Intrauterinní systém s levonorgestrelem Jaydess® (Bayer) je dlouhodobě působící reverzibilní antikoncepce, jejíž účinnost není závislá na uživatelce a je srovnatelná se sterilizací. Je vhodná i pro mladé ženy včetně nulipar a také pro ženy, které podstoupily umělé přerušení těhotenství.
Intrauterinní systém s levonorgestrelem Jaydess Obavy týkající se obtížného a bolestivého zavádění, rizika hlubokého pánevního zánětu (PID) či infertility v důsledku jeho používání, které panují u odborné veřejnosti, jsou z hlediska výsledků studií (evidence-based medicine) přehnané a neopodstatněné. Zkušenosti z Německa i České republiky ukazují, že pokud je tento typ antikoncepce pacientkám nabídnut, řada z nich se pro něj po odpovídající konzultaci rozhodne. Ženy u Jaydess oceňují nízkou dávku hormonů, neboť neobsahuje estrogen a levonorgestrelu se do systému dostanou řádově pouhé pikogramy, komfort užívání, vyšší účinnost a také nízkou cenu v porovnání s většinou hormonálních pilulek.
Tyto základní informace vyplynuly z přednášek prezentovaných na sympoziu společnosti BAYER s. r. o., které proběhlo v rámci 1. společné konference ČGPS ČLS JEP a SGPS SLS dne 6. června 2014 v Brně. Přednášejícími byli prof. dr. med. Kai Joachim Bűhling z Německa (Univerzitní lékařské centrum, Hamburg-Eppendorf), doc. MUDr. Jozef Záhumenský, Ph.D., ze Slovenska (Sanatórium Koch, Bratislava) a MUDr. Jiří Zvolský z České republiky (gynekologická ambulance, Opava).
Jak připomněl prof. Bühling, metody dlouhodobé reverzibilní antikoncepce mají oproti krátkodobým metodám několik výhod. Nejvýznamnější z nich je absence chyby v užívání (jejich spolehlivost není závislá na uživatelce), což vede k lepším výsledkům pearl indexu ve srovnání s krátkodobými metodami, jako jsou pilulky, náplast, kroužek či injekce. Tento důvod je důležitý zejména u mladých žen, které mají obecně vyšší úroveň fertility.
Standardy WHO týkající se používání IUD (v překl. nitroděložní antikoncepce) uvádějí úroveň doporučení 1 u žen starších 20 let a u žen, které již rodily, a úroveň doporučení2 u žen do 20 let a u nulipar. Ve Spojeném království je úroveň doporučení 1 jak u žen, které již rodily, tak u nulipar. Doporučení se týká Cu-IUD (nitroděložního tělíska s mědí) i LNG-IUS (nitroděložních systémů s levonorgestrelem). Mezi jednotlivými státy však existují značné rozdíly v používání IUD, z nichž vyplývá potřeba osvěty a dalšího vzdělávání. Tyto odlišnosti mezi státy a rozdíly mezi doporučením a používáním IUD v praxi vedly k založení skupiny INTRA Group*, jejímž cílem je převedení výsledků výzkumu týkajícího se IUD u nulipar do klinické praxe. Skupina INTRA byla založena v roce 2011 a tvoří ji odborníci v gynekologii a porodnictví z devíti zemí. Ve svém programu má několik projektů: publikace přehledových článků, původní výzkum, praktická školení pro lékaře a osvěta pro laickou veřejnost. Jedním z prvních výsledků práce skupiny INTRA byl přehledový článek věnovaný (v překl.: Nitroděložní antikoncepce pro nulipary: uvedení výsledků výzkumu do praxe) mýtům spojeným s používáním IUD u nulipar, publikovaný v roce 2012.1 Podobným tématem se zabýval také globální průzkum provedený u 1 775 lékařů z 15 zemí (Spojené království, Francie, Austrálie, USA, Mexiko, Rusko, Turecko, Kanada, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Brazílie, Irsko, Kolumbie, Argentina).2 Výsledky ukázaly, že používání IUD je ovlivněno spíše geografickými rozdíly, vládní politikou a úrovní edukace zdravotníků než medicínskými faktory. Celkově bylo zjištěno používání IUD u 14,3 % žen reprodukčního věku, ovšem v některých státech nedosahuje tento podíl ani 2 %, zatímco v jiných překračuje 40 %. Hlavními bariérami používání IUD jsou obavy z onemocnění pánve, z neplodnosti, z obtížného zavedení, z bolesti a z mimoděložního těhotenství. Uvedené bariéry ale nejsou podloženy důkazy. Jak vysvětlil