Generativní umělá inteligence (AI) má v medicíně svůj přínos, ale nese s sebou i rizika pro studenty medicíny a začínající lékaře. Jde zejména o ztrátu některých dovedností a opomíjení vlastního uvažování, což může ohrozit klinickou kompetenci těchto lékařů a bezpečnost pacientů. Autoři práce publikované v BMJ Evidence-Based Medicine se pokusili tato rizika definovat, aby bylo možné vytvořit konkrétní strategie jejich zmírňování.
Diagnóza lymfomu představuje pro většinu pacientů okamžik, kdy se jim dosavadní život obrátí vzhůru nohama. Vedle nedostatku informací o léčbě se objevují další nejistoty – od zvládání psychické zátěže přes orientaci ve zdravotním a sociálním systému až po praktické problémy spojené s každodenním fungováním. Právě na potřeby, které často přesahují rámec běžné zdravotní péče, upozornili účastníci konference pacientské organizace Lymfom Help.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Jak se zpracovává extrémní trauma, pokud k němu dojde ve změněném stavu vědomí? Pražská přednáška izraelského neurovědce prof. Roye Salomona nabídla první systematická data z rozsáhlé longitudinální studie přeživších festivalu Nova, kteří byli během teroristického útoku pod vlivem psychedelik.
Mezinárodní den štěstí, který připadá na 20. března, připomíná, že štěstí nelze redukovat na pomíjivou náladu či „mušku jenom zlatou“. Jde o neurobiologicky podmíněný stav formovaný regulačními mechanismy organismu. Jsou dnes lékaři ve svém povolání šťastní? Zahraniční i domácí data ukazují, že odpověď není jednoznačná. Roli hraje nejen osobní nastavení, ale i struktura systému a volba specializace.
Spolek Hlas onkologických pacientů (HOP) sdružující pacientské a podpůrné organizace určené onkologicky nemocným patří v oblasti pacientské advokacie k jednomu z nejprogresivnějších u nás. Jeho předsedkyně Petra Adámková se inspiruje v zahraničí a přináší do českého prostředí to, co se jinde osvědčilo. Stejně tak tomu bylo v případě zřízení informačního centra pro onkologicky nemocné, které se otevřelo letos v únoru. Proč podpořit pacienty v jeho návštěvě?
V jakých situacích nejde o pouhou empatii, ale o vědomou psychosociální podporu? Kde končí běžná kolegiální pomoc a začíná krizová intervence či terapie? A jak ji zvládnout? To se dozvídají účastníci kurzu „Základy kolegiální podpory a sebepéče“, který pořádá (nejen) pro zdravotníky Český červený kříž (ČČK). Poslechněte si, co konkrétně si lze v rámci praktického výcviku osvojit.
Téma longevity je aktuálně velmi populární a zajímá se o něj stále více lidí. Co přináší výzkum v této oblasti a existují nějaké recepty na to, jak zůstat dlouho živ a zdráv? Poslechněte si, co k tomu ve stručnosti poznamenávají dva experti z různých oborů.
O oniománii neboli patologické touze nakupovat hovořil už v roce 1899 německý psychiatr Emil Kraepelin. Dnes je známá jako shopaholismus nebo kompulzivní nákupní porucha (CBD – compulsive buying disorder), jež se projevuje nutkavou potřebou nakupovat a je spojena s poruchami nálady, úzkostmi, užíváním návykových látek, poruchami příjmu potravy a dalšími poruchami kontroly impulzů. Existují i pro tyto případy možnosti účinné terapie?
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
