Roztroušená skleróza a COVID-19: nejnovější data a zkušenosti

4. 5. 2020

Jaké jsou nejnovější poznatky o pacientech s roztroušenou sklerózou a COVID-19? Co říkají poslední data z nejzasaženějších zemí ve světě? A jak je na tom Česká republika?

Inzerce

Pod záštitou iWiMS (International Women in Multiple Sclerosis) se 22. dubna sešlo několik desítek odborníků z celého světa na videokonferenci zaměřené na jediné stěžejní téma – RS a COVID-19. Nejnovější poznatky a data ze svých registrů prezentovali specialisté z USA, Číny i Evropy.

Více otázek než odpovědí

V pořadí čtvrtou virtuální konferenci zaměřenou na toto téma vedla dr. Marwa Kasey. Jako první předala slovo profesoru Jeffreymu Benettovi, který se zaměřil na imunologický aspekt onemocnění COVID-19 v souvislosti s problematikou terapie roztroušené sklerózy. Ve svém sdělení konstatoval předpoklad jednotného rizika přenosu infekce SARS-Cov-2 napříč světovou populací s výjimkou lidí, kteří již toto onemocnění prodělali. Neexistují dostatečná data, která by poukazovala na vyšší riziko u pacientů s roztroušenou sklerózou. Jinou otázkou je však riziko onemocnění ve smyslu virové nálože nutné k překonání imunitního systému a rozvoji klinických symptomů. Toto riziko se odvíjí od řady proměnných – zejména buněčné imunity, relativní či absolutní lymfopenie a terapie (riziko závažné lymfopenie – alemtuzumab, kladribin).

Některé chorobu modifikující léky (DMDs) využívané v léčbě roztroušené sklerózy (RS) či nemocí ze spektra neuromyelitis optica (NMOSD) naopak svým zásahem do imunitního systému mohou zamezit rozvoji syndromu cytokinové bouře (CSS) a závažnému průběhu onemocnění COVID-19. Interferony poskytují potenciální ochranu svou schopností snižovat produkci interleukinu 1 beta. Také tocilizumab narušuje nebezpečnou imunitní kaskádu inhibicí receptoru pro interleukin 6.

Další otázka ohledně možné interakce DMDs s průběhem COVID-19 se týká tvorby protilátek. Prof. Benett poukázal na sníženou protilátkovou odpověď na vakcinaci u pacientů léčených ocrelizumabem.

Francie na nechtěném vzestupu

Dr. Céline Louapre prezentovala na první telekonferenci 1. dubna 32 francouzských pacientů. V registru CoviSEP však během dubna pacientů významně přibylo. K 19. dubnu tento nově vzniklý registr čítal celkem 208 pacientů s RS a 5 pacientů s NMOSD. Průměrný věk nemocných s RS a COVID-19 činí ve Francii 43,2 roku, převažují ženy (cca 2/3), doba trvání RS je u nich v průměru 13 let, hodnota EDSS 2 a většina referovaných případů trpí relabující-remitující formou RS (RRRS, 166).

Ve Francii je pro mnoho pacientů nedostupný PCR test. Do registru jsou tedy zařazeny i suspektní případy nebo případy s negativním výsledkem PCR testování, které jsou však klinicky, epidemiologicky nebo dle CT nálezu (opacita mléčného skla) považováni za SARS-Cov-2-pozitivní. U 80 % pacientů se onemocnění COVID-19 projevilo astenií, téměř 80 % také mělo horečku a kašel. Kolem poloviny pacientů trpělo bolestmi hlavy, anosmií a dušností.

U 7 pacientů byl pozorován velmi těžký průběh. 31letá žena s RRRS, EDSS 2, na terapii ocrelizumabem byla přechodně na mechanické ventilaci. Další pacienti s velmi těžkým průběhem bohužel zemřeli. Všech 6 z nich trpělo progresivní formou roztroušené sklerózy (jeden primárně progresivní, ostatní sekundárně progresivní) a byli vyššího věku (47–85 let), 3 pacienti navíc trpěli vážnými komorbiditami. Jeden ze zmíněných pacientů byl na terapii rituximabem, ostatní DMDs neužívali.

Španělsko: nedostatečná kapacita testování i pro suspektní případy

Dr. Ana Zabalza z Barcelony prezentovala data za Katalánsko. Stejně jako mnohé další z nejpostiženějších zemí má i Španělsko problém s nedostatečnou testovací kapacitou. PCR testy jsou zde prováděny jen u závažných případů. Ve Španělsku jsou také významná karanténní opatření. I z těchto důvodů se v RS centru Cemcat přiklonili ke sběru pacienty referovaných dat. Odkaz na on-line dotazník rozeslali 3006 pacientům, odpovědělo 620 z nich.

Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) uznává jako suspektní na COVID-19 pacienty s horečkou a akutními respiračními symptomy nebo s akutními respiračními symptomy bydlící s potvrzeným SARS-Cov-2-pozitivním člověkem nebo hospitalizované pacienty s akutními respiračními symptomy. Jako pravděpodobné případy jsou pak označováni suspektní pacienti bez provedeného PCR testu. Potvrzené případy COVID-19 musejí mít pozitivní PCR test. Dr. Zabalza poukazovala na nutnost sjednocení definic. Různé země používají pro suspektní či potvrzené případy jiná kritéria.

Podle definic WHO bylo dle dotazníků v Katalánsku 12 suspektních, 11 pravděpodobných a 5 potvrzených případů COVID-19 u pacientů s RS. Hospitalizovaní jsou 3, všichni na 2. linii léčby. 55 pacientů referovalo symptomy COVID-19: 55 % kašel, 35 % zvýšenou teplotu (> 37 °C), 30 % dušnost a 30 % ztrátu chuti nebo čichu. Více než 1 symptom z uvedených mělo jen 35 % pacientů.

