Je známo, že fekální mikrobiom je bohatým zdrojem biomarkerů prediktivních pro mnoho onemocnění. Efekt imunomodulační terapie na fekální mikrobiom a vliv mikroorganismů osídlujících zažívací trakt na terapeutickou odpověď pacientů však dosud nebyly dostatečně prozkoumány. Nedávno publikovaná americká studie se zabývala vztahem mezi fekálním mikrobiomem a terapeutickou odpovědí pacientů s Crohnovou chorobou (CD), kteří byli léčeni ustekinumabem.
Analýza byla provedena u celkem 306 pacientů s anti-TNF-α-refrakterní středně těžkou až těžkou CD, kteří se zúčastnili randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie fáze IIb CERTIFI.
V indukční fázi studie byl pacientům intravenózně podán ustekinumab nebo placebo, po 8 týdnech byla hodnocena terapeutická odpověď a účastníci byli rerandomizováni k udržovací léčbě placebem nebo ustekinumabem do týdne 22, kdy bylo provedeno vyhodnocení. Terapeutická odpověď byla definována jako pokles indexu aktivity CD (CDAI) o 100 bodů oproti výchozímu stavu nebo jako dosažení remise (CDAI < 150).
Pacientům byly odebrány vzorky stolice v týdnu 0, 4, 6 a 22 a byla provedena analýza fekálního mikrobiomu na základě sekvenování genu pro 16S rRNA. Poté bylo provedeno random forest modelování pomocí výpočetních metod, vhodný model byl stanoven pomocí tréninku na datech o výchozích mikrobiomech a klinických charakteristikách pacientů.
Pomocí stanoveného prediktivního modelu bylo možno rozlišit pacienty v remisi od těch s aktivní chorobou v 6. týdnu po zahájení léčby. Taxonomické jednotky s nejvyšší prediktivní hodnotou, které byly přítomné u všech pacientů, zahrnovaly rody Faecalibacterium, Escherichia a Shigella.
Pacienti, kteří po 6 týdnech léčby dosáhli remise, měli při vstupu do studie 1,7× vyšší (medián; p = 0,02) diverzitu fekálního mikrobiomu než ti, jejichž onemocnění zůstalo aktivní. Struktura jejich mikrobiomu byla také signifikantně odlišná, zejména obsahovala větší množství bakterií z rodů Faecalibacterium (p = 0,003) a Bacteroides (p = 0,022).
Diverzita mikrobiomu respondérů na ustekinumab se během 22 týdnů trvání studie zvyšovala, na rozdíl od nonrespondérů (p = 0,012).
Pozorované odlišnosti ve výchozích fekálních mikrobiomech pacientů a jejich změny vzniklé na základě terapeutické odpovědi naznačují, že analýza fekálního mikrobiomu má potenciál sloužit jako neinvazivní biomarker v léčbě a sledování gastrointestinálních onemocnění.
Taxonomické jednotky asociované s remisí po zahájení léčby ustekinumabem, zejména rod Faecalibacterium, by mohly být využívány jako prediktivní biomarker terapeutické odpovědi na ustekinumab u pacientů s CD refrakterní vůči anti-TNF-α léčbě.
(este)
Zdroj: Doherty M. K., Ding T., Koumpouras C. et al. Fecal microbiota signatures are associated with response to ustekinumab therapy among Crohn’s disease patients. mBio 2018 Mar 13; 9 (2), pii: e02120-17, doi: 10.1128/mBio.02120-17.
