Léčebné konopí v současné medicinské praxi

Datum publikace: 25. 9. 2023

Léčebné konopí v současné medicinské praxi

  

MUDr. Štěpán Bejvančický
Anesteziologicko-resuscitační oddělení FN Plzeň

   

PhDr. Petra Bejvančická
Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni

   

Úvod ke kurzu

Následující kurz věnovaný problematice léčebného konopí seznamuje s historií této terapie, funkcí endokanabinoidního systému, účinkem fytokanabinoidů a jejich použitím v současné medicíně. V závěru nechybí praktický návod jak se registrovat a napsat recept na léčivé konopí.

   

   

Konopí a jeho využití pro léčebné účely

Konopí je jednoletá dvoudomá rostlina, která se pro léčebné účely používá již téměř 5 tisíc let (první zmínka pochází z Číny a je datována rokem 2737 př. n. l.). Ve středověku bylo využíváno k léčbě nejrůznějších somatických onemocnění včetně bolesti hlavy, horečky, bakteriálních infekcí, průjmu, revmatických bolestí a malárie. Před zavedením kyseliny acetylsalicylové (ASA) se jednalo o běžně používané analgetikum a ve 2. polovině 19. století tvořilo polovinu všech prodávaných léčiv v Americe (1).

Obsahuje více než 1400 přírodních látek, z nichž 144 označujeme jako tzv. kanabinoidy. Tyto látky jsou pro konopí specifické a v největším množství obsažené ve viskózní pryskyřici produkované žlázami samičího květenství.

Z konopných látek se obvykle věnuje největší pozornost tetrahydrokanabinolu (THC) a kanabidiolu (CBD), což jsou zřejmě také nejlépe prozkoumané substance s mnoha prokázanými nebo potenciálními léčebnými účinky. THC má navíc účinky psychoaktivní. To vede k velmi rozšířenému používání konopí k rekreačním účelům a zároveň představuje největší komplikaci pro jeho větší léčebné využití. Konopí může u některých osob vyvolávat mírnou závislost, je však třeba si uvědomit, že toto je vedlejší účinek i řady jiných, legálně používaných látek, u nichž je závislost mnohem závažnější a které se přesto pro terapeutické účinky používají (např. opioidy nebo benzodiazepiny).

Pro popisné účely lze z praktických důvodů rozdělit konopí do 4 typů:

1. Technické – užívané pro účely průmyslové, stavební, ve výživě a potravinářství. Konopná semena mají velmi výhodný výživový poměr tuků. V těchto oblastech se jedná o využívání konopí s minimálním obsahem THC (v Česku do 0,3 %).
2. Rekreační – užívané pro účely neoficiální, polooficiální nebo úplně legalizované k navození příjemných, euforizujících až halucinogenních účinků. V Česku se jedná o aktivitu nelegální až kriminální.
3. Léčivé – užívané za účelem samoléčby či lidového léčitelství.
4. Léčebné – oficiálně v Česku jako „konopí pro léčebné účely“. Je znám obsah alespoň hlavních účinných látek (THC a CBD) a má certifikovanou čistotu bakteriální i plísňovou a stanovené obsahy možných škodlivin (pesticidy, těžké kovy).

   

Kanabinoidní látky a jejich léčebné účinky

V průběhu 19. a 20. století probíhaly snahy o izolaci a chemickou syntézu jednotlivých kanabinoidů. Zájem o konopí vzrůstá s objevem kanabinoidních receptorů CB₁ (1988) a CB₂ (1993) a izolací prvního endogenního ligandu z mozku – anandamidu (1992). Na terapeutickém efektu se však podílí i řada dalších látek obsažených v konopí – terpenů (vůně konopí), flavonoidů, glykosidů, polyfenolů aj.