prof. Bühling, již několik klinických studií prokázalo, že zavádění IUD není obtížné ani bolestivé. Oprávněné nejsou ani obavy z vyššího výskytu PID, protože k mírnému nárůstu rizika dochází prokazatelně pouze v prvních 3 týdnech po zavedení, nikoliv později. Proto také nehrozí ani vyšší riziko neplodnosti. Průzkum literatury, zahrnující prospektivní studie o podílu otěhotnění v průběhu 1 roku po vysazení antikoncepce, ukázal podobné výsledky u perorální antikoncepce, implantátů, injekcí i IUD.3 Úspěšnost otěhotnění v prvním roce po odstranění LNG-IUS se pohybuje od 79 do 96 %. Vzhledem k tomu, že LNG-IUS je spolehlivou antikoncepční metodou, je riziko ektopické gravidity při jejím používání asi 10× nižší než u žen, které žádnou antikoncepci neužívají. Jak řekl prof. Bühling: „Myslím, že hlavní příčinou těchto mýtů a následně vzniklých bariér bylo uvedení nitroděložních tělísek Dalkon Shield na trh v USA v 70. letech. Toto nehormonální tělísko bylo totiž příčinou závažných infekcí a neplodnosti. Nové nitroděložní systémy sice toto riziko nezvyšují, bohužel ale existuje stále mnoho lékařů, kteří mají výše popsané komplikace pevně zakořeněné v paměti.“ V současné době je k publikaci předložena práce popisující praktické tipy a triky pro zavádění IUD. Další práce skupiny INTRA se soustřeďuje na vzdělávací programy včetně souboru slidů pro výuku, dalších edukačních materiálů a tiskových zpráv a na průzkum mezi laickou veřejností.
Prof. Bühling se ve své prezentaci věnoval také praktickým radám pro snadnější a nebolestivé zavádění LNG-IUS. Podle průzkumu publikovaného v roce 2012 uvádělo více než 90 % lékařů snadné zavádění přípravku Jaydess. Žádnou nebo mírnou bolest udávalo přes 70 % pacientek a závažná bolest se objevila jen asi u 5 % žen (obr. 1)4.
Obr. 1. Hodnocení snadného zavádění LNG-IUS lékaři a hodnocení bolesti pacientkami (upraveno podle literatury 4) (dia 15 z prezentace prof. Buhlinga)
Postupům snižujícím bolest při zavádění IUD byl věnován kritický přehled literatury publikovaný v roce 2013. Zahrnoval 17 studií, které hodnotily analgezii, změkčení cervixu a lokální anestezii před zavedením IUD a analgezii po jejím zavedení. Nebyly zjištěny žádné důkazy, které by podporovaly rutinní používání těchto postupů z důvodů zmírnění bolesti při zavádění tělísek. Účinnost byla prokázána pouze u nesteroidních antiflogistik podávaných v případě vzniku bolesti po zavedení IUD. Autoři této studie poukazují na vliv úzkosti pacientky na rozvoj bolesti při zavádění a zdůrazňují potřebu podrobné konzultace, vlídné a profesionální atmosféry při zákroku, zkušenosti lékaře a tzv. verbální anestezie.
Podle vlastních zkušeností prof. Bühlinga je vhodné připravit se před zaváděním IUD také na případnou potřebu provedení dilatace čípku. Obr. 2 ukazuje materiál, který doporučuje připravit si před každou inzercí této antikoncepce spolu s personálním zajištěním. Význam menstruačního cyklu nepovažuje prof. Bühling za zásadní, není tedy podle něj nutné zavádět IUD pouze během menstruace. Na základě vlastních zkušeností doporučil možnost vaginálního podání 200–400 μg misoprostolu cca 5 hodin před zavedením, a to i s upozorněním, že toto jeho doporučení vychází ze studií s misoprostolem u potratů a že se jedná o použití „off label“. Přínosem může být i ultrasonografické vyšetření provedené před inzercí systému nebo použití amerických kleští. České a slovenské gynekology zaujal postup, kdy sama pacientka vyvíjí během zavádění manuální tlak nad symfýzou, který vede k napřímení dělohy a může usnadnit inzerci IUC. Zároveň je při tomto „manévru“ pacientka „soustředěna“ na samotný tlak nad symfýzou a o to méně se soustředí na vlastní výkon zavádění, což v konečném důsledku také přispívá k hladkému průběhu celého procesu zavedení IUC. A samozřejmě významným přispěním ke snadnému a nebolestivému zavádění jsou přibývající zkušenosti lékaře.
