Může afatinib zabránit progresi nemoci v CNS u pacientů s NSCLC?

Afatinib v léčbě NSCLC

Perorálně užívaný TKI 2. generace afatinib je v České republice schválen jako monoterapie u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím EGFR⁺ NSCLC, kteří doposud nebyli léčeni jiným přípravkem ze skupiny TKI, případně u nemocných s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC se skvamózní histologií, u nichž onemocnění progreduje během chemoterapie na bázi platinových cytostatik nebo po této léčbě. Předpokládá se, že afatinib přestupuje přes hematoencefalickou bariéru v koncentracích dostatečných pro působení na metastázy v mozku.

Design studií LUX-Lung

LUX-Lung 3 a 6 byly randomizované kontrolované klinické studie (RCT) fáze III, které srovnávaly účinek afatinibu v 1. linii léčby s účinkem chemoterapie na bázi platinových cytostatik u pacientů s NSCLC. Studie LUX-Lung 7 byla RCT fáze II srovnávající účinek afatinibu a gefitinibu (TKI 1. generace) u pacientů s EGFR⁺ NSCLC. U všech studií LUX-Lung bylo povoleno zařazování pacientů s asymptomatickými metastázami v mozku. Kombinovaná analýza studií LUX-Lung 3 a 6 prokázala u pacientů s metastázami v mozku signifikantně delší dobu přežití bez progrese onemocnění (PFS) při léčbě afatinibem ve srovnání s chemoterapií (poměr rizik [HR] 0,50; p = 0,0297). 

Retrospektivní analýza studií LUX-Lung

Cílem retrospektivní analýzy bylo zjistit, zda může léčba afatinibem u pacientů s EGFR⁺ NSCLC zabránit rozvoji nebo progresi metastatického postižení mozku. Do analýzy byli zahrnuti pacienti bez předchozí systémové léčby, kteří ve studii LUX-Lung 3, 6 nebo 7 dostávali afatinib v iniciální dávce 40 mg/den. Analýza konkurenčních rizik srovnávala kumulativní incidenci progrese onemocnění v CNS a mimo CNS. Analýza byla provedena zvlášť pro skupinu nemocných, u nichž byly v době zařazení do studie přítomny metastázy v mozku, a pro skupinu pacientů, u kterých v této době postižení CNS prokázáno nebylo. 

Výsledky

Ve studiích LUX-Lung 3 a 6 bylo 48 pacientů s metastázami v mozku randomizováno k léčbě afatinibem, medián doby sledování činil 10,3 měsíce. K progresi onemocnění v CNS došlo u 31,3 % pacientů, k progresi mimo CNS u 52,1 %. V čase 12 měsíců od zahájení léčby byla kumulativní incidence progrese v CNS a mimo CNS srovnatelná (24,5 vs. 24,4 %).

Ve studiích LUX-Lung 3, 6 a 7 dostávalo afatinib celkem 485 pacientů bez metastatického postižení mozku v čase zahájení studie, medián doby sledování činil 13,0 měsíců. Ve srovnání s rizikem progrese onemocnění mimo CNS (78,4 %) bylo riziko de novo progrese v CNS nízké (6,4 %). Kumulativní incidence progrese v CNS vs. progrese mimo CNS byla v čase 6 měsíců od zahájení léčby 1,3 vs. 17,2 %, v čase 12 měsíců od zahájení léčby to bylo 2,6 vs. 41,2 %. 

Závěr

Retrospektivní analýza konkurenčních rizik na základě dat ze studií LUX-Lung 3, 6 a 7 podporuje léčbu afatinibem u pacientů s EGFR⁺ NSCLC a s metastázami v mozku. Na základě výsledků této analýzy lze předpokládat, že afatinib brání de novo progresi v mozku, respektive tuto progresi zpomaluje.

(alz)

Zdroje:
1. Yang J. C-H., Wu Y. L., Hirsh V. et al. Competing central nervous system or systemic progression analysis for patients with EGFR mutation-positive NSCLC receiving afatinib in LUX-Lung 3, 6, and 7. J Thorac Oncol 2018; 13 (4, Suppl.): S84–S85, 143PD.
2. SPC Giotrif. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/giotrif-epar-product-information_cs.pdf