Ixekizumab je rekombinantní humanizovaná monoklonální protilátka IgG4, která se s vysokou afinitou (< 3 pM) a specificitou váže na IL-17A a tím inhibuje jeho aktivitu. Zvýšené hladiny prozánětlivého cytokinu IL-17A u psoriatiků podporují proliferaci a aktivaci keratinocytů. Předchozí studie potvrdily vysokou účinnost a bezpečnost této protilátky v terapii středně těžké až těžké chronické ložiskové psoriázy. Studie prezentovaná na 26. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Ženevě v září 2017 se soustředila na účinky ixekizumabu v terapii středně těžké až těžké genitální psoriázy v porovnání s placebem.
Celkem 149 pacientů, kteří trpěli středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou psoriázou po těle a na genitálu, bylo randomizováno k podávání placeba (n = 74) nebo ixekizumabu v úvodní dávce 160 mg následované dávkou 80 mg 1× za 2 týdny (n = 75). Doba sledování činila 12 týdnů. Účastníci studie byli převážně muži (77 %) s průměrnou dobou trvání nemoci 12 let.
Mezi primární a hlavní sekundární cíle studie patřilo procento pacientů, kteří po 12 týdnech terapie dosáhli skóre 0 či 1 na 6stupňových škálách sPGA-G (static Physician’s Global Assessment of Genitalia) a sPGA (static Physician’s Global Assessment), přičemž hodnocenými oblastmi byly u žen velké a malé stydké pysky a perineum a u mužů penis, skrotum a perineum. Dále byl sledován podíl pacientů se zlepšením o ≥ 3 body na 11stupňové numerické škále genitálního svědění (hodnoceno u pacientů, kteří měli výchozí skóre ≥ 3) a podíl pacientů se skóre 0 a 1 v položce č. 2 v 5stupňovém dotazníku frekvence sexuálního styku SFQ (tj. stav, kdy sexuální aktivita není nikdy anebo je jen vzácně omezena genitální psoriázou; hodnoceno u pacientů, kteří měli výchozí skóre ≥ 2).
Po 12 týdnech terapie dosáhl sPGA-G skóre 0 a 1 signifikantně větší podíl pacientů při terapii ixekizumabem (73,3 %) než při podávání placeba (8,1 %; p < 0,001). I v případě celkového sPGA dosáhl skóre 0 a 1 větší podíl pacientů léčených ixekizumabem (73,3 %) v porovnání s placebem (2,7 %; p < 0,001). Terapie ixekizumabem vedla také k signifikantnímu zlepšení v rámci škály genitálního svědění (59,3 vs. 8,3 %; p < 0,001) a v omezení sexuální aktivity psoriázou v položce 2 dotazníku SFQ (78,4 vs. 21,4 %; p < 0,001). Rozdíly mezi aktivní látkou a placebem byly významné již od 1. (v případě sPGA-G, sPGA a položky 2 dotazníku SFQ), resp. 2. týdne (genitální svědění).
Po 12 týdnech terapie se objevily nežádoucí účinky u 56 % pacientů léčených ixekizumabem a 44,6 % pacientů dostávajících placebo, většinou se jednalo o nežádoucí účinky mírné až středně závažné intenzity. Mezi nejběžnější patřily infekce horních cest dýchacích, reakce v místě vpichu, bolest hlavy a orofaryngu a pruritus.
Ixekizumab prokázal u pacientů s ložiskovou psoriázou a genitálním postižením po 12 týdnech superioritu proti placebu ve všech sledovaných parametrech psoriázy na genitálu i na celém těle s rychlým nástupem účinku již od prvního, respektive druhého týdne. Výsledky studie z hlediska bezpečnosti podávání ixekizumabu byly v souladu s celkovým bezpečnostním profilem přípravku.
(holi)
Zdroj: Ryan C., Menter A., Guenther L. et al. Efficacy and safety of ixekizumab in a randomized, double-blinded, placebo-controlled phase 3b study of patients with moderate-to-severe genital psoriasis. Br J Dermatol 2018 May 10, doi: 10.1111/bjd.16736 [Epub ahead of print].