Obr. 2. Materiál, který je třeba připravit k zavedení IUD (dia 16 z prezentace prof. Buhlinga)
Svoji přednášku shrnul prof. Bühling připomenutím, že obvyklé bariéry, které brání lékařům v zavádění IUD, především u ještě nerodivších žen, nejsou z hlediska výsledků posledních klinických studií opodstatněné. Přesto je IUD v mnoha zemích málo využívaná. Doporučil českým a slovenským gynekologům nabízet IUD všem pacientkám, které žádají o antikoncepci, protože po důkladné konzultaci se řada z nich pro dlouhodobou reverzibilní metodu rozhodne. Praxe a pečlivá příprava veškerého vybavení jsou důležitými předpoklady snadného a minimálně bolestivého zavedení nitroděložního systému.
1. Black K., Lotke P., Buhling K. J., et al. A review of barriers and myths preventing the more widespread use of intrauterine contraception in nulliparous women. Eur J Contracept Reprod Health Care. 2012 Oct; 17 (5): 340–50; doi: 10.3109/13625187.2012.700744. Epub 2012 Jul 26.
2. Bühling K. J., Zite N. B., Lotke P., et al. Worldwide use of intrauterine contraception: a review. Contraception. 2014 Mar; 89 (3): 162–73; doi: 10.1016/j.contraception.2013.11.011. Epub 2013 Nov 25.
3. Mansour D.1, Gemzell-Danielsson K., Inki P., et al. Fertility after discontinuation of contraception: a comprehensive review of the literature. Contraception. 2011 Nov; 84 (5): 465–77; doi: 10.1016/j.contraception.2011.04.002. Epub 2011 Jun 8.
4. Gemzell-Danielsson K., Cho S., Inki P., Mansour D., et al. Use of contraceptive methods and contraceptive recommendations among health care providers actively involved in contraceptive counseling – results of an international survey in 10 countries. Contraception. 2012 Dec; 86 (6): 631–8; doi: 10.1016/j.contraception.2012.06.002. Epub 2012 Jul 6.
Jak uvedl doc. Záhumenský: „Mezi odbornou veřejností koluje řada už neaktuálních informací ohledně problematiky zánětů spojených s nitroděložními systémy, které nemají oporu v nejnovějších publikovaných studiích. Tento druh antikoncepce získává celosvětově na popularitě a stává se kontracepcí první volby i u mladých, dosud nerodivších žen. Proto považuji za důležité kriticky zhodnotit rychle přibývající nová data a studie a informovat kolegy o skutečně reálných rizicích a možnostech prevence zánětlivých komplikací spojených s používáním nitroděložních systémů.“
Kontroverzní výsledky studií ze 70. a 80. let, popisující vysoké riziko PID spojené s nitroděložní antikoncepcí (IUD), byly dávno překonány. Studie z roku 2001 prokázala, že riziko hlubokého pánevního zánětu (PID) je zvýšené pouze při cervicitidě v době zavádění nitroděložního systému.1 Přístup k používání IUD u nulipar se však v různých zemích i mezi jednotlivými lékaři stále liší. Zatímco ve Spojeném království by žádný praktický lékař LNG-IUS u nulipar nedoporučil z důvodu obav o PID a mimoděložní těhotenství2, v USA zavádí IUD u nulipar 66,8 % gynekologů.3 Důvodem obav lékařů je často narušení cervikální bariéry při zavádění IUD, snazší ascenze mikroorganismů kvůli přítomnosti vlákna nebo silnější menstruační krvácení a retrográdní menstruace, které můžou zvyšovat riziko infekce, a dále riziko mimoděložního těhotenství či infertility. Podle medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) jsou tyto obavy zbytečně vysoké.
