Do španělské multicentrické retrospektivní observační studie CAVICOR bylo zařazeno celkem 339 dospělých pacientů (průměrný věk 70 let) hospitalizovaných mezi červnem 2014 a prosincem 2019 s infekcí močových cest (n = 129; 38,1 %), krevního řečiště (n = 111; 32,7 %), nitrobřišní infekcí (n = 60; 17,7 %) nebo pneumonií (n = 39, z toho 15 ventilátorových; 11,5 %). Etiologicky se jednalo o onemocnění způsobená enterobakteriemi produkujícími karbapenemázy. Celkem 189 (55,8 %) z těchto pacientů bylo léčeno kombinací ceftazidim/avibaktam, zbylých 150 (44,2 %) dostávalo BAT dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře..
Primárním sledovaným parametrem byla 30denní mortalita, sekundárními klinická odpověď (tj. absence symptomů perzistující infekce nebo jejího relapsu) a mikrobiální odpověď (tj. negativní kultivace biologického materiálu odebraného minimálně 5 dní od zahájení léčby) po 21 dnech terapie.
Celková 30denní mortalita činila 17,4 % (n = 59), přičemž nejvyšší byla u nemocných s pneumonií (28,2 %) a nejnižší u pacientů s nitrobřišní infekcí (10 %). Nižší byla konkrétně i ve skupině léčené kombinací ceftazidim/avibaktam v porovnání s těmi, kdo dostávali BAT (13,7 vs. 22 %; p = 0,04; poměr šancí [OR] 0,41; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,20–0,80; p = 0,01). Skóre SOFA (Sequential Organ Failure Assessment; OR 1,20; 95% CI 1,08–1,34; p = 0,001) a INCREMENT-CPE > 7 (OR 2,57; 95% CI 1,18–5,58; p = 0,01) se ukázala jako nezávislé rizikové faktory z hlediska úmrtí.
Klinické odpovědi bylo po 21 dnech terapie dosaženo u 84,9 % pacientů, častěji u osob léčených kombinací ceftazidim/avibaktam ve srovnání s těmi, kdo dostávali BAT (89,4 vs. 79,3 %; p = 0,01; OR 2,43; 95% CI 1,16–5,12; p = 0,02).
Celkem u 192 pacientů byla provedena opětovná kultivace biologického materiálu, u 78,1 % z nich bylo dosaženo mikrobiologické eradikace. Častěji se přitom jednalo o pacienty s kombinací ceftazidim/avibaktam (83,3 vs. 69,4 %; p = 0,02; OR 0,40; 95% CI 0,18–0,85; p = 0,02).
Nežádoucí příhody související s antibiotickou terapií byly hlášeny celkem u 12,1 % pacientů, v menší míře u osob léčených kombinací ceftazidim/avibaktam (5,8 % vs. 20 %; p < 0,001). Nejčastěji se jednalo o renální selhání (43,9 %) a průjmy (21,9 %), přičemž ve 2 případech šlo o klostridiovou enterokolitidu u pacientů s kombinací ceftazidim/avibaktam.
Ceftazidim/avibaktam se zdá být účinnou alternativou k léčbě infekcí způsobených enterobakteriemi produkujícími karbapenemázy, zejména u pacientů s hodnotou skóre INCREMENT-CPE > 7 bodů. Tato zjištění by však měla v budoucnu potvrdit randomizovaná kontrolovaná studie.
(mafi)
Zdroj: Castón J. J., Cano A., Pérez-Camacho I. et al. Impact of ceftazidime/avibactam versus best available therapy on mortality from infections caused by carbapenemase-producing Enterobacterales (CAVICOR study). J Antimicrob Chemoter 2022; 77 (5): 1452–1460, doi: 10.1093/jacPdkac049.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
