Valproát je u pacientů s manickými epizodami bipolární poruchy alternativou k lithiu nebo atypickým antipsychotikům. Doporučuje se především v případě, že již pacienti prodělali více epizod mánie, objevuje se u nich spíše podrážděnost a dysforie a současně zneužívají některou z návykových látek nebo mají v anamnéze úraz hlavy. Hospitalizovaným osobám se doporučuje zrychlené podání vaplroátu v počáteční dávce 20–30 mg/kg hmotnosti, které obvykle napomáhá rychlejšímu účinku než pozvolná titrace z nižší počáteční dávky. Po dosažení terapeutické koncentrace se denní dávka snižuje.
Autoři prezentované práce se vedle správné preskripce zajímali také o používané formy valproátu a o to, zda byl lék podán ve zrychleném dávkování.
Byla vyhodnocena data 43 pacientů (58 % tvořily ženy) přijatých do nemocnice kvůli akutní mánii a následně propuštěných s valproátem jako nastavenou medikací. Zaznamenány byly údaje o lékové formě, hmotnosti pacienta (nutné pro výpočet dávky u zrychleného dávkování), iniciální dávce valproátu a její postupné úpravě, monitorování sérových koncentrací valproátu a o dalších předepsaných psychofarmakách.
Většina (95 %) pacientů dostala valproát sodný (natrii valproas), ostatní divalproex (valproate semisodium – stabilní komplex tvořený kyselinou valproovou a valproátem sodným; v ČR aktuálně není k dispozici). Kromě 1 pacienta všichni dostali kombinaci antipsychotik. Hmotnost byla zaznamenána pouze u 4 pacientů (9 %).
Průměrná denní dávka valproátu byla po 1. týdnu užívání 1027 mg. Doba potřebná k dosažení maximální denní dávky (1426 mg) od dávky iniciální činila průměrně 29 dní. Sérové koncentrace valproátu byly monitorovány ve 34 případech (79 %), nicméně průměrná doba mezi iniciální dávkou valproátu a prvním měřením sérových koncentrací činila 38 dní. Byla nalezena signifikantní pozitivní korelace mezi počtem dní potřebných k dosažení maximální dávky a délkou hospitalizace (Spearmanův koeficient pořadové korelace ρ = 0,41; n = 43; p = 0,006).
Zrychlené dávkování valproátu nebylo na tomto kanadském pracovišti běžnou praxí, což mohlo mít za následek suboptimální účinnost léčby, pravděpodobně vedoucí k nasazení kombinace antipsychotik. Studie zdůrazňuje význam adekvátního iniciálního dávkování valproátu při léčbě manických pacientů a poukazuje na skutečnost, že praxe v tomto případě nebyla zcela evidence-based.
(mir)
Zdroje:
