Gonorea neboli kapavka je způsobena gramnegativním diplokokem Neisseria gonorrhoeae. Infekce tímto obligátním patogenem se nejčastěji manifestuje jako hnisavý zánět urogenitálního traktu, konečníku, nosohltanu nebo očních spojivek (v případě nákazy novorozence matkou během porodu).
Pro záchyt gonorey v genitální i extragenitální lokalizaci mají NAAT, jež se od sebe liší metodou amplifikace a cílovou nukleovou kyselinou, senzitivitu > 90 % a specificitu minimálně 98 %. U žen je upřednostňovaným vzorkem vaginální stěr (včetně samostěru), přijatelný je i stěr z děložního čípku a první proud moči (prvních 20–30 ml). Z extragenitálních lokalizací jsou NAAT doporučeny při vyšetření materiálu z faryngu a rekta. U mužů, kteří mají pohlavní styk s muži, je gonokoková infekce zachycena ve 14–85 % pouze v extragenitální lokalizaci, u žen v 6–50 %.
Oproti tomu kultivace má senzitivitu 50–85 %, vhodné jsou pouze vzorky z endocervixu a uretry a nezbytné jsou speciální transportní podmínky. Tato technika je však potřebná pro stanovení antimikrobiální citlivosti v případě suspektní rezistence. Barvení dle Grama je vhodné pouze u vzorků z uretry symptomatických mužů, kde vykazuje specificitu 99 % a citlivost > 95 % pro detekci infekcí uretry. Citlivost barvení u vzorků žen a asymptomatických mužů není dostatečná.
Gramnegativní anaerobní bakterie Chlamydia trachomatis se množí v eukaryotických buňkách. Rod C. trachomatis je možno kategorizovat do 18 sérotypů. Sérotypy A, B, Ba a C jsou příčinou trachomu − chronické keratokonjunktivitidy s potenciálem vyvolat oslepnutí, endemické v Asii a Africe. Sexuálně přenosná urogenitální infekce chlamydiemi je způsobena sérotypy D–K, nákaza sérotypy L1–L3 vede k onemocnění lymphogranuloma venereum s typickými vředy na genitáliích.
V diagnostice chlamydiových infekcí jsou NAAT testem volby u stěrů ze všech potenciálně infikovaných lokalizací a přístup k testování je podobný jako u gonorey. Výsledky jsou obvykle pozitivní v případě lymphogranuloma venereum, neodliší ale sérotypy L1−L3 od sérotypů D−K.
Odhaduje se, že sexuálně přenosná infekce bakterií Mycoplasma genitalium může být příčinou až 20 % negonokokových uretritid, cervicitid a poporodních hlubokých zánětů pánve.
NAAT lze použít k vyšetření moči, stěrů z uretry, zevního ústí uretry u mužů, endocervixu a vaginy. Vyšetření M. genitalium z extragenitálních oblastí a u asymptomatických jedinců není vhodné. Doporučeno je vyšetření u mužů s perzistentní negonokokovou uretritidou a u žen s perzistující cervicitidou.
Toto onemocnění je způsobeno prvokem Trichomonas vaginalis. Infekce je asymptomatická asi ve třech čtvrtinách případů, u žen se může projevovat jako vulvovaginitida či dysurie, u mužů je vedle dysurie obvyklým příznakem výtok z uretry.
NAAT jsou upřednostňovanými diagnostickými testy s nejvyšší senzitivitou při vyšetření vzorků z pochvy, endocervixu a moči u žen. U mužů je lze použít při vyšetření moči, stěru z uretry nebo jejího zevního ústí. Trichomonády se u žen běžně diagnostikují mikroskopicky, ale senzitivita při použití vaginálních vzorků činí jen 51–65 %. U Papanicolauova stěru je senzitivita 61 %. Kultivace je nezbytná pro stanovení antimikrobiální citlivosti. Senzitivita rychlých antigenních testů z vaginálních stěrů dosahuje přibližně 82–90 %.
Genitální herpes způsobují viry HSV. HSV-2 je primárně anogenitálním patogenem, zatímco HSV-1 způsobuje i orolabiální infekce. Až v 70 % případů je infekce asymptomatická.
Při použití stěrů z lézí mají NAAT senzitivitu 96,7–100 %. Senzitivita kultivace se pohybuje od 30 do 70 %, používá se proto, jen pokud nejsou NAAT k dispozici a dále k vyšetření citlivosti na antivirotika. Při absenci lézí lze využít sérologické vyšetření IgG protilátek proti specifickému antigenu glykoproteinu typu G. Tyto protilátky jsou obvykle detekovatelné 2 týdny až 3 měsíce po iniciální infekci.
Dalším ze sexuálně přenosných virů je lidský papilomavirus (HPV), který patří mezi neobalené viry s dvojřetězcovou cirkulární DNA. Infekce se může projevovat kožními či anogenitálními bradavicemi, které mohou v závislosti na subtypu viru progredovat do maligního nádoru. Vysoce rizikové jsou zejména subtypy 16 a 18, jež mohou způsobovat intraepitelové léze s vysokým potenciálem k malignizaci.
V Česku má každá žena od 15 let věku nárok na každoroční gynekologickou preventivní prohlídku včetně screeningu karcinomu děložního hrdla v podobě odběru materiálu z děložního čípku k cytologickému, případně bakteriologickému nebo virologickému vyšetření. Vyšetření HPV (přítomnosti nukleové kyseliny vysoce rizikových typů HPV v cervikálním stěru) je hrazeno v případech sporného cytologického nálezu a od roku 2021 také u všech žen ve 35. a 45. roce života jako vysoce senzitivní test při negativním cytologickém screeningu. Jde o celosvětově doporučené rozšíření screeningu o test na HPV prováděný v konkrétních věkových skupinách, který významně zvyšuje citlivost a bezpečnost screeningu karcinomu děložního hrdla. Odběr vzorku se v této věkové skupině provádí při standardní gynekologické preventivní prohlídce současně se stěrem na screeningové cytologické vyšetření.
(zza)
Zdroje:
1. Tuddenham S., Hamill M. M., Ghanem K. G. Diagnosis and treatment of sexually transmitted infections: a review. JAMA 2022 Jan 11; 327 (2): 161−172, doi: 10.1001/jama.2021.23487.
2. Springer C., Salen P. Gonorrhea. StatPearls, 2023 Feb 5. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK558903/
3. Mohseni M., Sung S., Takov V. Chlamydia. StatPearls, 2023 Jan 1. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537286/
4. Lanao A. E., Chakraborty R. K., Pearson-Shaver A. L. Mycoplasma infections. StatPearls, 2022 Aug 8. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK536927/
5. Luria L., Cardoza-Favarato G. Human papillomavirus. StatPearls, 2023 Jan 16. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK448132/
6. Screening karcinomu děložního hrdla od roku 2021. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, 8. 2. 2021. Dostupné na: www.vzp.cz/o-nas/aktuality/screening-karcinomu-delozniho-hrdla-od-roku-2021
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