Tetrahydrokanabinol

Tetrahydrokanabinol (THC) je zřejmě nejznámější a nejlépe prozkoumanou konopnou látkou. Své účinky projevuje vazbou na kanabinoidní receptory CB₁ a CB₂, na nichž působí jako parciální agonista. Při jeho užití jakožto rekreační drogy jsou popisovány deformace ve vnímání času, objevují se zrakové, sluchové a hmatové iluze, téměř vždy dochází ke stavu euforie a příjemné nálady. Ojediněle se popisuje i tzv. bad trip s panickými a úzkostnými pocity. Po opakovaném podávání může dojít k určité psychické závislosti, která je však ve srovnání s jinými látkami (opioidy, benzodiazepiny) relativně mírná. Náhlé vysazení při chronickém podávání může vést ke vzniku mírného abstinenčního syndromu.

Pro THC je nicméně zásadní, že má i řadu dalších využitelných terapeutických účinků. Za nepochybně prokázané lze považovat následující:

• analgetický účinek
• antiemetický účinek
• vliv na apetit
• antispastický účinek

Kanabidiol

Kanabidiol (CBD) je další významná látka této rostliny. Nemá psychoaktivní účinky, účinkuje jako negativní alosterický modulátor receptorů CB₁ a na CB₂ působí jako inverzní agonista.

S ohledem na odporující si neurofarmakologický účinek THC a CBD lze předpokládat, že kanabidiol může chránit uživatele před nežádoucími účinky konopí, jakými jsou kognitivní poruchy.

CBD je látka s neuroleptickým (antipsychotickým) účinkem, další popsané účinky jsou následující:

• anxiolytický efekt
• antipsychotický efekt
• antiepileptický efekt
• antioxidační a protizánětlivé působení – blokace tvorby cytokinů (relevantní při použití v léčbě pacientů s AIDS, nádorovými onemocněními, záněty a infekcemi); agonista serotoninového receptoru 5-HT₁
• účinky na autoimunitní onemocnění – předcházení vzniku a rozvoji diabetu, silný antiartritický efekt
• vliv na abstinenční příznaky
• vliv na nádorová onemocnění – inhibice proliferace nádorových buněk při nádoru střeva, snížení genové exprese u nádorů prsu, zřejmě účinný lék v oblasti gliomů ad.
• sebostatické a protizánětlivé účinky potenciálně využitelné při léčbě psoriázy

Kanabigerol

Kanabigerol (CBG) – označovaný jako kanabinoid blízké budoucnosti – má prokázané protizánětlivé i protinádorové účinky. Byl experimentálně zkoušen při léčbě střevních zánětů (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Proti některým kmenům methicilin-rezistentního zlatého stafylokoka (MRSA) vykazuje vyšší účinek než běžně používaná ATB.

Od CBD a THC se liší tím, že dokáže aktivovat i noradrenalinový receptor α₂ (podobně jako klonidin) a částečně umí blokovat serotoninový receptor 5-HT₁. Má tedy unikátní působení proti úzkostem (2).

Hexahydrokanabinol

Hexahydrokanabinol (HHC) se v rostlině nachází ve velmi malém množství. Připravuje se synteticky z CBD, není určen k přímé spotřebě, a nejsou tedy dodrženy přísné zdravotní normy. Efekt po požití se pohybuje od lehké euforie po mírnou sedaci, závisí hlavně na cestě metabolizace. Užití není nelegální (3).

   

Endokanabinoidní systém

Po izolaci THC a dalších kanabinoidů se podařilo objevit vazebné místo s receptory CB₁ a CB₂ a prokázat endokanabinoidy (jejich koncentrace je tak nepatrná, že až v 90. letech 20. století byly přístroje schopné toto minimální množství detekovat).

• Receptory CB₁ se nacházejí převážně v nervové soustavě, ale též v buňkách tukových, endotelových, jaterních, svalových a gastrointestinálního traktu.
• Receptory CB₂ se nacházejí zejména ve slezině, kostní dřeni a kůži, ale rovněž v CNS, zejména na aktivovaných buňkách glie při neuropatiích.

