Ing. Klára Vaňková působí jako koordinátorka onkologické péče v Ústavu gastrointestinální onkologie FN Bulovka. Její pozice vznikla z potřeby navádět „bloumající“ pacienty s karcinomem slinivky na vyšetření tak, aby se zkrátily čekací lhůty na ně a omezily duplicity v postupu. Co je její úlohou, jak ji do týmu přijali lékaři i ostatní zdravotníci a proč se ve své práci neobejde bez důvěry ke kolegům a empatii k pacientům?
Se zvyšujícím se počtem léčiv, která pacienti − včetně nemocných s roztroušenou sklerózou (RS) − užívají, narůstá riziko lékových interakcí. Vzájemné ovlivnění léčiv je třeba při preskripci zohledňovat. Platí totiž, že na komplikace spojené s lékovými interakcemi lze zemřít, že v důsledku interakcí jsou pacienti častěji hospitalizováni a také že lékovou interakci mohou způsobit i „neléky“ (nápoje, potraviny, doplňky stravy, byliny). Lékovým interakcím lze ovšem efektivně předcházet. Přehledné vodítko nabízí mimo jiné následující materiál.
„Jednohubky“ dnes převážně vážně. Kromě nových dat týkajících se léčivých přípravků u steatohepatitidy, psoriázy a deficitu železa se také dočtete, jak si správně „hodit šlofíka“.
Rozhodování o zdraví dnes často nezačíná v ordinaci, ale ve vyhledávači, na videu nebo v rozhovoru mezi blízkými. V nové sérii Doktor v síti ukazujeme, jak lékaři vstupují do tohoto prostoru jako odborníci, kteří vysvětlují souvislosti, korigují zkratky a vrací zdravotní debatu k faktům.
Význam více než dvou dekád sběru dat z reálné klinické praxe a zkušenosti českého registru ReMuS shrnula v rámci květnového pražského semináře společnosti Neuraxpharm prof. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Nobelovský výbor ocenil přínos optogenetiky − technologie umožňující zapínat a vypínat neurony pomocí světelných pulzů. O letošní cenu za fyziologii a lékařství se podělili Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel(na snímcích níže v tomto pořadí).
V dnešním stručném přehledu medicínských „jednohubek“ najdete k ochutnání od každého trochu – od špičkových technologií až po každodenní praxi. Představíme nejen slibné výsledky bioprotetického umělého srdce, ale také nového kapesního fluorimetru, který může znamenat revoluci v point-of-care molekulárním testování. Cílená proteomika potom pomohla identifikovat biomarkery pro neinvazivní diagnostiku či monitorování celiakie. A v neposlední řadě se dozvíte, proč autority v oblasti hygieny a epidemiologie tvrdí, že teplá voda k mytí rukou u zdravotnických profesionálů vůbec není potřeba.
Nedávno byl dovršen třetí český běh programu pro vzdělávání zástupců pacientských organizací EUPATI (Evropská pacientská akademie pro terapeutické inovace) s historicky nejvyšším počtem absolventů. Jedná se o evropský projekt podporující pacienty ve snaze stát se plnohodnotnými partnery v jednání s plátci a regulátory. Jaké mezery ve vzdělávání program vyplňuje a co podstatného přináší svým absolventům?
Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Vůbec první na důkazech založená doporučení pro léčbu obezity jakožto chronického onemocnění vyžadujícího personalizovanou terapii s ohledem na přidružené komplikace vydala Americká asociace pro klinickou endokrinologii (AACE) již před 10 lety. V loňském roce byla publikována aktualizace doporučení zahrnující moderní antiobezitika 2. generace. Doporučené behaviorální intervence a farmakoterapeutický algoritmus jsme pro vás shrnuli v přehledné infografice.
Obstrukční spánková apnoe (OSA) se u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a těžkou obezitou vyskytuje poměrně často a zhoršuje jejich metabolickou kontrolu i kvalitu života. Případ muže s kombinací těchto 3 onemocnění ukazuje, že farmakoterapie tirzepatidem může vést kromě redukce hmotnosti a zlepšení kompenzace diabetu také k ukončení léčby kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP).
Porucha transportních mechanismů hematoencefalické bariéry je považována za jeden z klíčových faktorů akumulace amyloidu beta v mozku. Nová experimentální práce ukazuje, že úpravou avidity ligandů receptoru LRP1 lze ovlivnit jeho intracelulární směrování a obnovit transcytózu přes endotel, což otevírá nové možnosti terapie Alzheimerovy choroby.
