Crohnova choroba je chronické zánětlivé střevní onemocnění, jehož prevalence i incidence v mezinárodním měřítku narůstá. Pacientům onemocnění přináší sníženou kvalitu života. Crohnovu chorobu zatím neumíme zcela vyléčit, a proto je hlavním cílem léčby dosažení remise a její dlouhodobé udržení, protože jedině to přinese pacientům zlepšení kvality života a sníží míru jejich postižení. Z krátkodobého hlediska jsou imunomodulátory, inhibitory TNF-α i antiadhezní molekuly v udržení remise velmi dobře účinné, nicméně o jejich dlouhodobém potenciálu toho zatím mnoho nevíme. Proto jsou pro nás velmi důležitá dlouhodobá prodloužení studií.
Z hlediska typu zahrnutých pacientů jsou dlouhodobé studie účinnosti často velmi různorodé, stejně jako jejich prodloužení. Tyto studie většinou zahrnují účastníky z heterogenní skupiny dřívějších studií s rozdílnými přijímacími i vylučovacími kritérii, často navíc využívají rozdílné dávkování, dávkovací intervaly či jiné spektrum záchranných léčiv.
Na druhé straně studie lékové účinnosti a bezpečnosti z jednoho nebo více center bývají nekontrolované a často odrážejí praxi centra, kde se odehrávají, což nemusí zcela odpovídat zkušenostem celé odborné komunity. Nicméně obojí, dlouhodobé prodloužení studií i série zkušeností z jednoho centra, jsou pro pochopení toho, jak může lék fungovat po delší dobu, nezbytné.
Ustekinumab, plně humanizovaná monoklonální protilátka proti podjednotce p40 interleukinů IL-12 a IL-23, je indikován k léčbě střední až závažné formy Crohnovy choroby. Studie, kterou provedli Sandborn et al., hodnotila dlouhodobou (92 týdnů) účinnost ustekinumabu s využitím dat ze studií použitých k registraci léčiva. Účastníci představovali dvě typické skupiny pacientů – jednu skupinu tvořili ti, u kterých selhala léčba anti-TNF léčivy nebo ji netolerovali (studie UNITI-1), a druhou ti, u kterých selhala léčba konvenčními imunomodulátory nebo ji netolerovali (studie UNITI-2). Zahrnuti byli nemocní, u nichž se během indukce objevila očekávaná odpověď, která se následně udržela během 44 týdnů trvání randomizované udržovací studie IM-UNITI.
Klíčovým nálezem studie bylo, že u pacientů, kteří na léčbě dosáhli remise, se remise většinou udržela i během následujících 92 týdnů léčby, a to bez ohledu na dávku (72,6 % pro ustekinumab 90 mg podkožně 1× za 12 týdnů ve srovnání se 74,4 % pro dávkování každých 8 týdnů). Navíc přítomnost klinické remise signifikantně korelovala se zlepšením s IBD spojené i všeobecné kvality života. Stejně jako v případě dalších typů biologické léčky i zde platilo, že méně často (53,5 %) se remise udržela u pacientů, u kterých bylo nutné v průběhu léčby navýšit dávku, a že pacienti s anamnézou předchozí léčby anti-TNF preparáty méně často (44,1 %) dosáhli remise bez současného podávání steroidů oproti těm, kteří anti-TNF preparáty nikdy léčeni nebyli (59,6 %). Protilátky proti léčivu se vyskytovaly zřídka (4,2 %) a nebyly spojeny se ztrátou odpovědi nebo nežádoucími účinky.
Díky těmto datům z dlouhodobého prodloužení lépe rozumíme nové třídě léčiv u Crohnovy choroby. Stále je však nutné zodpovědět klíčové otázky, zvláště jakou léčbu pro konkrétního pacienta zvolit, případně v jakém pořadí nebo kombinaci.
(epa)
Zdroj: Gearry R. B., Daker C. Editorial: ustekinumab and Crohn’s disease – what can we learn from long-term extension studies? Aliment Pharmacol Ther 2018 Aug; 48 (3): 382–383, doi: 10.1111/apt.14844.