Mezi hlavní funkce endokanabinoidního systému (ES), jehož zástupci jsou anandamid (AA) a 2-arachidonoylglycerol (2-AG), patří:

• učení a pohyb
• hospodaření buněk s energií
• chuť k jídlu a zažívání
• kardiovaskulární a imunitní děje

ES ovlivňuje reakci na strach, bolest a stres a hospodaření s energií, zejména při tvorbě zásobních látek. Ověřuje se hypotéza, že právě narušení rovnováhy endokanabinoidního systému je zodpovědné za epidemii obezity (4).

ES se spolupodílí na extrémně vysokém počtu fyziologických procesů se zapojením dalších molekul, například receptoru spřaženého s G proteinem (GPR55), různých vaniloidních receptorů (mj. TPRV1, jehož ovlivnění se využívá při podání kapsaicinu v léčbě bolesti) nebo serotonergních receptorů (5-HT₃ – účinek antidepresivní).

ES funguje jako pufrovací systém centrální stresové odpovědi. Pokud blokujeme hydrolázu mastných kyselin (FAAH), tedy enzym, který rozkládá endokanabinoidy, zvyšuje se až k 10X koncentrace endokanabinoidů s výrazným poklesem úzkosti a stresu. AA je proto někdy nazýván „molekulou blaženosti“ (ostatně název anandamid pocházející ze sanskrtu značí blaženost) (5).

Klinický nedostatek endokanabinoidů v těle (CECD), respektive syndrom endokanabinoidní deficience (ECS) je patrný při patologických stavech, jakými jsou migréna, fibromyalgie, dráždivý tračník, roztroušená skleróza nebo Parkinsonova nemoc.

Farmakodynamika, farmakokinetika a lékové interakce kanabinoidů

V rostlině jsou kromě hlavních sledovaných kanabinoidů (THC a CBD) i jejich karboxylované formy. K dosažení nejvyšších koncentrací aktivních látek se provádí dekarboxylace při 121 °C po dobu 30 minut (nebo se tak děje při vaporizaci či kouření). Pro udržení stabilní koncentraci látek je vhodné skladovat takto aktivované konopí při nízké teplotě (4–8 °C) a spotřebovat jej do 4 měsíců.

Při inhalačním podání je absorpce velmi rychlá – maximální již po několika minutách, protože látky jsou vysoce lipofilní a rychle pronikají membránami. U chronických uživatelů hladiny neklesají pod 1 ng/ml ani po desítkách hodin, v případě příležitostného užití je pokles pod tuto hodnotu patrný již po 4 hodinách.

Perorální podání je ovlivněno více faktory a farmakokinetická variabilita je obrovská, čas do dosažení maximální koncentrace se pohybuje od 0,6 do 2,6 hod, celková dostupnost THC mezi 4 a 20 %. Délka působení se udává mezi 6 a 8 hodinami, u chronických uživatelů se čas významně prodlužuje. Při perorálním podání se častěji vyskytují centrální nežádoucí účinky, pravděpodobně kvůli většímu relativnímu zastoupení metabolitu 11-hydroxy-THC.

Další možností podávání je užití extraktů umožňujících aplikaci v čípcích, lokálně nebo oromukozální cestou (například v přípravku Sativex spray).

Z forenzní perspektivy se za nezpůsobilost například k řízení vozidel považuje hodnota 10 ng/ml (dle pokynu nejvyššího státního zástupce č. 5/2019). Řízení při hladinách přesahujících tuto hodnotu se považuje za trestný čin; za přestupek potom hodnota nižší, již nad 2 ng/ml. Hladina, která zřetelně zhoršuje řidičské schopnosti, činí cca 4 ng/ml a je srovnatelná s hladinou alkoholu 0,4 ‰.

Vliv lékové interakce fytokanabinoidů na farmakokinetiku: Nejsilněji z kanabinoidů ovlivňuje systém cytochromu P450 CBD, a to zejména izoenzym CYP1A2, jehož substráty jsou například amitriptylin, diazepam, warfarin či paracetamol. THC ovlivňuje systém cytochromu P450 nejslaběji. K významnému ovlivnění dochází až při vyšším dávkování.

