Onkologické postižení vaječníků je zákeřné. Vyznačuje se často opožděnou diagnózou, vysokou mírou rekurence a limitovanými terapeutickými možnostmi. Dostupná léčiva na nemoc většinou nestačí, navíc pacientky mnohdy zatěžují vedlejšími účinky. Při hledání látek s potenciálem vyšší účinnosti a snížené toxicity proto vědci zkoumají protinádorovou účinnost různých přírodních látek.
Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro rozvoj srdečního selhání (HF). Retrospektivní kohortová studie recentně publikovaná v European Journal of Preventive Cardiology proto analyzovala vliv antiobezitické terapie tirzepatidem na riziko nově vzniklého HF i dalších závažných kardiovaskulárních (KV) komplikací u pacientů s obezitou.
Precizní léčba astmatu se stále více opírá o určení zánětlivého fenotypu, zejména při rozhodování o cílené biologické terapii. Zůstává však otázkou, nakolik je toto zařazení stabilní v čase a zda jednorázové vyšetření dostatečně vystihuje dlouhodobý průběh onemocnění. Recentní studie s daty ze španělské kohorty MEGA proto hodnotila vývoj zánětlivých biomarkerů u dospělých pacientů s astmatem během 2letého sledování.
Pacient s těžkým astmatem, který nedosahuje kompenzace ani při maximální standardní léčbě, by měl být včas odeslán do specializovaného centra. Právě s tím pomáhá webová aplikace AstmaLine , do které je zapojeno všech 21 ambulancí sítě Národních center pro těžké astma (NCTA). Referujte pacienty rychle, bezpečně a za pomoci standardizovaného on-line formuláře, který centrům usnadňuje rozhodování o dalším postupu včetně zhodnocení vhodnosti cílené biologické léčby.
Dnešní porce jednohubek přinese vítané ochlazení (alespoň u myší po mrtvici), osvětlí nečekané propojení inkretinových mimetik a deprese (nápověda – za všechno může střevo!), seznámí s dalším možným využitím stoleté vakcíny proti tuberkulóze a nakonec vás možná donutí jít se projít. To abyste si vyzkoušeli, na kterou stranu vás to táhne...
Dvě nedávno publikované studie zpřesňují představy o mechanismech časného nástupu diabetu mellitu 1. typu (DM1). Jedna popisuje změny architektury endokrinní tkáně pankreatu a selektivní ztrátu malých β-buněčných struktur, druhá charakterizuje T-buněčnou imunitu u dětí při stanovení diagnózy tohoto onemocnění. Společně tak doplňují dosavadní mezery ve znalostech patogeneze.
Tentokrát přinášíme jednohubky z klinického výzkumu skutečně napříč obory – od pediatrie přes diabetologii, oftalmologii či neurologii až po onkologii. Přesto budou bezesporu zajímavé i pro většinu ostatních specializací.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs) představují základní terapeutickou modalitu v terapii muskuloskeletální bolesti a zánětu. Vzhledem k mechanismu účinku se všechna NSAIDs pojí s určitým rizikem gastrointestinálních (GI) a kardiovaskulárních (KV) nežádoucích účinků. Co bychom měli zohlednit při výběru konkrétního NSAID pro daného pacienta, aby léčba měla co největší přínos s co nejmenším rizikem? Napoví následující přehledná infografika.
Olomoučtí neurochirurgové použili poprvé v Česku hlubokou mozkovou stimulaci u muže dlouhodobě léčeného v psychiatrické léčebně s těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Jak probíhalo ladění stimulace, z jakých dat operatéři při plánování zákroku vycházeli a jak se zlepšila pacientova kvalita života po stimulaci, vysvětluje doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA, z Neurochirurgické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Porucha transportních mechanismů hematoencefalické bariéry je považována za jeden z klíčových faktorů akumulace amyloidu beta v mozku. Nová experimentální práce ukazuje, že úpravou avidity ligandů receptoru LRP1 lze ovlivnit jeho intracelulární směrování a obnovit transcytózu přes endotel, což otevírá nové možnosti terapie Alzheimerovy choroby.
