Rané dětství představuje kritickou periodu vývoje imunitního systému, proto se brzy v dětství poprvé může objevit alergie. Studie ukazují, že se incidence alergií v posledních desetiletích zvyšuje a že ve střední Evropě postihují zhruba 30 % dětí. Spergel a Pallerová uvádějí, že atopie, tedy predispozice k alergii, vede k sekvenčnímu rozvoji různých klinických forem alergie (atopický pochod), počínaje atopickou dermatitidou (AD), s následným výskytem rinokonjunktivitidy (RK) a astmatu. Barberio et al. popisují opačný rozvoj projevů utopie (reverse atopic march), tj. vznik atopické dermatitidy u dětí, jež měly dříve pouze astma. Existují i práce, které se snaží rozdělit manifestace atopie do různých genotypů.
Studie probíhala na Slovensku v letech 1996−2000. Z 1992 přihlášených dětí bylo zařazeno 320, u nichž došlo k projevu atopie do 5. roku věku. Děti byly vyšetřeny ve 3 obdobích vývoje: kojeneckém (< 1 rok, n = 64), batolecím (1−2 roky, n = 145) a předškolním (2−5 let, n = 195); z toho 84 dětí bylo vyšetřeno 5× (tj. 1x ročně).
V průběhu prvních 5 let života bylo pozorováno postupné zvyšování výskytu alergických onemocnění (p < 0,001). Jako první se obvykle objevila atopická dermatitida. Z 64 kojenců se symptomy utopie mělo AD 58. Atopická dermatitida, manifestovaná v kojeneckém věku asi u třetiny dětí, v pozdějším věku vymizela. Přetrvávání samotné atopické dermatitidy bez remisí a zhoršování a bez dalších projevů atopie bylo spíše vzácné (u 6,9 % dětí s AD).
V batolecím a předškolním věku narůstala variabilita symptomů a AD se kombinovala ostatními projevy. Výskyt rinokonjunktivity vzrostl z 1,3 % u kojenců na 13,4 % u batolat a 36,6 % u předškolních dětí (obě p < 0,001). Podobně s věkem stoupal výskyt sípání. Astma bylo diagnostikováno u 7,9 % 4letých dětí, přičemž u 40 % z nich bylo dříve zaznamenáno sípání. Urtikarie se s jedinou výjimkou poprvé objevila až ve věku 2–5 let. Ve 39 % případů se kombinovala s jiným projevem atopie a v 78 % se rozvinula u dětí, které již měly dříve nějaký projev atopie. Potravinovou alergii měla jen 3,4 % kojenců, ale již 55,6 % batolat a 66,7 % předškolních dětí.
Studie slovenských odborníků ukazuje, že frekvence alergických onemocnění se zvyšuje během prvních 5 let života. Multisymptomatické alergie nahrazují s postupujícím věkem monosymptomatické formy. Pozorovaná dynamika alergických symptomů odpovídá hypotéze o sekvenčním vývoji různých klinických forem alergie (atopickém pochodu).
(saz)
Zdroje:
1. Vrbová M., Dorociaková P., Vyškovský R. et al. Dynamics of allergy development during the first 5 years of life. Eur J Pediatr 2018; 177 (9): 1317−1325, doi: 10.1007/s00431-018-3188-9.
2. Spergel J. M., Paller A. S. Atopic dermatitis and the atopic march. J Allergy Clin Immunol 2003; 112 (6 Suppl.): S118−S127, doi: 10.1016/j.jaci.2003.09.033.
3. Barberio G., Pajno G. B., Vita D. et al. Does a 'reverse' atopic march exist? Allergy 2008; 63 (12): 1630−1632, doi: 10.1111/j.1398-9995.2008.01710.x.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