Profesorka Celia Oreja-Guevara na závěr krátce zmínila data ze španělského registru. Vyplývá z nich, že přibližně třetina nakažených z celého Španělska je v Madridu.

Pozoruhodná specifika ze Severní Ameriky

Poslední data ze severoamerického registru COViMS představila dr. Amber Salter. V tomto registru se od předchozího týdne zdvojnásobil počet pacientů (89 s RS, 2 s NMOSD). V poměru 3 : 1 převažují ženy, z referovaných pacientů je 78,8 % potvrzeno laboratorním testem. Celkem u 6 pacientů byla nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče.

Dr. Lauren Krupp poté prezentovala data o pacientech v New Yorku. Do svého souhrnu zařadila i pediatrické případy. Ve 4 RS centrech (Manhattan, Brooklyn, 2 centra na Long Islandu) se objevilo celkem 77 symptomatických pacientů, z toho 8 s pediatrickým typem RS (POMS). U většiny pacientů s POMS byl průběh lehký, 2 byli kvůli COVID-19 hospitalizováni; oba se od ostatních lišili významnou komorbiditou – obezitou.

Zmíněno bylo ve skupině pacientů s COVID-19 též relativně vyšší zastoupení Afroameričanů (33 %) a pacientů na terapii anti-CD20 (46 %) ve srovnání s běžným spektrem pacientů s RS v New Yorku (22 % Afroameričanů, 36 % nemocných na anti-CD20). Mezi nejčastější projevy COVID-19 v New Yorku patřily kašel a horečka (přes 60 %), slabost (34 %), anosmie (25 %) a zhoršování RS symptomatiky (22 %). Přednášející také upozornila na velké procento falešně negativních PCR testů (30–35 %) u pacientů opakovaně testovaných. V New Yorku zemřeli v souvislosti s COVID-19 do doby konání konference 4 pacienti s RS a u 1 byla nutná uměla plicní ventilace (2 bez DMDs, 1 na rituximabu, 1 na natalizumabu, 1 na ocrelizumabu).

Čína – zpátky tam, kde vše začalo

Dr. Fu-Dong Shi se podělil o data z Pekingu, Kantonu, Šanghaje, Hong Kongu, Tchien-ťinu, Si-anu a Tchaj-wanu. Zde bylo zaznamenáno celkem 1804 případů COVID-19 u pacientů s RS a 3060 u pacientů s NMOSD. Přibližně polovina pacientů s RS je na DMD terapii, 159 z nich na interferonu beta, 475 na teriflunomidu, 63 na fingolimodu, 108 na rituximabu, 46 na dimethylfumarátu, 6 na kladribinu a 4 na alemtuzumabu.

Dále sdílel čínské zkušenosti s preventivními opatřeními. Klíčová opatření v Číně zahrnovala zvýšení testovací kapacity, izolaci infikovaných, zavedení on-line konzultací, koordinaci péče o pacienty s lokálními poskytovateli péče (infuze a rutinní kontroly ve spádu), oddělení zvláštních nemocničních jednotek s jednolůžkovými pokoji pro nově diagnostikované pacienty a pacienty v atace, separaci COVID-19-suspektních pacientů na speciálních odděleních a striktní kontrolu a minimalizaci návštěv.

Mezinárodní projekt s naší účastí 

Aktualizaci informací z mezinárodního projektu MSIF (Multiple Sclerosis International Federation) a MS Data Alliance představil Rick RijkeV tomto společném projektu se prostřednictvím platformy QMENTA spojují data ze všech světadílů. Vybudovaná platforma umožňuje nahrávání dat přímo přes dotazník určený klinikům nebo dotazník určený pro pacienty. Možné je i hromadné načtení exportů z jednotlivých registrů. K iniciativě se přidala rovněž Česká republika. Přímou cestou dotazníku platformy QMENTA bylo zadáno již 885 pacientů z 28 zemí.

Česká republika nezaspala v žádném směru

„V současnosti se na mezinárodní úrovni rozběhly dva typy sběru dat: 1. rychlý sběr anonymizovaných dat, která by měla pomoci odpovědět na bezprostřední otázky, zda jsou naši pacienti ve výrazně vyšším riziku a zda některá léčba může být riziková; 2. dlouhodobější podrobný sběr cestou registrů, kde je již možné získat sofistikovanější odpovědi, které nám pomohou v budoucnu při rozhodování o monitorování, vakcinaci a dalších otázkách,“ dodává k proběhlé videokonferenci předsedkyně sekce klinické neuroimunologie a likvorologie České neurologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

S potěšením lze konstatovat, že Česká republika ani v jedné oblasti nezaspala. Již počátkem dubna jsme spustili systém rychlého sběru dat, do kterého je zapojeno všech 15 specializovaných RS center. K 22. 4. 2020 byla v systému vložena data 9 pacientů z 5 center se suspektním nebo potvrzeným onemocněním COVID-19. Zatím se u všech jednalo o lehký nebo středně závažný průběh nemoci. „Tato data budeme průběžně předávat i do mezinárodního registru, abychom přispěli k rychlé orientaci v současné situaci. Připravujme také spuštění sběru podrobnějších dat cestou celostátního registru ReMuS (www.multiplesclerosis.cz), kde data pomohou při dlouhodobém managementu našich pacientů,“ uzavírá docentka Horáková.

Záznam proběhlých videokonferencí je k dispozici na: https://iwims.world/iwims-global-scientific-meetings

(dos)



Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×