První popsané případy akutní respirační infekce vyvolané novým koronavirem ve městě Wu-chan souvisely s expozicí na velkém trhu s mořskými plody. Brzy byly zjištěny případy bez této expozice a případy v jiných zemích. Podle tamní Národní zdravotní komise onemocnělo COVID-19 k 2. březnu 2020 v Číně (včetně Hongkongu a Tchaj-wanu) 80 302 osob a 2947 jich zemřelo (3,66 %). K danému dni se uzdravilo 58,85 % nemocných. Čínské údaje také uvádějí, že k 11. únoru 2020 onemocnělo 1715 zdravotníků, z nichž 5 zemřelo (0,3 %). Smrtnost SARS-CoV-2 je tedy zřejmě nižší než u příbuzných koronavirů SARS-CoV (10 %) a MERS-CoV (37 %). V provincii Chu-pej, jejímž hlavním městem je právě Wu-chan, onemocnělo COVID-19 0,11 % populace (36 167 případů z 59 170 000 obyvatel). Při porovnání s virem chřipky pH1N1, který má stejný způsob přenosu, je procento postižené populace 50× nižší, což ukazuje na přínos provedených karanténních opatření.
SARS-CoV-2 je 7. známým koronavirem (beta CoV) a na člověka byl pravděpodobně přenesen z netopýrů. Je ale možné, že šlo o přenos přes dalšího hostitele, např. norky nebo luskouny. Záhy byl potvrzen přenos z člověka na člověka. Jde o kapénkovou infekci, která se šíří přímým kontaktem a při jejímž přenosu hrají významnou roli asymptomatičtí infikovaní jedinci. Virus byl prokázán i ve stolici, ale není nepravděpodobné, že by se virus šířil fekálně-orální cestou. Byly rovněž popsány případy přenosu infekce z matky na novorozené dítě. Faktor nakažlivosti nemoci (R0 – počet osob, které infikuje 1 nemocný) udávají různé práce 2,2 nebo 3,1 nebo 2,0–3,3, a výzkum provedený v USA dokonce 6,47. Bylo zjištěno, že redukce R0 výrazně sníží kumulativní počet případů, což ukazuje na význam karanténních opatření.
Inkubační dobu udávají čínské zdroje různě: medián 5,2 dne s rozmezím 4,1–7,0 nebo medián 3,0 dne s rozmezím 0–24 dní. Medián doby od prvních příznaků do rozvoje dušnosti je 5 dní (1–10), do hospitalizace 7 dní (4–8) a do vzniku závažného respiračního syndromu 8 dní (6–12).
Příznaky jsou nespecifické a manifestují se v celé škále závažnosti, od subklinického průběhu po závažnou pneumonii a úmrtí. V práci, kterou publikovali Weijie et al., byly mezi 1099 hodnocenými případy nejčastějšími příznaky horečka (87,9 %) a kašel (67,7 %), dále se vyskytovala únava, dušnost, bolest hlavy, hemoptýza, někdy rýma, 5 % pacientů zvracelo a 3,7 % uvádělo průjem. Čtvrtina pacientů měla nejméně 1 průvodní onemocnění (hypertenzi, CHOPN). U 82 % pacientů byla zjištěna lymfocytopenie.
V práci, kterou zveřejnili Chaolin et al., byli reportováni pacienti, u nichž se rozvinula pneumonie. Komplikace zahrnovaly syndrom akutní dechové tísně, akutní postižení srdce a sekundární infekce. 32 % z těchto pacientů vyžadovalo péči na JIP.
Wang et al. potom ve svém souboru 138 hospitalizovaných pacientů konstatovali, že ti, kteří vyžadovali péči na JIP, byli vyššího věku, častěji měli průvodní onemocnění a dušnost.
Další práce potvrzují, že menší riziko nákazy mají děti, onemocnění u nich navíc probíhá většinou asymptomaticky.
Pracovní skupina pro epidemiologii při čínském Centru pro kontrolu a prevenci nemocí pak v hodnocení několika desítek tisíc případů shrnula, že většina pacientů v Číně byla ve věku 30–70 let a 80,9 % prodělalo mírnou pneumonii.
Současné celosvětové vzplanutí infekce COVID-19 je vyvoláno vysoce patogenním virem SARS-CoV-2, který je pravděpodobně zvířecího původu. Při snaze států o prevenci přenosu a záchranu životů je třeba shromáždit co nejvíce poznatků o původu, šíření a patogenezi nemoci. Údaje z Číny, odkud se virus rozšířil a kde došlo k prvnímu vrcholu epidemie, jsou proto základním výchozím zdrojem informací.
(zza)
Zdroj: Wu D., Wu T., Liu Q., Yang Z. The SARS-CoV-2 outbreak: what we know. Int J Infect Dis 2020 Mar 11, pii: S1201-9712(20)30123-5, doi: 10.1016/j.ijid.2020.03.004 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
