ATLL je neoplazie ze zralých T lymfocytů spojená se špatnou prognózou. Původcem je virus typu 1 lidské T-buněčné leukémie (HTLV-1) patřící mezi retroviry, který infikuje CD4+ T buňky kojenců. Během následující dlouhé doby latence (u části osob infikovaných HTLV-1 se ATLL vyvíjí i po více než 50 letech) se v postižených buňkách extenzivně hromadí genetické změny a exprese aberantních genů. Cílem předložené studie bylo identifikovat v buňkách ATLL molekuly, které hrají základní roli při jejich úniku cytotoxicitě zprostředkované NK buňkami.
Screening kandidátních genů probíhal s využitím technologie CRISPR-Cas9 na 2 buněčných liniích ATLL. Do směsi efektorových a cílových buněk byla přidána monoklonální protilátka anti-CCR4, což umožnilo vyhodnotit geny odpovědné za přímou cytotoxicitu NK a buněčnou cytotoxicitu závislou na protilátkách (ADCC), zprostředkovanou zmíněnou protilátkou. Ve zkoumaných 2 buněčných liniích ATLL se překrývalo 20 genů, mj. CCR4 a CD48. CD48 hraje roli při aktivaci lymfocytů. Další experimenty potvrdily, že vyřazení genu CD48 z funkce umožnilo takto modifikovaným ATLL buňkám uniknout cytotoxicitě zprostředkované jak buněčnou linií NK buněk, tak i při použití lidských primárních NK buněk.
Výzkumníci zjistili, že v primárních buňkách ATLL se snižovala exprese mRNA CD48 s poklesem agresivity klinických podtypů. Podle poznatků z této studie je CD48 u ATLL základní molekulou, která stanovuje citlivost na cytotoxicitu zprostředkovanou NK buňkami. Autoři konstatovali, že popsaná práce zlepšila porozumění mechanismům, jimiž ATLL uniká imunitě, a že na jejím základě lze začít s hodnocením CD48 jako biomarkeru pro budoucí imunoterapie založené na NK buňkách.
T-buněčné lymfomy jsou patologicky i klinicky komplexní skupinou heterogenních onemocnění. V rámci kongresu EHA 2021 byla představena studie, která obnášela detekci klonality T lymfocytů průtokovou cytometrií u neoplazií ze zralých T buněk s využitím konstantní oblasti 1 betařetězce T-buněčného receptoru (TRBC1). Účelem bylo validovat diagnostické schopnosti protilátky anti-TCR C beta 1, jež byla navržena specificky pro detekci klonálních abnormalit v TRBC1, v případě jejího přidání ke stávajícímu diagnostickému panelu protilátek. Identifikace takové protilátky umožňuje určit klonalitu T buněk a odlišit patologické T lymfocyty od normálních.
Výzkumníci použili 10 vzorků periferní krve zdravých osob pro stanovení normálního biologického výskytu TRBC1 v T lymfocytech (kontrolní skupina) a 30 vzorků získaných od pacientů z důvodu vyšetření lymfoproliferačních poruch v zaslepeném designu, nezávisle na zjištěních z molekulární analýzy. Mimo jiné hodnotili též expresi TRBC1 na CD4+ i CD8+ T lymfocytech (separátně).
Bylo zjištěno, že protilátka anti-TCR C beta 1 má ve spojení se stávajícím diagnostickým panelem vysokou diagnostickou hodnotu pro posuzování klonality T lymfocytů u pacientů s podezřením na neoplazii z T buněk. Začlenění protilátky specifické pro TRBC1 zlepšilo identifikaci klonálních T buněk a dobře korelovalo s molekulárními metodami. Autoři se domnívají, že představuje vynikajícího pomocníka k vyšetřování T-lymfoproliferačních poruch průtokovou cytometrií.
(esr)
Zdroje:
1. Chiba M., Shimono J., Ishio T. et al. EP852 Whole-genome CRISPR library screens identify CD48 as an essential molecule in adult T-cell leukemia/lymphoma for defining susceptibility to natural killer cell-mediated cytotoxicity. EHA, 2021 Jun 9. Dostupné na: https://library.ehaweb.org/eha/2021/eha2021-virtual-congress/325610/masahiro.chiba.whole-genome.crispr.library.screens.identify.cd48.as.an.html
2. Waldron D., O’Brien D., Smyth L. et al. EP885 Reliable detection of T-cell clonality by flow cytometry in mature T-cell neoplasms using TCR β constant region 1 (TRBC1): a comparison with PCR-based clonality testing. EHA, 2021 Jun 9. Dostupné na: https://library.ehaweb.org/eha/2021/eha2021-virtual-congress/325643/deirdre.waldron.reliable.detection.of.t-cell.clonality.by.flow.cytometry.in.html
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