Metaanalýza 7 klinických studií, které porovnávaly stejnou IUD s vláknem a bez vlákna, a 15 studií, které porovnávaly dvě různé měděné IUD s odlišným typem vlákna, nezjistila žádný rozdíl ve výskytu PID v závislosti na přítomnosti či typu vlákna.4 Již zmíněná studie z roku 2001 porovnávala také riziko sterility a infertility u žen s Cu-IUD. Zahrnovala ženy, které dosud nerodily, a to 358 žen s okluzí tub, 953 žen s infertilitou a průchodností tub a 584 těhotných žen. Výsledky ukázaly, že procento žen, které měly dříve zavedenou IUD, bylo ve všech skupinách srovnatelné (6,4 vs. 6,0 vs. 6,8 %). To znamená, že UID nezvyšuje riziko okluze tub ani infertility u nuligravid.1
Výsledky studií ukazují, že na rozdíl od Cu-IUD, při jejímž zavedení dochází ke změně vaginální flóry a vyššímu výskytu nespecifických zánětlivých změn, není zavedení LNG-IUS spojeno s žádnou klinicky významnou změnou vaginálního mikrobiomu.5 Ze studií je patrný ochranný vliv intrauterinního vylučování levonorgestrelu. Tříletá srovnávací studie, do níž bylo zařazeno 937 žen s Cu-IUD a 1 821 žen s LNG-IUS, ukázala nejen významně nižší podíl těhotenství u systému s levonorgestrelem (0,3/100 vs. 3,7/100, p < 0,001), ale také významně nižší výskyt PID (0,5/100 vs. 2/100, p < 0,013). Prevalence PID v obecné populaci je 0,4/100, což je téměř shodné jako při zavedení LNG-IUS v této studii.6 Podle kritérií WHO pro používání antikoncepce z roku 2004 se nemá IUD zavádět ani odstraňovat u žen s mukopurulentní cervicitidou. Vaginitida není kontraindikací zavedení IUD. Analýza dat z klinických studií WHO zahrnující téměř 23 000 žen s inzercí IUD ukázala výskyt PID 1,6/1 000 ženských roků. Výskyt byl významně vyšší v prvních 20 dnech po zavedení. U 1 552 žen se zavedeným LNG-IUS byl zjištěn hustý cervikální hlen a změny endometria ve smyslu atrofie s vyplývající nižší náchylností k infekci a nižším výskytem retrográdní menstruace. To jsou nejspíš důvody, proč u tohoto IUS nebyl zjištěn žádný případ PID.7
Obavy lékařů ohledně IUD může vyvolávat také aktinomykotická pelveoperitonitida, která se objevuje u 1 z 1 000 uživatelek. Výsledky studií ovšem ukazují, že LNG-IUS snižuje výskyt náhodného nálezu aktinomycet v cervikálním stěru. Zatímco u Cu-IUD jsou aktinomycety zjišťovány ve 20 % případů a u žen bez IUD v 6 %, u LNG-IUS s levonorgestrelem pouze ve 2,9 %. Navíc se ukázalo, že prediktivní hodnota pozitivního výsledku stěru je nízká (jen 50 % žen s pelveoperitonitidou mělo před rozvojem onemocnění pozitivní stěr na aktinomycety).8 U symptomatických žen s nálezem aktinomycet v cervikálním stěru je doporučeno odstranění IUD a léčba. U asymptomatických pacientek není odstranění tělíska ani antibiotická léčba nutná. Doc. Záhumenský se věnoval také otázce profylaktického podávání antibiotik při zavádění IUD s levonorgestrelem. Studie z roku 2013 se 44 ženami ukázala, že podávání amoxycillinu s kyselinou klavulanovou při inzerci LNG-IUS nijak neovlivnilo výskyt PID po dobu 6 měsíců po zavedení.
Nové studie také rozptýlily možné obavy spojené s rizikem mimoděložního těhotenství (GEU) při zavedeném LNG-IUS. Zatímco v běžné populaci je výskyt GEU za 5 let 12,7/1 000 žen, u LNG-IUS činí především z důvodu antikoncepčního účinku tento výskyt jen 1/1 000 žen.
