Duální inhibice angiotenzinu a neprilysinu v léčbě funkční mitrální regurgitace
Morbidita a mortalita pacientů s funkční mitrální regurgitací (MiR) zůstává vysoká a žádná farmakologická léčba dosud v těchto případech nevykázala dobrý účinek. Studie publikovaná na sklonku roku 2018 v časopisu Circulation si dala za cíl porovnat účinky antagonisty angiotenzinových receptorů valsartanu s duální inhibicí angiotenzinu a neprilysinu kombinací valsartan/sakubitril na zlepšení projevů funkční MiR.
MiR jako komplikace při dysfunkci levé komory
Sekundární funkční MiR se obvykle rozvine jako následek dysfunkce levé komory, například na základě poranění srdečního svalu při infarktu myokardu. Dle odborných doporučení se tato komplikace léčí terapií užívanou při srdečním selhání, tedy betablokátory, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, případně antagonisty angiotenzinových receptorů. Dosud však nebyla provedena žádná prospektivní studie, která by hodnotila, zda farmakoterapie upravuje funkční MiR.
Metodika studie
Ve dvojitě zaslepeném klinickém hodnocení bylo 118 pacientů se srdečním selháním, kteří trpěli chronickou funkční MiR způsobenou dysfunkcí levé komory, randomizováno k podání valsartanu nebo duální terapie sakubitrilem/valsartanem. Jednalo se o doplnění jejich stávající léčby srdečního selhání.
Primárním cílem studie byla změna v ploše regurgitačního ústí (EROA – effective regurgitant orifice area) během 12měsíčního sledování. Sekundární cíle hodnotily změny v regurgitačním objemu (RV), objemu levé komory na konci systoly a diastoly a dále plochu nekompletního uzavření cípů mitrální chlopně.
Výsledky
Pokles EROA byl signifikantně větší u pacientů, kteří užívali duální terapii (pokles o 0,058 ± 0,095 cm2 vs. o 0,018 ± 0,105 cm2 ve skupině léčené valsartanem; p = 0,032). Regurgitační objem na konci doby sledování oproti výchozímu stavu také více poklesl u skupiny s kombinovanou léčbou (průměrný rozdíl v poklesu RV činil mezi oběma rameny 7,3 ml; 95% interval spolehlivosti [CI] –12,6 až –1,9; p = 0,009).
Mezi skupinami nebyly nalezeny signifikantní rozdíly ve změnách plochy nekompletního uzavření cípů mitrální chlopně ani objemů levé komory, s výjimkou objemu levé komory na konci diastoly (p = 0,044). Nebyly pozorovány ani signifikantní změny v krevním tlaku.
12 % pacientů v rameni s kombinovanou léčbou a 16 % pacientů v rameni s valsartanem prodělalo jednu či více závažných nežádoucích příhod. Počet pacientů se symptomatickou hypotenzí, angioedémem, hyperkalémií a sérovými hladinami kreatininu > 221 μmol/l se mezi skupinami nelišil.
Závěr
U pacientů se sekundární funkční MiR snižovala duální terapie sakubitrilem/valsartanem rozsah MiR více než monoterapie valsartanem. Tyto výsledky naznačují, že duální farmakologické působení na angiotenzinové receptory a neprilysin by mohlo být považováno za optimální léčbu nemocných se srdečním selháním a funkční MiR.
(este)
Zdroj: Kang D.-H., Park S.-J., Shin S.-H. et al. Angiotensin receptor neprilysin inhibitor for functional mitral regurgitation: The PRIME study. Circulation 2018 Dec 5, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.118.037077 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.