V praxi závisí výběr léčiva především na jeho účinnosti, ale je třeba zvážit i bezpečnost používaných látek. Bezpečností podávání ustekinumabu (UST) se zabývala studie vycházející ze souhrnných dat získaných od pacientů s psoriatickou artritidou, Crohnovou nemocí a psoriázou z klinických hodnocení fáze II a III.
Data byla získána ze 3 klinických hodnocení s pacienty s psoriatickou artritidou, 5 s Crohnovou nemocí a 4 s psoriázou.
Studie s psoriatickou artritidou zahrnovaly 1 hodnocení fáze II a 2 hodnocení fáze III. Ustekinumab byl v těchto jednotlivých studiích podáván 222, 615 a 312 pacientům. Celkem 20,5 % pacientů ve studii fáze II bylo léčeno methotrexátem. Ve 2 studiích fáze III nebyly povoleny žádné látky ze skupiny DMARDs s výjimkou methotrexátu, který v obou studiích užívalo přibližně 50 % pacientů.
V 5 hodnoceních s Crohnovou nemocí (2 fáze II a 3 fáze III) bylo zahrnuto 1749 pacientů léčených ustekinumabem. Ve 3 studiích fáze III pacienti dostávali ustekinumab v úvodní dávce 130 mg nebo 6 mg/kg i. v. (studie UNITI-1 a UNITI-2). Následně, po 8 týdnech, kdy vstoupili do udržovací fáze (IM UNITI), jim bylo podáváno 90 mg s. c. každých 8 nebo 12 týdnů po dobu 44 týdnů. Podíl pacientů léčených zároveň methotrexátem činil 9,2 % ve studii UNITI-1 a 4,8 % v UNITI-2.
Studie s psoriázou (1 studie fáze II a 3 studie fáze III) zahrnovaly 3117 pacientů léčených ustekinumabem v dávkách 45 nebo 90 mg s. c. Žádná souběžná léčba DMARDs (včetně methotrexátu) nebyla povolena. Studie s psoriázou byly zakončeny v průběhu 5letého sledování.
Do souhrnné analýzy byli zahrnuti všichni pacienti, kterým byla podána aspoň jedna dávka ustekinumabu. Příhody týkající se bezpečnosti jsou uváděny jako počet na 100 pacientoroků a byl odhadnut 95% interval spolehlivosti (CI) příhod na 100 pacientoroků.
V průběhu ročního sledování bylo ustekinumabem léčeno 1018 pacientů s psoriatickou artritidou, z nichž 465 současně užívalo methotrexát. Ze 1749 pacientů s Crohnovou chorobou léčených ustekinumabem dostávalo methotrexát 139 osob. Četnost ukončení léčby ustekinumabem v důsledku nežádoucích příhod byla srovnatelná u všech tří onemocnění bez ohledu na užívání methotrexátu. Výskyt nežádoucích příhod (95% CI pro příhody/100 pacientoroků) byl u všech tří onemocnění u pacientů léčených ustekinumabem v porovnání s placebem významně nižší a nebyl ovlivněn užíváním methotrexátu (UST 420,39–423,45 vs. placebo 534,8–570,44). Četnost závažných nežádoucích příhod byla u pacientů léčených ustekinumabem oproti placebu také u všech tří onemocnění významně nižší (UST 14,25–16,56 vs. placebo 24,05–32,18).
Numericky nižší byl u všech tří onemocnění ve skupinách s ustekinumabem proti placebu výskyt infekcí (UST 122,16–128,72 vs. placebo 120,94–138,27) i závažných infekcí (UST 2,10–3,05 vs. placebo 2,76–6,00). Výskyt závažných kardiovaskulárních nežádoucích příhod (zahrnujících smrt z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu a nefatální iktus) se ve skupinách léčených ustekinumabem a placebem nelišil. Četnost malignit (mimo nemelanomové nádory kůže) byla srovnatelná u všech onemocnění.
Použití ustekinumabu u pacientů s psoriatickou artritidou je bezpečné, dobře tolerované a bylo spojeno s nižší četností závažných nežádoucích příhod a závažných infekcí než podávání placeba. U pacientů s Crohnovou nemocí byla zjištěna celkově vyšší míra výskytu závažných nežádoucích příhod a závažných infekcí, ale z dat vyplývá, že podávání ustekinumabu na to nemělo vliv. Souhrnná analýza dat z klinických hodnocení fáze II a III ukázala, že ustekinumab má příznivý bezpečnostní profil.
(blu)
Zdroj: Gensler L. S., Hsia E. C., Gasink C. et al. An integrated safety data analysis across all phase II and phase III clinical programs for ustekinumab in psoriatic arthritis, Crohn’s disease, and psoriasis [abstract]. Arthritis Rheumatol 2016; 68 (Suppl. 10). Dostupné na: http://acrabstracts.org/abstract/an-integrated-safety-data-analysis-across-all-phase-ii-and-phase-iii-clinical-programs-for-ustekinumab-in-psoriatic-arthritis-crohns-disease-and-psoriasis
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
