11 klíčových principů vyšetřování natriuretických peptidů

Natriuretické peptidy (NP) jsou plazmatické kvantitativní biomarkery přítomnosti a závažnosti hemodynamického zatížení srdce a srdečního selhání. Mezi hlavní spouštěče jejich tvorby patří výše napětí stěn na konci diastoly (end-diastolic wall stress), plnicí tlaky a srdeční objemy. Vyšetřují se koncentrace následujících molekul:

• natriuretický peptid typu B, známý také jako mozkový natriuretický peptid (BNP)
• N-terminální propeptid BNP (NT-proBNP)
• midregionální propeptid ANP (MR-proANP)

Doporučení HFA ESC z dubna 2019 shrnují racionále a zásady pro využívání NP v nejběžnějších indikacích, mezi něž patří diagnostika srdečního selhání, sledování pacientů se srdečním selháním a monitorování jejich odpovědi na léčbu, hodnocení tíže plicní embolie a pneumonie nebo stratifikace rizika před jinou než kardiochirurgickou operací. Z doporučených postupů jejich autoři odvodili klíčové principy pro indikaci a interpretaci vyšetření natriuretických peptidů.

1. NP by měly být vždy hodnoceny v kontextu všech ostatních klinických informací.
2. NP mohou posloužit jako validní náhražka znalosti srdečních objemů a plnicích tlaků.
3. NP by měly být stanoveny u všech pacientů s příznaky srdečního selhání, jako je dušnost a/nebo únavnost, neboť jejich využití usnadní případné rychlé stanovení diagnózy a stratifikaci pacientů podle rizika.
4. NP jsou vysoce přesným diagnostickým nástrojem pro odlišení srdečního selhání od jiných příčin dušnosti: čím vyšší hladina NP, tím pravděpodobněji je příčinou dušnosti právě srdeční selhání.
5. Optimální prahové (cut-off) hodnoty NP pro diagnózu akutního srdečního selhání u pacientů přicházejících na pohotovost s akutně vzniklou dušností jsou vyšší než prahové hodnoty používané pro diagnózu chronického srdečního selhání s námahovou dušností (v prvním případě jsou přítomné velmi vysoké plnicí tlaky, zatímco ve druhém jsou plnicí tlaky v klidu zvýšené jen mírně).
6. Obézní pacienti mají nižší koncentrace NP, je tudíž třeba pro ně používat nižší prahové hodnoty (asi o 50 %).
7. U stabilních pacientů se srdečním selháním, ale i u jedinců s jinými srdečními onemocněními (infarkt myokardu, chlopenní vady, fibrilace síní nebo plicní embolie) jsou koncentrace NP dobrým prognostickým ukazatelem hrozby úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání.
8. Screeningové využití NP u pacientů s rizikovými faktory KV onemocnění může díky včasné detekci významných funkčních odchylek srdce včetně systolické dysfunkce levé komory pomoci odhalit pacienty ve zvýšeném riziku rozvoje srdečního selhání a umožnit cílená preventivní opatření pro jeho předcházení.
9. BNP, NT-proBNP a MR-proANP mají srovnatelnou diagnostickou i prognostickou přesnost.
10. U pacientů v šoku nelze NP využít pro zjištění příčiny (např. kardiogenní vs. septický šok), ale vypovídají o prognóze.
11. NP nemohou objasnit příčinu srdečního selhání a jejich zvýšená hladina tak v tomto případě musí být vždy interpretována společně s nálezy ze zobrazovacích metod.

(luko)

Zdroj: Mueller C., McDonald K., de Boer R. A. et al. Heart Failure Association of the European Society of Cardiology practical guidance on the use of natriuretic peptide concentrations. Eur J Heart Fail 2019 Jun; 21 (6): 715–731, doi: 10.1002/ejhf.1494.