Pro klinickou praxi jsou jistě zajímavé výsledky studie porovnávající dva LNG-IUS publikované v roce 2013. Do této studie bylo zahrnuto 1 432 žen s přípravkem Jaydess a 1 452 žen s přípravkem Mirena. Výsledky ukázaly srovnatelně vysokou účinnost a dobrou snášenlivost obou systémů. Pearl index činil 0,33 u přípravku Jaydess a 0,31 u přípravku Mirena, podobné hodnoty byly zjištěny i z hlediska předčasného vysazení (21,9 %, vs. 19,1 %), výskyt GEU byl 1/1 000 žen, resp. 2,2/1 000 žen za rok a PID se objevil u 6 žen, což znamená frekvenci 1,1 případu/1 000 žen za rok.10
Přínos LNG-IUS byl prokázán i při zavedení těsně po umělém přerušení těhotenství (UPT). Pětileté sledování ukázalo riziko dalšího UPT 34,6/1 000 ženských roků při zavedení tohoto systému v porovnání s 91,3/1 000 ženských roků u jiného typu antikoncepce (poměr rizik [RR] 0,38).11
Kanadská praktická doporučení pro minimalizaci rizika infekce při zavedení IUD publikovaná v letošním roce zdůrazňují nutnost vyloučení aktivního zánětu cervixu a dělohy, poučení pacientky o zvýšení rizika PID v prvních 20 dnech, dezinfekci cervixu a používání sterilních nástrojů. Rutinně není doporučena antibiotická profylaxe. Při mírné a středně závažné PID, která ustoupí do 72 hodin při antibiotické léčbě, není nutné IUS odstraňovat. V případě těžkého zánětu se IUD odstraňuje až po zahájení odpovídající antibiotické léčby.
Jak shrnul doc. Záhumenský, podle medicíny založené na důkazech je riziko hlubokého pánevního zánětu u LNG-IUS malé a porovnatelné s výskytem v běžné populaci. Vyšší riziko bylo zjištěno pouze v případě aktivní cervicitidy v době zavádění systému. Proto se doporučuje provádět screening cervikálního zánětu. Antibiotická profylaxe nemá význam. Po zavedení je mírné zvýšení rizika PID pozorováno pouze v prvních 20 dnech, což vyžaduje poučení pacientky. Cervicitida zjištěná v období po zavedení systému ani nález aktinomycet v cytologickém stěru nejsou důvodem k jeho odstranění.
1. Hubacher D., Lara-Ricalde R., Taylor D. J., et al. Use of copper intrauterine devices and the risk of tubal infertility among nulligravid women. N Engl J Med. 2001 Aug 23; 345 (8): 561–7.
2. Middleton A. J., Naish J., Singer N., et al. General practitioners' views on the use of the levonorgestrel-releasing intrauterine system in young, nulligravid women, in London, UK. Eur J Contracept Reprod Health Care. 2011 Aug; 16 (4): 311–8. Epub 2011 May 17.
3. Luchowski A. T., Anderson B. L.2, Power M. L., et al. Obstetrician-Gynecologists and contraception: practice and opinions about the use of IUDs in nulliparous women, adolescents and other patient populations. Contraception. 2014 Jun; 89 (6): 572–7. Epub 2014 Feb 26.
4. Ebi K. L., Piziali R. L., Rosenberg M., et al. Evidence against tailstrings increasing the rate of pelvic inflammatory disease among IUD users. Contraception. 1996 Jan; 53 (1): 25–32.
5. Jacobson J. C., Turok D. K., Dermish AI, et al. Vaginal microbiome changes with levonorgestrel intrauterine system placement. Contraception. 2014 Apr 21. [Epub ahead of print].
6. Toivonen J., Luukkainen T., Allonen H., et al. Protective effect of intrauterine release of levonorgestrel on pelvic infection: three years' comparative experience of levonorgestrel - and copper-releasing intrauterine devices. Obstet Gynecol. 1991 Feb; 77 (2): 261–4.
7. Farley T. M., Rosenberg M. J., Rowe P. J., et al. Intrauterine devices and pelvic inflammatory disease: an international perspective. Lancet. 1992 Mar 28; 339 (8796): 785–8.
8. Westhoff C. IUDs and colonization or infection with Actinomyces. Contraception. 2007 Jun; 75 (6 Suppl): S48–50. Epub 2007 Mar 23.
9. Munteanu O., Radulescu L., Bodean O., et al. Is antibiotic prophylaxis mandatory after the insertion of levonorgestrel-releasing intrauterine systemin order to decrease the risk of pelvic inflammatory disease? J Med Life. 2013 Dec 15; 6 (4): 459–61. Epub 2013 Dec 25.
10. Nelson A.1, Apter D., Hauck B., et al. Two low-dose levonorgestrel intrauterine contraceptive systems: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol. 2013 Dec; 122 (6): 1205–13.
11. Goodman S.1, Hendlish S. K., Reeves M. F., et al. Impact of immediate postabortal insertion of intrauterine contraception on repeat abortion. Contraception. 2008 Aug; 78 (2): 143–8. Epub 2008 May 14.
