Rok poté: zdravotní dopady syndromu akutní dechové tísně

2. 6. 2020

Se zvyšujícími počty pacientů, kteří přežijí syndrom akutní dechové tísně (ARDS), je kladen důraz na lepší pochopení dlouhodobých následků tohoto onemocnění. Cílem studie publikované v The New England Journal of Medicine bylo charakterizovat dlouhodobé pulmonální i extrapulmonální dopady ARDS v horizontu 1 roku po propuštění z JIP.

Inzerce

Metodika, průběh a cíle studie

Autoři studie sledovali 109 dospělých průměrného věku 45 let, kteří prodělali ARDS, a po 3, 6 a 12 měsících u nich prováděli fyzikální vyšetření, vyšetření funkce plic, rentgen plic, oxymetrii a 6minutový test chůzí. Pacienti vyplňovali rovněž dotazník kvality života SF-36. Již v průběhu hospitalizace na JIP, která trvala průměrně 25 dní, odborníci hodnotili stav pomocí skóre APACHE II (Acute Physiology, Age, and Chronic Health Evaluation), MODS (Multiple Organ Dysfunction Score) a LIS (Lung Injury Score).

Hlavním cílem studie bylo posoudit stav pacientů po 3, 6 a 12 měsících od propuštění z JIP pomocí výsledků 6minutového testu chůzí, který je standardizovaným, objektivním a komplexním nástrojem pro hodnocení kardiopulmonálního a muskuloskeletálního systému a jehož výsledky lze vztáhnout na každodenní aktivity pacientů.

Funkce plic

Funkce plic byla u sledovaných pacientů po 3 měsících od léčby na JIP mírně omezená, u difuzní kapacity plic bylo zjištěno mírné až střední omezení. Tento parametr se mezi 3. a 12. měsícem sledování zlepšil o 9 procentních bodů. Výsledky spirometrie dosahovaly po 6 měsících 80 % předpokládaných hodnot. Rentgenové vyšetření plic bylo u 80 % pacientů bez patologického nálezu, u 20 % osob byly po roce sledování patrné drobné změny. Nikdo z pacientů nevyžadoval po 12 měsících od propuštění z JIP kyslíkovou terapii.

6minutový test chůzí

Vzdálenost, kterou byli pacienti po ARDS schopni ujít, se během 12 měsíců po léčbě na JIP postupně zvyšovala (medián po 3 měsících činil 281 metrů, po 12 měsících to bylo 422 metrů), přesto naměřené hodnoty zůstávaly pod předpokládanými výsledky. Pacienti připisovali horší výsledky celkové slabosti a úbytku svalové hmoty nebo imobilitě a dušnosti. Podíl pacientů, u nichž saturace kyslíkem při testu chůzí klesla pod 88 %, činil po 3 měsících 10 %, po 6 měsících 8 % a po 1 roce se jednalo o 6 % pacientů.

Nejvýznamnějším determinantem překonané vzdálenosti bylo (ne)absolvování systémové terapie kortikosteroidy při pobytu na JIP, další onemocnění (ne)propuknuvší během hospitalizace a míra (ne)zlepšení funkce plic a dalších orgánů během léčby na JIP.

Kvalita života a pracovní zařazení

Všechny sledované oblasti kvality života v dotazníku SF-36 se v období od 3. do 12. měsíce po hospitalizaci na JIP zlepšily. Výrazně pozitivní trend byl patrný u aspektů týkajících se fyzického zdraví, který kopíroval zlepšující se výsledky z 6minutového testu chůzí.

Rok od propuštění z JIP bylo 49 % pacientů zpět v zaměstnání a většina z nich se vrátila na svou původní pozici. Ti, kteří se do práce nevrátili, uváděli jako důvod přetrvávající slabost a únavu, špatnou výkonnost, imobilitu, stresovou zátěž, probíhající rekvalifikaci nebo dobrovolný odchod do důchodu.

Celkové hodnocení dopadů hospitalizace na JIP

Po propuštění z JIP bylo u pacientů pozorováno vyčerpání a 18% úbytek tělesné hmotnosti v porovnání s výchozí hodnotou. Celkem 70 % pacientů se dostalo zpět na svou původní hmotnost během 12 měsíců. Všichni sledovaní pacienti udávali funkční omezení související se slabostí, ztrátou svalové hmoty a únavou. U většiny pacientů byla pozorována alopecie, která se zlepšila během 6 měsíců po propuštění z JIP.

Celkem 12 % pacientů hlásilo bolest v místě zavedení hrudního katétru i 1 rok po hospitalizaci, u 7 % pacientů byla zjištěna kompresivní neuropatie. Pacienti dále udávali imobilitu velkých kloubů, kontraktury postihující prsty nebo potíže s jizvou po tracheostomii, které si vyžádaly chirurgický zákrok.

Závěr

Výsledky studie ukazují, že omezení fyzických schopností a výkonnosti po hospitalizaci na JIP kvůli ARDS souvisí spíše s extrapulmonálními aspekty než přímo s omezením funkce plic. Ta se podle některých dostupných poznatků obvykle do 6 až 12 měsíců po onemocnění vrátí do normálu nebo se k normálním hodnotám výrazně přiblíží.

Z dlouhodobého hlediska je ale pro pacienty nejvíce omezujícím faktorem oslabení a narušení funkce svalů. Otázkou zůstává, jak dlouho plné zotavení a návrat k původní výkonnosti trvá a zda je vůbec kompletní rekonvalescence možná. Další studie by se mohly věnovat také otázce, do jaké míry a jakým způsobem slabost a ztráta svalové hmoty souvisejí přímo s ARDS, nebo zda se jedná spíše o důsledek déletrvající hospitalizace na JIP.

(pak)

Zdroj: Herridge M. S., Cheung A. M., Tansey C. M. et al. One-year outcomes in survivors of the acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med 2003; 348: 683–693, doi: 10.1056/NEJMoa022450.



Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná Intenzivní medicína Interní lékařství Neurologie Onkologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×