Ovlivnění farmakodynamiky se odehrává na úrovni receptorů. Při kombinaci konopí a disulfiramu tak dochází k hypomanii, při kombinaci s alkoholem, benzodiazepiny, anticholinergiky (spasmolytiky, tricyklickými antidepresivy) potom k prohloubení sedace. Při kombinaci s antidepresivy typu SSRI naopak údajně může dojít k manickým projevům.

 

Hlavní oblasti klinického využití kanabinoidů

1. léčba chronické bolesti (jako hlavní a nejčastější indikace)
2. léčba onemocnění spojených se spasticitou
3. antiemetická léčba a ovlivnění chuti k jídlu
4. lokální léčba dermatóz

Léčba chronické bolesti (dg. R52.1 Chronická neutišitelná bolest)

Léčba kanabinoidy může být považována za 3. linii léčby chronické neuropatické bolesti. V systematickém review 5 randomizovaných klinických studií (pacienti s HIV neuropatií, posttraumatickými bolestmi a smíšenými periferními neuropatickými bolestmi) se hodnota NNT (number needed to treat = počet pacientů, kteří musejí být léčeni, aby se 1 vyléčil) pohybovala mezi 3 a 13 (6).

V dalších studiích byl prokázán efekt u Crohnovy choroby s bolestí, fibromyalgie, revmatoidní artritidy a bolestí hlavy s doporučením, že kanabinoidy lze použít v určitých případech při selhání konvenční léčby.

Stále však chybí dostatek randomizovaných kontrolovaných studií (RCTs) u jednotlivých diagnóz k přesvědčivému a jednoznačnému doporučení k léčbě. To je způsobeno některými zvláštnostmi při užití kanabinoidů:

• Komplexní efekt působení celé rostliny (entourage effect). Zažitá vědecká schémata získávání vědeckých důkazů se těžko vyrovnávají se synergickým působením desítek až stovek látek (RCT jsou prováděny vždy s jednou extrahovanou či uměle syntetizovanou molekulou).
• Variabilita jednotlivých látek.
• Problematické společenské a legislativní přijetí.
• Dostupnost a jednoduchá příprava, kterou nelze ochránit patentem.

Pacienty léčené pro chronické bolesti lze zařadit do 4 základních skupin bez ohledu na konkrétní diagnózu, která k jejich bolesti vede:

• Pacienti se zájmem o konopnou léčbu, kteří nemají dobrý vztah k syntetickým léčivům.
• Pacienti s nízkou compliance s klasickou analgetickou terapií, nesnášenlivostí nabízené medikace nebo onemocněním, u něhož nelze klasická analgetika podat ve vysoké dávce pro vysoké riziko komplikací (např. zánětlivé střevní choroby).
• Pacienti s málo účinnou standardní terapií.
• Pacienti s vysokými dávkami analgetik, často sporně fungujícími a provázenými významnými nežádoucími vedlejšími účinky.

Léčba bolesti u nádorového onemocnění

Řada pacientů udává, že se díky konopí celkově cítí „lépe“, konopí jim významně pomáhá proti bolesti, nevolnosti, úzkosti a zejména nespavosti, zlepšuje též chuť k jídlu.

Co se týká interakce opioidů a léčebného konopí, je potřeba opatrnosti a počátečního nízkého dávkování při současném podávání. Podle posledních studií se ukazuje, že léčebné konopí umožňuje dosáhnout účinné analgezie při nižších dávkách opioidů (7).

Léčba spastických stavů a epilepsie

Celosvětově se odhaduje postižení spasticitou u 12 milionů lidí. Nejčastějšími důvody jsou stavy po cévní mozkové příhodě (CMP) a roztroušená skleróza (RS) – v obou případech se spasticita objevuje až u 80 % nemocných. Dalšími příčinami jsou traumatické poškození mozku, hypoxické postižení, encefalitidy a meningitidy.

