Tentokrát přinášíme jednohubky z klinického výzkumu skutečně napříč obory – od pediatrie přes diabetologii, oftalmologii či neurologii až po onkologii. Přesto budou bezesporu zajímavé i pro většinu ostatních specializací.
Vrátit srdce do kondice po infarktu myokardu (IM) nebývá jednoduché. Vědci nyní přišli se zajímavým řešením – programovatelná náplast s léky implantovaná přímo na srdce by mohla výrazně podpořit hojení poškozeného myokardu.
Dnešní jednohubky jsou obloženy vejci ptáka moa, ozdobeny špenátovými tylakoidy a ochuceny kyselinou mravenčí. Zakousněte si je třeba k odpolední kávičce.
Mohlo by se zdát, že témata „jednohubek“ z klinického výzkumu vybraná pro tento týden jsou trochu košilatá, ale můžete si být jisti, že jde o výsledky seriózních vědeckých prací.
Jakou podobu bude mít medicína budoucnosti? Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze se domnívají, že nová generace lékařů se neobejde bez digitálních kompetencí a ve své praxi bude využívat androidy, robotickou chirurgii a další technologie. Novinkou je zde humanoidní robot, kterého studenti pojmenovali Charles. Měl by podpořit biomedicínský výzkum v laboratořích a rozvoj robotických technologií v medicíně. Co všechno už umí?
V preprintu uveřejněná čerstvá studie týmu ze Stanfordovy univerzity upozornila na schopnost jazykových modelů na bázi umělé inteligence (AI) vytvářet přesvědčivé, ale fakticky chybné interpretace – tzv. mirage efekt. Jinými slovy, sebevědomě popisují patologické nálezy na snímcích, které nikdy neviděly. Autoři tak vyslovili varování před neopatrným využíváním současných velkých jazykových modelů (LLM) při analýze obrazové dokumentace. V kontextu radiologie však nelze AI redukovat na LLM. Vedle nich stojí certifikované AI nástroje, které podléhají přísné regulaci a mají jasně vymezené využití. Jak se AI skutečně uplatňuje v klinické praxi a kde jsou její limity? I o tom jsme hovořili s přednostou Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol a Homolka v Praze prof. MUDr. Ing. Lukášem Lambertem, Ph.D.
Je tenký jako vlas a vědci v něm vidí naději na nový způsob léčby nemocí CNS. Revoluční nervový implantát je převratný především svojí velikostí a schopností přenášet data velmi vysokou rychlostí.
Administrativní zátěž v primární péči dosáhla kritického bodu. Zatímco medicína postupuje kupředu, způsob, jakým o ní referujeme, zůstává často v minulém století – u klávesnice, myši a nekonečného klikání v ambulantním systému. Praktický lékař dnes tráví v průměru 40–50 % svého pracovního času administrativou. A právě tady může pomoci Auris One – česká technologie využívající umělou inteligenci, která funguje jako inteligentní tichý zapisovatel. Cílem není nahradit lékaře, ale osvobodit ho od administrativní zátěže a vrátit mu čas na to podstatné – na pacienta.
V dnešní čerstvé porci jednohubek se dozvíte, k čemu by mohl sloužit v laboratoři vypěstovaný jícen, zda umělá inteligence dokáže přelstít zkušeného radiologa, proč bychom měli žádat o zpětnou vazbu raději lidi i jak dlouho se jednomu nadšenému profesorovi podařilo klonovat stejnou myš.
Na 3. kongresu Nedoklubka, organizace pomáhající rodičům nedonošených dětí, zazněl i příspěvek MUDr. Martina Hynka z Centra fetální medicíny 1. LF UK a VFN v Praze, jehož cílem bylo rozšířit povědomí zdravotníků o možnostech využití umělé inteligence (AI) v perinatologické péči.
