Komplikace, jež při onemocnění COVID-19 zasahují dýchací ústrojí, jsou v některých případech příčinou déletrvající hospitalizace na JIP. Ta může být příčinou malnutrice či jejího zhoršení, a mít tak negativní dopady na prognózu pacientů i jejich rekonvalescenci a kvalitu života. Pečlivé hodnocení nutričního stavu pacienta a správná výživová strategie prokazatelně snižují výskyt komplikací při hospitalizaci na JIP a přispívají k lepším výsledkům léčby.
U rizikových pacientů s onemocněním COVID-19, zejména u seniorů a polymorbidních pacientů, by měla proběhnout kontrola nutričního stavu například pomocí kritérií MUST (Malnutrition Universal Screening Tool) nebo pomocí nutričního rizikového screeningu NRS-2002. Identifikace rizikových faktorů malnutrice či její potvrzení by mělo být součástí počátečního hodnocení celkového stavu pacienta. K podrobnějšímu posouzení stavu výživy lze využít například nástroje a škály SGA (Subjective Global Assessment) a MNA (Mini Nutritional Assessment) využívané pro geriatrické pacienty nebo skóre NUTRIC. Novějším nástrojem je GLIM (Global Leadership Inititative on Malnutrition), dvoustupňový model hodnocení rizika a diagnostiky malnutrice. Všechny tyto postupy by měly být podle ESPEN použitelné pro hospitalizované pacienty s COVID-19. Důraz na výživu je v případě tohoto onemocnění zcela na místě, neboť nemoc může provázet nauzea, zvracení a průjem, což ohrožuje nutriční stav pacienta i kvalitu absorpce živin.
U pacientů s malnutricí by mělo dojít k optimalizaci nutričního stavu ideálně pomocí vhodně zvolené stravy sestavené nutričním specialistou. Je nutné zohlednit energetické potřeby pacienta například na základě nepřímé kalorimetrie nebo výpočtů založených na jejich tělesné hmotnosti a věku. Důraz by měl být kladen mimo jiné na bílkoviny, jejichž příjem by měl činit 1 g/kg/den u starších osob a ≥ 1 g/kg/den u polymorbidních pacientů. V obou případech je ovšem nutné zohlednit aktuální nutriční stav i závažnost onemocnění. Poměr tuků a sacharidů by se měl pohybovat mezi 30 : 70 (pacienti bez dechové tísně) a 50 : 50 (u ventilovaných pacientů).
Pacientům s malnutricí je nutné zajistit dostatečný přísun vitaminů a minerálů. Konkrétně lze uvést vitamin D, jehož nedostatek může mít vliv na průběh virového onemocnění, vitamin A coby významnou součást imunitních procesů či vitaminy C, B6 a B12. Odborníci kladou důraz rovněž na selen, zinek, železo a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.
Jedinci pobývající v karanténě by se měli věnovat přiměřené fyzické aktivitě v domácím prostředí a omezit sedavý způsob života. Režimem, včetně stravovacího, by se měli pokusit zabránit nárůstu tělesné hmotnosti a ztrátě svalové hmoty a síly.
K využívání perorálních nutričních doplňků (ONS) je vhodné přistoupit v situacích, kdy nutriční potřeby pacienta není možné naplnit pomocí běžné stravy. ONS by měly pacientovi dodat 400 kcal/den, minimálně 30 g bílkovin denně a užívat by se měly po dobu alespoň 1 měsíce.
U polymorbidních nebo starších pacientů, jejichž perorální příjem stravy není dostačující, by měla být indikovaná enterální výživa (EN). Pokud podávání EN není možné, přistupuje se k parenterální výživě (PN).
U neintubovaných pacientů s COVID-19, kterým strava nepokryje požadovaný energetický příjem, je doporučeno přistoupit nejprve k podávání ONS a až poté k EN. V případech, kdy EN není vhodná nebo možná, se zvažuje periferní parenterální výživa. Přestože pacienti s oxygenoterapií pomocí kyslíkových brýlí jsou obecně považováni za schopné perorálního příjmu potravy, i u nich hrozí malnutrice a je nutné sledovat celkový energetický příjem i podíl bílkovin ve výživě.
Intubovaným a ventilovaným pacientům s COVID-19 by měla být v případě podávání enterální výživy zavedena nejdříve nazogastrická sonda. Postpylorické podání je doporučeno pacientům s intolerancí gastrické výživy nebo osobám se zvýšeným rizikem aspirace. V akutní fázi onemocnění je preferována hypokalorická výživa, která nepřesahuje 70 % energetického výdeje, přičemž od třetího dne se postupně zvyšuje na 80−100 % energetického příjmu. Doporučený příjem bílkovin činí u pacientů v kritickém stavu 1,3 g/kg/den.
Pokud pacienti na JIP netolerují v prvním týdnu hospitalizace plné dávky enterální výživy, měla by být individuálně posouzena nutnost zahájit podávání parenterální výživy. Nejprve je ovšem potřeba vyzkoušet všechny postupy určené k podpoře snášenlivosti EN. Při podávání umělé výživy by mělo být samozřejmostí sledování glykemie a její udržování v rozmezí 6−8 mmol/l, stejně tak pravidelné kontroly hladiny triglyceridů a elektrolytů.
Po ukončení umělé plicní ventilace je pozorována vysoká incidence dysfagie a tato komplikace se týká i pacientů s COVID-19. Ta může zásadně ovlivnit schopnost přijímat stravu ústy, a to i v případech, kdy se jinak celkový zdravotní stav pacienta zlepšuje. Po extubaci je tedy nutné přizpůsobit konzistenci stravy možnostem pacienta a v případech, kdy je perorální příjem stravy považován za nebezpečný, přistoupit k enterální výživě. U pacientů s velkým rizikem aspirace se doporučuje zvážit postpylorickou výživu nebo dočasnou parenterální výživu.
Nutriční intervenci je nutno považovat ze nedílnou součást péče v celém průběhu léčby COVID-19. Desatero předložených doporučení, jež prezentují komplexní přístup spojující výživu s opatřeními na podporu života, tak má potenciál zlepšit výsledky, zejména ve fázi zotavení.
Obr. Přehled doporučení ESPEN k nutričnímu zajištění pacientů s COVID-19
(pak)
Zdroj: Barazzoni R. et al. ESPEN expert statements and practical guidance for nutritional management of individuals with SARS-CoV-2 infection. Clin Nutr 2020 Apr 4, doi: 10.1016/j.clnu.2020.03.022. Dostupné na: www.clinicalnutritionjournal.com/article/S0261-5614(20)30140-0/pdf
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