Ačkoliv klinické studie s různými druhy konopí (dle obsahu THC a CBD) vycházely nejednoznačně, naprostá většina nemocných označuje tuto léčbu za potenciálně užitečnou. Problémem se jeví být častější vedlejší účinky při vyšším dávkování, které je při spasticitě nezřídka nutné.

Pozitivní stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) bylo vydáno pro použití CBD u záchvatů související s Lennoxovým-Gastautovým syndromem nebo syndromem Dravetové.

V naší vyhlášce (č. 236/2015 Sb.) pro užití léčebného konopí se uvádí možnost preskripce v následujících indikacích: spasticita a s ní spojená bolest u RS nebo při poranění míchy, nebolestivá úporná spasticita zásadním způsobem omezující pohyb a mobilitu nebo dýchání pacienta, mimovolní pohyby způsobené neurologickým onemocněním a další zdravotní komplikace mající původ v neurologickém onemocnění nebo úrazu páteře s poškozením míchy či úrazu mozku.

Antiemetická léčba a ovlivnění chuti k jídlu

V klinických studiích byly kanabinoidy v této indikaci dokonce mírně účinnější než prochlorperazin, metoklopramid, chlorpromazin, thiethylperazin, haloperidol či domperidon. Jejich zjištěná hodnota NNT je pro kompletní kontrolu nevolnosti 6, pro kompletní kontrolu zvracení 8.

V případě, že je zvažováno nasazení medicinálního konopí, je třeba připomenout známý fakt, že chronická konzumace marihuany může paradoxně navozovat nejen nevolnost, ale též zvracení, známo jako hyperemetický kanabinoidní syndrom.

Ve vyhlášce (č. 236/2015 Sb.) pro užití léčebného konopí je uvedena následující indikace: nauzea, zvracení, stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV.

Lokální léčba dermatóz

Teprve nedávno (2022) schválené předepisování léčebných extraktů umožnilo oficiální použití léčebného konopí s obsahem THC pro použití v lékárně (masti, čípky).

Konopné masti se již po staletí používají na malé oděrky a kožní problémy včetně popálenin (vynikající antimikrobiální účinky) i na bolesti svalů a kloubů. Objevují se rovněž doporučení k léčbě lupénky, jež vycházejí z faktu, že léčebné konopí snižuje hladiny prozánětlivého interleukinu IL-2 a zároveň zvyšuje hladiny protizánětlivého IL-10.

V roce 2018 bylo publikován odborný názor dermatologů z Coloradské univerzity: „Na základě rozboru dostupné literatury jsme zjistili, že přípravky s obsahem kanabinoidů mají potenciál léčit řadu kožních nemocí – od akné přes alergickou kontaktní dermatitidu, atopický ekzém, hidradenitidu či lupénku až po Kaposiho sarkom i kožní nádory. Většina z dostupných dat však vychází z preklinických výzkumů a k vyvození směrodatných závěrů chybějí kvalitně navržené RCT.“ (8)

   

Tab. 1  Prokázané léčebné účinky THC a CBD (9)

Účinek	THC	CBD
potlačení úzkosti	NE	ANO
zmírnění projevů psychózy	NE	ANO
uvolnění svalů	ANO	ANO
úleva od bolestí	ANO	ANO
stimulace apetitu	ANO	ANO
potlačení nevolnosti a zvracení	ANO	ANO
relaxační účinek	NE	ANO
zlepšení usínání	ANO	ANO
zmírnění tiků u Touretteova syndromu	ANO	NE
zmírnění projevů epilepsie	NE	ANO
potlačení abstinenčních příznaků	ANO	ANO
úleva od příznaků Parkinsonovy choroby	ANO	NE
potlačení spánkové apnoe	ANO	ANO
úleva od příznaků roztroušené sklerózy	ANO	ANO
zmírnění projevů Crohnovy choroby	ANO	ANO
stabilizace hladiny krevního cukru	NE	ANO
potlačení akné	NE	ANO

    

Tab. 2  Doporučení dle Německé společnosti pro léčbu bolesti (DGS) (10)

