikována zkušenost českých dětských hematologů zabývajících se léčbou hemofilie s podáváním rekombinantního faktoru VIII (rFVIII) u předtím neléčených chlapců (PUPs) s hemofilií A.
V roce 2014 byla v časopise Transfuze a hematologie dnes publikována zkušenost českých dětských hematologů zabývajících se léčbou hemofilie s podáváním rekombinantního faktoru VIII (rFVIII) u předtím neléčených chlapců (PUPs) s hemofilií A.
Rekombinantní koncentráty se v České republice používají od roku 2003. Na základě doporučení Pracovní skupiny pro dětskou hematologii z roku 2006 a následně také Českého národního hemofilického programu (ČNHP) jsou tyto koncentráty léčbou volby pro všechny PUPs.
K hodnocení byla využita data získaná z registru ČNHP. Tato umožnila určit relativní i absolutní incidenci inhibitorů u PUPs s hemofilií A, kterým byl od počátku podáván pouze rFVIII. Tento nález byl dán do korelace s léčebným režimem a byly hledány případné souvislosti. Data byla rovněž porovnána s identickými údaji při léčbě plazmatickými deriváty (pdFVIII).
V letech 2003–2012 byl v ČR podáván rFVIII u 41 PUPs po dobu 118 let léčení. U dětí se střední a/nebo lehkou formou hemofilie na této léčbě nevznikl žádný inhibitor. Relativní incidence vzniku inhibitoru proti FVIII u PUPs s těžkou hemofilií A léčených výhradně rFVIII byla 5,2 na 100 let léčení (tedy 5,2 %). Podobný výsledek (4,7 %) nacházíme i při léčbě pdFVIII. Absolutní incidence inhibitoru pak byla 20 % pro rFVIII a 26 % pro pdFVIII.
Nebyl tedy nalezen statisticky významný rozdíl v incidenci inhibitoru mezi skupinami dětí léčenými různými typy preparátů. Neprokázal se ani rozdíl v incidenci inhibitorů proti FVIII v závislosti na konkrétním použitém preparátu. Tato zkušenost ukazuje, že roční incidence vzniku inhibitoru proti FVIII je u českých PUPs s těžkou hemofilií A nízká.
(eza)
Zdroj: Blatný J. et al. Léčba rekombinantním faktorem VIII nevede u předtím neléčených pacientů s hemofilií A v České republice ke zvýšení rizika výskytu inhibitoru. Transfuze Hematol dnes 20, 2014, No. 1, p. 19–24.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
