Následující text přináší shrnutí guidelines britského Národního institutu pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) pro farmakologickou terapii bipolární afektivní poruchy, poprvé publikovaných v roce 2014 a aktualizovaných v květnu 2018. Kromě všeobecných doporučení je článek zaměřen na detailnější doporučení ohledně terapie valproátem.
Před předepsáním psychofarmak je zásadní diskuse se samotným pacientem o možnostech léčby, potenciálních nežádoucích účincích a případné nutnosti monitorování terapeutického efektu. Veškerá medikace by měla být pravidelně zhodnocena, aby bylo možné ukončit po odeznění akutní epizody podávání léků, které nejsou nezbytné v interepizodických obdobích. Rovněž by měla být s pacientem probrána rizika možné interference alkoholu, nikotinu, drog a jiné medikace s terapeutickým efektem léčby. Při předepisování jakýchkoliv psychofarmak osobám v pokročilém věku by měl být brán ohled na vliv těchto látek na kognitivní funkce. Proto je třeba vzít v potaz možnost předepsání nižších dávek, vyšší riziko lékových interakcí a negativní vliv anticholinergik na kognitivní funkce. Nezbytné je rovněž zhodnotit případné interní a jiné komorbidity.
Pacientům by pro léčbu bipolární poruchy neměl být nabízen gabapentin ani topiramát. Před zahájením léčby by měla být vypočtena a zaznamenána aktuální hodnota body mass indexu (BMI), dále je třeba změřit tep, krevní tlak a stanovit lipidový profil a hladinu glykovaného hemoglobinu. Rovněž se doporučuje natočit EKG, je-li to uvedeno v SPC přípravku, má-li pacient kardiovaskulární komorbidity nebo se tyto komorbidity vyskytují v jeho rodinné anamnéze.
Při každé změně medikace a v průběhu titrace dávky by měla být kontrolována aktuální hodnota BMI, a to v týdenních intervalech v průběhu prvních 6 týdnů léčby a dále v intervalech 12 týdnů. Lipidový profil a hladina glykovaného hemoglobinu by měly být stanoveny každých 12 týdnů. Při každé kontrole je doporučeno zhodnotit terapeutický efekt a veškeré nežádoucí účinky včetně případných nově se vyskytnuvších motorických symptomů.
Při ukončování léčby by dávka měla být snižována postupně v průběhu 4 týdnů, aby se předešlo riziku relapsu.
Při zahájení terapie valproátem by měly být provedeny funkční jaterní testy a kompletní krevní obraz, změřena hmotnost nebo vypočtena hodnota BMI pacienta. Současně je nutné poučit pacienta a jeho blízké o rozeznání symptomů případné hematologické a jaterní poruchy a nutnosti okamžitě vyhledat lékaře při výskytu těchto symptomů. V případě hematologické dyskrázie nebo zvýšení hladiny jaterních enzymů nad trojnásobek horní hranice normálních hodnot by měl být valproát vysazen. Rovněž by měly být brány v potaz interakce valporátu s olanzapinem, antikonvulzivy (zejména lamotriginem a karbamazepinem) a kouřením.
Rutinní sledování plazmatických hladin valproátu není doporučováno. Po 6 měsících léčby a poté v ročních intervalech by měly být provedeny funkční jaterní testy, kompletní krevní obraz a vypočtena aktuální hodnota BMI. U starších pacientů by měl být sledován případný výskyt sedace, tremoru a poruch chůze.
Valproát by neměl být rutinně předepisován pacientkám ve fertilním věku pro dlouhodobou terapii nebo pro zvládnutí akutních epizod. V případě, že tyto pacientky již terapii valproátem zahájily, by jim mělo být doporučeno postupně valproát vysadit a zvolit jinou léčbu vzhledem k riziku fetálních malformací a narušení neuropsychologického vývoje plodu při expozici valproátu během gravidity.
Valproát by při ukončování léčby měl byt vysazován postupně, se snižující se dávkou po dobu minimálně 4 týdnů, aby se předešlo riziku relapsu.
(alz)
Zdroj: NICE. Using pharmacological treatments for bipolar disorder. Bipolar disorder overview. National Institute for Health and Clinical Excellence, 2018 May 10. Dostupné na: https://pathways.nice.org.uk/pathways/bipolar-disorder
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