Stupeň doporučení	Možná indikace
A	chronická bolest
A	bolest související s nádorovým onemocněním
A	neonkologická bolest
A	neuropatická bolest
A	spastická bolest při RS
B	Crohnova choroba
B	chemoterapií vyvolaná nevolnost a zvracení
B	podvýživa, porucha chuti k jídlu (kachexie, zejména u pacientů s HIV)
C	porucha spánku při chronické bolesti
C	viscerální bolest
C	bolest vyvolaná revmatismem
C	Touretteův syndrom

   

   

Předepisování léčebného konopí

Předepisování léčebného konopí se řídí zákonem č. 167/1998 Sb., který byl 1. 1. 2020 novelizován zákonem č. 262/2019 Sb. Další důležitou právní normou je vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití (taktéž novelizována v roce 2020).

Základní autoritou pro nakládání s léčebným konopím je Státní agentura pro konopí pro léčebné použití (SAKL).

Z výše uvedené legislativy vyplývá následující:

• Maximální množství konopí, které lze předepsat na 1 měsíc, činí 180 g; na úhradu zdravotní pojišťovnou dávka 30 g, dávka 31−180 g musí být schválena revizním lékařem. Při použití extraktu je přepočítávací koeficient 7 : 1, tedy ze 7 g sušené rostliny lze připravit 1 g extraktu. Maximální hrazená dávka extraktu na 1 měsíc je stanovena na 4,28 g.
• U hospitalizovaného pacienta je možno předepsat maximálně 6 g na 1 den.
• Předpis je výhradně na elektronickém receptu s označením „vysoce návyková látka“.
• Na 1 recept lze předepsat nejvýše množství odpovídající dávce pro zajištění 1měsíční léčby.
• U hospitalizovaného pacienta lze v lékárně připravit léčebné konopí pouze na základě žádanky s modrým pruhem.
• Na receptu je nutno uvést kód léčebného konopí, lékovou formu (inh., plv., cps., dur.), způsob podání (p.o., inh.) a množství předepisované látky (v g).
• Nejvyšší množství THC je stanoveno na 25 % a CBD na 23 %.
• Předepisující lékař zasílá 1× ročně hlášení o jednotlivých pacientech na SÚKL.

Pro předepisování léčebného konopí musí mít lékař specializovanou způsobilost danou vyhláškou a dodržet indikační omezení (léčba bolesti, spasticity, nauzey a zvracení, Touretteův syndrom, léčba dermatóz).

Pro možnost předepisování léčebného konopí je nutno získat oprávnění od SÚKL (erecept@sukl.cz). Podobné oprávnění musí získat též příslušná lékárna (jejich počet je velmi omezený, jen několik v každém kraji, většinou při nemocnicích).

   

Dávkování a možnosti aplikace

Léčebné konopí vydá lékárna ve formě kapslí nebo drcené rostliny k vaporizaci. Nejnověji byla uzákoněna i možnost užití ve formě extraktu – zde lze tedy rozšířit aplikační cesty na podání externě na dermatózy, výrobu čípků nebo podat extrakt p.o., případně do nazogastrické sondy či perkutánní gastrostomie (PEG). Mezi kvalitní vaporizéry s medicínským atestem patří stolní vaporizér Volcano i s nastavitelnou teplotou vaporizace, na trhu je však řada dalších menších a levnějších přístrojů.

Pro naivní (doposud neužívající) pacienty je nejvhodnější začít s konopím s nízkým obsahem THC. V současnosti jsou na trhu nejčastěji dostupné variety s vyrovnaný poměrem THC/CBD 8/8 nebo obsahující pouze CBD. Úvodní doporučovaná dávka v kapsli činí 0,0625 g na noc, s další pomalou titrací na 1-0-1, eventuálně 1-0-2, u citlivějších či rizikovějších pacientů podáváme pouze na noc.

