Neurologické symptomy pozorované u nemocných s COVID-19
S postupující nákazou virem SARS-CoV-2 napříč světem postupně získáváme nové informace o klinickém průběhu onemocnění COVID-19. Vedle typického obrazu respiračního selhání či pozorovaných hematologických změn se nově hovoří také o specifickém obrazu postižení nervového systému. Data jsou zatím spíše observační a bude potřebné jejich další zpřesnění a objasnění.
Francouzská zkušenost
Zpráva lékařů z francouzského Štrasburku publikovaná v New England Journal of Medicine popisuje možné neurologické obtíže, které autoři cíleně vyšetřovali u 58 ze 64 po sobě hospitalizovaných pacientů z důvodu akutních respiračních obtíží vyvolaných virem SARS-CoV-2.
Sledovaná kohorta pacientů
Sledováno bylo 58 nemocných, jejichž medián věku činil 63 let; celkem 7 jich mělo předchozí anamnézu neurologického onemocnění (tranzitorní ischemická ataka, parciální epilepsie, mírný kognitivní deficit). Neurologická vyšetření byla jen ve 14 % případů provedena při příjmu na JIP, ostatní až po vysazení sedace.
Klinický obraz
Agitace byla pozorována u 69 % nemocných po vysazení sedace, u významného podílu pacientů byla popsána zmatenost. U 67 % nemocných byly pozorovány známky změn při vyšetření kortikospinálního traktu, se zvýrazněnými šlachovými reflexy, klonem kotníku či bilaterálními extenzorovými plantárními reflexy.
Z pacientů, kteří byli propuštěni v čase sepsání zprávy, byly u 15 ze 45 pozorovány změny konzistentní s dysexekutivním syndromem: poruchy pozornosti, dezorientace či narušená koordinace pohybů.
Průběh a výsledky vyšetření
U 13 pacientů bylo provedeno vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI) z důvodu nevysvětlitelných encefalopatických příznaků. U 8 pacientů bylo pozorováno zesílení signálu v oblasti leptomeningeálních prostor, u 11 pacientů byla pozorována bilaterální frontotemporální hypoperfuze. U 2 asymptomatických nemocných byly pozorovány známky malé akutní cévní mozkové příhody, u 1 pak známky subakutní CMP.
Pokud jde o EEG, vyšetřeno bylo 8 pacientů. Pozorovány byly jen nespecifické změny, u 1 pacienta byly vlny difuzně bifrontálně zpomalené, což je konzistentní s encefalopatií.
U 7 nemocných bylo možno vyšetřit mozkomíšní mok. Buněčný nález byl negativní, u 2 pacientů byly přítomné oligoklonální proužky stejné jako elektroforetický nález v séru. RT-PCR moku byla u všech pacientů negativní na SARS-CoV-2.
Závěr
Lékaři tedy konstatují, že v této skupině pacientů přijatých k intenzivní péči pro významné respirační postižení při infekci COVID-19 byly pozorovány známky encefalopatie, prominentní agitace a zmatenost a známky změn kortikospinálného traktu. Při vyšetření MRI u malého vzorku nemocných byly pozorovány i malé akutní ischemické CMP. Je samozřejmě obtížné konstatovat, které ze změn byly spojeny spíše s péčí o kriticky nemocné a které mohou být asociované s infekcí COVID-19. Je však velmi důležité se zaměřit i na tyto možné komplikace COVID-19.
Italská zkušenost
Guillainův-Barrého syndrom u pacientů s COVID-19
Další důležitá zpráva byla publikovaná italskými lékaři taktéž v NEJM a týká se možnosti výskytu Guillainova-Barrého syndromu (GBS) jakožto součásti nemoci COVID-19.
Klinický obraz
U 4 pacientů z odhadovaných 1000−1200 hospitalizovaných s COVID-19 v dané oblasti byly popsány příznaky konzistentní s tímto syndromem: počáteční slabost dolních končetin a parestezie, u 1 pacienta faciální diplegie následovaná ataxií a parestezií. U všech pacientů se v průběhu 36 hodin až 4 dnů vyvinula kvadruparéza či kvadruplegie, 3 z nich potřebovali umělou plicní ventilaci. Interval mezi prvními příznaky COVID-19 a prvními příznaky GBS činil 5−10 dnů.
Průběh a výsledky vyšetření
U všech pacientů byl odebrán mozkomíšní mok, který byl negativní na přítomnost SARS-CoV-2, cytologie byla normální. Na EMG byly přítomné známky fibrilací u 3 pacientů na počátku, u posledního se vyvinuly v průběhu 12 dnů. MRI zobrazení ukázalo u 2 pacientů enhancement v oblasti kořenů kaudálních nervů, zesílení obrazu s gadoliniem v oblasti faciálního nervu u dalšího pacienta a žádné změny u posledního.
Závěr
Taktéž u tohoto pozorování je obtížné rozlišit původ neurologických obtíží u pacientů s COVID-19. Nicméně obě práce poukazují na různorodost stonání pacientů s COVID-19 a potřebu zaměřit se na všechny možné pozorované symptomy.
(eza)
Zdroje:
1. Helms J., Kremer S., Merdji H. et al. Neurologic features in severe SARS-CoV-2 infection. N Engl J Med 2020 Apr 15, doi: 10.1056/NEJMc2008597 [Epub ahead of print].
2. Toscano G., Palmerini F., Ravaglia S. et al. Guillain-Barré syndrome associated with SARS-CoV-2. N Engl J Med 2020 Apr 17, doi: 10.1056/NEJMc2009191 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Kdy si mozek batolat začíná vytvářet dlouhodobé vzpomínky?
- Staroegyptští písaři přetěžovali tělo obdobně jako dnešní lidé se sedavým zaměstnáním
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Mozek na všechny způsoby – „jednohubky“ z výzkumu 2024/30
- Umělá inteligence v mozkovém implantátu pomáhá muži po mrtvici s dvojjazyčnou konverzací