Játra jsou největší pevný vnitřní orgán lidského těla. Pokud přestanou fungovat, jediným řešením bývá transplantace. Dárcovských orgánů je ovšem nedostatek, navíc ne každý nemocný je k transplantaci způsobilý. Nová studie naznačuje, že řešením by mohla být „minijátra“.
Až třetina nákladů ve zdravotnictví připadá na péči, která pacientovi nepřináší užitek. Dokonce mu může i škodit. Fenomén „low-value care“, zahrnující nadbytečnou diagnostiku a overtreatment, není jen ekonomickým problémem, ale i etickou výzvou. Iniciativa Choosing Wisely, podporovaná v ČR mimo jiné Českou internistickou společností, připomíná, že kvalitní medicína nestojí na množství výkonů, ale na jejich smyslu. Jak poznat, kdy už „děláme příliš“?
Gestační diabetes mellitus (GDM) se často spojuje s rizikem makrosomie plodu. Jak ale ukazují výsledky nedávno uveřejněné longitudiální kohortové studie, jedinec si zátěž spojenou s intrauterinní hyperglykémií a hyperinzulinémií nese i do pozdějšího věku. Ta se může projevit větší pravděpodobností vzniku nadváhy ve věku 5–9 let.
Generativní umělá inteligence (AI) má v medicíně svůj přínos, ale nese s sebou i rizika pro studenty medicíny a začínající lékaře. Jde zejména o ztrátu některých dovedností a opomíjení vlastního uvažování, což může ohrozit klinickou kompetenci těchto lékařů a bezpečnost pacientů. Autoři práce publikované v BMJ se pokusili tato rizika definovat, aby bylo možné vytvořit konkrétní strategie jejich zmírňování.
Inkretinová analoga zásadně mění farmakoterapii obezity. Redukce hmotnosti však může být provázena gastrointestinálními obtížemi, nedostatečným příjmem živin, úbytkem svalové a kostní hmoty nebo nízkou dlouhodobou adherencí. Stanovisko amerických odborných společností proto zdůrazňuje potřebu cílené nutriční a režimové podpory.
Příběh 43letého muže trpícího obezitou ukazuje, že léčba tirzepatidem může být jak účinným nástrojem redukce hmotnosti, tak také impulzem k hlubší změně životního stylu. Během 15 týdnů „shodil“ 23 kg, současně výrazně navýšil fyzickou aktivitu, omezil alkohol i nezdravou stravu a popisuje návrat energie, jakou roky nepociťoval. Zároveň zdůrazňuje, že farmakoterapii nevnímá jako „samospásné“ řešení, ale spíš ji bere jako důležitou podporu na cestě k dlouhodobě udržitelné změně.
Tentokrát přinášíme jednohubky z klinického výzkumu skutečně napříč obory – od pediatrie přes diabetologii, oftalmologii či neurologii až po onkologii. Přesto budou bezesporu zajímavé i pro většinu ostatních specializací.
Diagnóza lymfomu představuje pro většinu pacientů okamžik, kdy se jim dosavadní život obrátí vzhůru nohama. Vedle nedostatku informací o léčbě se objevují další nejistoty – od zvládání psychické zátěže přes orientaci ve zdravotním a sociálním systému až po praktické problémy spojené s každodenním fungováním. Právě na potřeby, které často přesahují rámec běžné zdravotní péče, upozornili účastníci konference pacientské organizace Lymfom Help.
Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Ministerstvo zdravotnictví ČR představilo další krok v elektronizaci zdravotnictví – centralizaci laboratorních výsledků. Jedná se o první funkční komponentu vznikajícího systému sdílených zdravotních dat, která umožňuje analyzovat zdravotní stav populace v rozsahu, jaký dosud nebyl k dispozici. Prakticky to lze demonstrovat na využití naměřených hodnot LDL cholesterolu (LDL-C).
Olomoučtí neurochirurgové použili poprvé v Česku hlubokou mozkovou stimulaci u muže dlouhodobě léčeného v psychiatrické léčebně s těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Jak probíhalo ladění stimulace, z jakých dat operatéři při plánování zákroku vycházeli a jak se zlepšila pacientova kvalita života po stimulaci, vysvětluje doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA, z Neurochirurgické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Porucha transportních mechanismů hematoencefalické bariéry je považována za jeden z klíčových faktorů akumulace amyloidu beta v mozku. Nová experimentální práce ukazuje, že úpravou avidity ligandů receptoru LRP1 lze ovlivnit jeho intracelulární směrování a obnovit transcytózu přes endotel, což otevírá nové možnosti terapie Alzheimerovy choroby.
