Inhibitory ACE (např. perindopril) patří mezi léky 1. volby v terapii arteriální hypertenze. Angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2) pravděpodobně slouží jako receptor pro koronavirus SARS-CoV-2, proto je arteriální hypertenze považována za jeden z hlavních rizikových faktorů závažného průběhu onemocnění COVID-19. Inhibitory ACE by potenciálně mohly mít vliv na průběh a prognózu onemocnění.
Autoři prozkoumali observační studie pacientů hospitalizovaných pro COVID-19 publikované do 9. května 2020, které analyzovaly údaje pacientů s arteriální hypertenzí jakožto komorbiditou, pro niž byli léčeni inhibitory ACE a/nebo sartany. Do metaanalýzy zařadili pouze studie, jež udávaly klinické výsledky hospitalizovaných pacientů (těžký/fatální průběh onemocnění vs. bez těžkého průběhu).
Nakonec vybrali 16 studií, jichž se dohromady účastnilo 24 676 osob s infekcí COVID-19. Ve všech případech se jednalo o dospělé, zastoupena byla obě pohlaví a průměrný věk probandů v každé studii se pohyboval mezi 50 a > 70 lety. Data z 8 studií pocházela od nemocných z Číny, 4 studie zahrnovaly pacienty ze Severní Ameriky, 3 studie nemocné z Evropy a jedna pracovala s daty z mezinárodního registru.
Výsledky sledovaných studií prokázaly protektivní vliv inhibitorů renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS), tj. inhibitorů ACE a sartanů, u pacientů s onemocněním COVID-19. Riziko úmrtí či závažného průběhu kleslo přibližně o 23 % (poměr šancí [OR] 0,768; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,651−0,907; p = 0,0018). U pacientů léčených inhibitory ACE byl pokles rizika větší (OR 0,652; 95% CI 0,478−0,891; p = 0,0072) než u nemocných užívajících sartany (OR 0,810; 95% CI 0,629−1,044; p = NS). U studií zahrnujících pacienty z Evropy a Severní Ameriky byla zaznamenána větší heterogenita výsledků něž ve studiích, jichž se účastnili nemocní z Číny.
Analýza studií neprokázala žádné zvýšení rizika závažného průběhu onemocnění COVID-19 u pacientů s arteriální hypertenzí užívajících inhibitory ACE, naopak byl zaznamenán mírný protektivní účinek těchto léčiv. Příznivě ovlivnila jak závažnost průběhu, tak i prognózu onemocnění. Možnou limitací analýzy může být fakt, že žádná ze studií nebyla randomizovaná. Význam z hlediska výsledků studií mohl mít rovněž výskyt dalších komorbidit, například diabetu mellitu 2. typu a obezity. O přesném protektivním mechanismu inhibitorů ACE lze zatím pouze spekulovat, neboť patofyziologie závažného průběhu onemocnění COVID-19 prozatím není detailně objasněna.
Z výsledků studií vyplývá, že terapie inhibitory ACE u pacientů s arteriální hypertenzí, kteří onemocněli COVID-19, by neměla být přerušována. Nekorigovaná hypertenze navíc zhoršuje prognózu onemocnění a zvyšuje riziko závažného průběhu COVID-19. Kvůli upřesnění a eventuálně i možnosti zobecnění výsledků pro obecnou populaci nebo stratifikaci z hlediska pohlaví jsou potřebné další studie a analýzy.
(kali)
Zdroj: Pirola C. J., Sookoian S. Estimation of renin-angiotensin-aldosterone-system (RAAS)-inhibitor effect on COVID-19 outcome: a meta-analysis. J Infect 2020; 81 (2): 276−281, doi: 10.1016/j.jinf.2020.05.052.