Dr. Zvolský se s kolegy ochotně podělil o své osobně získané zkušenosti se zaváděním Jaydess a prezentoval informace o používání tohoto nového nitroděložního systému s levonorgesterelem získané od kolegů z České republiky. Jak řekl: „Takové informace jsou mnohdy ceněny více než údaje ze zahraničních studií.“
Do svého přehledu zahrnul dr. Zvolský 103 žen, kterým byla zavedena antikoncepce Jaydess. Věk těchto pacientek se pohyboval od 16 do 42 let s průměrem 20,8 roku, přičemž 73 % tvořily nulipary. Důvodem pro zavedení tohoto typu antikoncepce byla ve 22 % přítomnost trombofilie, dále zapomínání užívání tablet, nižší množství exogenních hormonů a zajištění antikoncepce v období mezi porody.
Ve 2 případech došlo k expulzi IUS, u 1 pacientky byla zjištěna parciální expulze, která byla upravena hysteroskopicky. Méně závažné nežádoucí účinky zahrnovaly bolesti v podbřišku, a to i několik dní po zavedení LNG-IUS, a špinění. Jak uvedl dr. Zvolský, několikadenní pobolívání v podbřišku je poměrně nečekaná příhoda, a i když bolesti nebývají silné, pacientky často telefonují nebo se s obavami dostaví k vyšetření. Je proto vhodné je o této možnosti poučit předem s informací, že běžně lze tuto situaci zvládnout 1–2 tabletami ibuprofenu. Naopak problém špinění, který byl více obávaný, se jeví jako podružný. Intenzita spottingu mladé ženy, pokud jsou předem o této komplikaci poučeny, vůbec neobtěžuje. Nová studie D. Aptera zjistila, že špinění je u žen, které před inzercí užívaly hormonální antikoncepci, až o 20 % kratší.1
Premedikace byla v ČR ve srovnání se zahraničními údaji využívána ve výrazně nižším procentu (33 %). Jednalo se o podání ibuprofenu p. o., indometacinu v čípku, paracervikální blok, aplikaci misoprostolu, ve 2 případech o celkovou anestezii, v 1 případě byla uvedena premedikace malou dávkou alkoholu p. o. Velmi nepatrný podíl použití dilatace je z velké části dán užším zavaděčem u Jaydess a jeho bezproblémovou manipulací.
Hodnocení bolestivosti zavádění pacientkou ukazuje obr. 3. Z grafu je patrné, že na vizuální analogové škále bolesti (VAS) 1–10, kde 10 je extrémní bolestivost, byla inzerce Jaydess hodnocena pacientkami v 88 % do stupně 3, což je při nízkém procentu využívání premedikace neočekávaně dobrý výsledek. Z pohledu lékaře je situace ještě příznivější, neboť 96 % lékařů hodnotilo průběh zavedení LNG-IUD jako velmi snadný a bezproblémový (obr. 4).
Obr. 3. Bolestivost při zavádění Jaydess hodnocená pacientkami (dia 5 z prezentace dr. Zvolského)
Obr. 4. Hodnocení obtížnosti inzerce z pohledu gynekologa (dia 6 z prezentace dr. Zvolského)
První zkušenosti s používáním Jaydess v ČR tedy ukázaly, že se tento nový intrauterinní systém s LNG velmi snadno zavádí. Premedikace před inzercí není nutná, ale v některých případech je u senzitivních pacientek vhodná. Nerodivší ženy hodnotí inzerci velmi kladně s minimálním nepohodlím nebo lehkým diskomfortem.
Své zkušenosti shrnul dr. Zvolský následovně: Pokud jsou pacientky informovány o vlastnostech Jaydess, je o tento typ antikoncepce zájem zvláště u dosud nerodivších žen. Pacientky oceňují hlavně nízkou dávku hormonů, komfort užívání a s ním spojenou vyšší účinnost a také nízkou cenu v porovnání s většinou hormonálních tablet na trhu. LNG-IUS Jaydess se uplatňuje zejména u žen s trombofilními stavy, při laktaci nebo při překlenutí období mezi porody. Ale je vhodnou volbou pro všechny mladé ženy, které mají problémy se zapomínáním pilulek a které hledají něco šetrnějšího s nižším obsahem hormonů.
1. Apter D., et al. Bleeding profiles associated with two low-dose levonorgestrel intrauterine contraceptive systems over 3 years of use: results of a multicentre, open-label, randomised, Phase III study. Poster A-156, ESC congress, Lisabon 2014.
připravila MUDr. Zuzana Zafarová
* INTRA Group – Intrauterine contraception for Nulliparous women: Translating Research into Action.