• Nízké dávky (do 15 mg) THC většinou nezpůsobují žádné vedlejší účinky. Často je dávka menší než 7,2 mg THC dostatečná k útlumu stresu, strachu a bolesti.
• Muži většinou potřebují vyšší dávku než ženy (průměrně 14,8 vs. 8,1 mg THC).
• Až u 78 % pacientů lze redukovat dávku současně podávaných opioidů (7).

Dávkování extraktů

V naší praxi používáme firemně připravené extrakty firmy Naxiva v preparátu Panaxol, s obsahem 50/10, resp. 100/20 poměru THC/CBD; v 1 ml je tedy 50, resp. 100 mg THC.

Počáteční doporučovaná dávka činí 0,1–0,2 ml, tj. 5–10 mg ve slabším preparátu (50/10) na noc, eventuálně probíhá další titrace s dávkou 2× denně nebo s ponecháním jen večerní dávky dle efektu a snášenlivosti. Pro snazší titraci pacientem je extrakt podáván v oleji.

   

Nežádoucí vedlejší účinky

Při doporučené titraci a úvodu terapie nízkými dávkami jsou nežádoucí vedlejší účinky málo četné a nezávažné, může se objevit suchost úst, únava, závrať, nevolnost, pocit obluzení, úzkost, bušení srdce.

Vedlejší účinky jsou vzácnější a mírnější než u opioidů, trankvilizérů, antidepresiv a nesteroidních antiflogistik (NSA).

   

Kontraindikace

• Psychózy (schizofrenie či bipolární porucha), vždy je nutná domluva s ošetřujícím psychiatrem.
• Srdeční poruchy – léčebné konopí může mít dočasný, avšak silný vliv na srdeční tep a tlak.
• Těhotenství a kojení.
• Jaterní poruchy s omezenou funkcí při pokročilejším onemocnění.
• Závislost.

   

Závěr

Léčebné konopí rozšiřuje paletu terapie o další modalitu. Jeho užívání se datuje po mnoho tisíciletí, v posledním století je však znovu intenzivně zkoumáno a zkoušeno u řady nemocí. Vzhledem k heterogenitě látky, uvažovaném entourageefektu a nedostatku dat z RCT má stále nízké doporučení pro terapii z hlediska měřítek medicíny založené na důkazech (EBM). Ve srovnání s podobně sledovanými a předepisovanými látkami (opioidy) však v praxi vykazuje vysoký terapeutický index s minimální toxicitou a nízkým rizikem závislosti. Navíc dosud nebylo hlášeno žádné úmrtí či závažné předávkování při jeho podávání.

   

Literatura:
1. Janda L., Juřica J. a kol. Léčebné konopí v současné medicinské praxi. Grada, Praha, 2020.
2. Helcman M. CBG – Kanabinoid budoucnosti? Magazín konopí 2022; 21: 30–34.
3. Helcman M. Farmakologické okénko: Hexahydrokanabinol aneb HHC. Magazín konopí 2022; 22: 36–38.
4. Karst M. CME Zertifizierte Fortbildung- Cannabinoide in der Schmerzmedizin. Schmerz 2018; 32: 381–396.
5. Martykánová L. Endokanabinoidní systém I a II – úloha v regulaci fyziologických funkcí organismu. Časopis lékařů českých 2010; 149: 363–371.
6. Häuser W et al. European Pain Federation (EFIC) position paper on appropriate use of cannabis-based medicines and medical cannabis for chronic pain management. Eur J Pain 2018; 22: 1547–1564.
7. Gastmeier K. Niedrig dosiertes THC in der Geriatrie und Palliativmedizin. MMW Fortsch Med 2022; 164: 10–15.
8. Hurt L. Téma: Léčba kožních potíží. Magazín konopí 2021; 14: 15–17.
9. Soukup T. Srovnání CBD a THC: psychoaktivita, zdravotní benefity a způsoby užívání. Hemps, 24. 7. 2019. Dostupné na: www.hemps.cz/blog/thc-cbd-srovnani
10. Horlemann J. Praxisleitlinie Cannabis dere Deutschen Gesellschaft für Schmerzmedizin 2022. MMW Fortsch Med2022; 164: 6–8.

---